Achájové
Achájové, též Achajci nebo Achájci, starořecky Αχαιοί (Achaioi), byli jedním ze čtyřech velkých starořeckých kmenů, vedle Aiólů, Dórů a Iónů. Jejich mytickým předkem byl Achaios, syn Hellénův a bratr Iónův, a tradovalo se, že kdysi ovládali celý Peloponés, s výjimkou Arkádie, a založili Mykény.[1][2][3]
V Homérově díle se jméno Achájové používá pro všechny Řeky, podobně jako označení Danaové a Argejští. Širší význam pojmu napovídá i fakt, že kromě Achaje na severu Peloponésu existovala další, Achaia Fthíótis, v Thesálii, a místní názvy jako Achajský mys na Kypru, Achajská tvrz na Rhodu nebo Achajský přístav v Tróadě. Je tak možné, že výraz Achájci v době mykénské označoval veškeré Řeky, s čímž nejspíše souvisí jméno země Achchijava, které se objevuje v chetitských dokumentech.[2]
Existoval také achájský dialekt řečtiny používaný v Arkádii a na Kypru, blízký mu byl také jazyk Řeků v Pamfýlii.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PRÁŠEK, Justin Václav. Achaiové. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1888. Dostupné online. S. 497.
- ↑ a b c SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1973. Dostupné online. S. 38-39. (anglicky)
- ↑ Achájové [online]. Tezaurus archeologické terminologie [cit. 2025-04-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Achájové na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Achaiové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
