Otevřít hlavní menu

Mikuláš Drabík

český náboženský spisovatel

Mikuláš Drabík, zvaný též Drábik, latinsky Drabicius, (* 5. prosince 1588 Strážnice, † 16. července 1671 Bratislava) bratrský kazatel a vizionář.

Mikuláš Drabík
Mědirytinový portrét z knihy Lux e tenebris z r. 1665 obsahující Drabíkova proroctví a vize
Mědirytinový portrét z knihy Lux e tenebris z r. 1665 obsahující Drabíkova proroctví a vize
Narození (asi) 5. prosince 1588
Strážnice
Úmrtí 16. července 1671
Bratislava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se ve Strážnici, jeho rodiče pocházeli z Uher (dnešního Slovenska). Studoval na přerovské bratrské škole, kde se seznámil s J. A. Komenským. V roce 1616 byli společně ordinováni na synodě v Žeravicích.[1]

Stal se správcem sboru jednoty bratrské ve Valašském Meziříčí, však kvůli svému alkoholismu byl brzy synodou suspendován a neangažoval se v duchovní správě. Po vykázání bratrských kazatelů ze země odešel do slovenské Lednice. Během třicetileté války i po ní šířil prorocké vize o pádu Habsburků a vítězství protestantismu. Od února 1638 míval vidění politického obsahu, ohlašující brzké osvobození českých zemí vojenským zásahem ze severu a východu. Existují domněnky, že jeho "vize" vznikly na základě jeho alkoholických halucinací.

Mezi jeho nejvlivnější posluchače patřil přítel z mládí Jan Amos Komenský, kterého výrazně ovlivnil. Komenský se s ním osobně sešel 1650 ve Skalici, překonal počáteční nedůvěru k němu, ano na jeho pokyn se rozhodl přijmout pozvání do Blatného Potoka. Po pádu Lešna, v němž Drabík viděl trest za to, že Komenský neuveřejňuje jeho předpovědi, zařadil Komenský jeho vidění vedle Kotterových a Poniatowské do knihy Lux in tenebris (1657) a opětovně je pak vydával a vykládal. Komenský setrval v korespondenci s Drabíkem až do listopadu 1670.

Roku 1670 byl starý více než osmdesátiletý Drabík zatčen a po krátkém soudním procesu následujícího roku v Bratislavě popraven jako kacíř a zrádce – jak pravil rozsudek: "napadal veličenstva, ostouzel panovnický rod i svaté římské impérium, císaře nazýval mrtvou mohylou a jeho rod pokolením zmijí, čímž se pokoušel o vzpouru a spiknutí s nebezpečím pro všechno křesťanstvo"[2]. Kat mu uťal s hlavou současně pravou ruku, poté mu byl vytržen jazyk a spolu s tělem byly spáleny Komenského rukopisy a knihy. Během soudního procesu se prý Drabík choval statečně až drze, posmíval se svým soudcům a urážel je.

PoznámkyEditovat

  1. Kniha Jan Amos Komenský o sobě. Odeon : 1987, s. 350 uvádí odlišná fakta: Drabík byl spolužákem Komenského na bratrské škole ve Strážnici v letech 1604-1605 a od roku 1616 byl správcem sboru v Drahotuších.
  2. KOŽÍK, František. Světlo v temnotách - Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 176 s. 

PramenyEditovat

  • Lux E Tenebris, novis radiis aucta : Hoc est: Solemnissimae Divinae Revelationes, in usum seculi nostri factae. Qvibus I. De Populi Christiani extrema corruptione lamentabiles qverelae instiuuntur. II. Impaenitentibusqve terribiles Dei plagae denuntiantur. III. Et qvomodo tandem Deus (deleta Pseudo-Christianorum, Judaeorum, Turcarum, Paganorum, & omnium sub Coelo Gentium Babylone) novam, vere Catholicam, donoru Dei luce plene coruscante Ecclesiam constituent; et qvis jam status ejus futurus sit ad finem usque seculi, explicatur. Per immissas Visiones, & Angelica Divinaqve alloqvia, facta I Christophoro Kottero Silesio, ab Anno 1616, ad 1624. II. Christinae Poniatoviae Bohemae, Annis 1627, 1628, 1629. III. Nicolao Drabicio Moravo, ab Anno 1638, ad 1664. Cum privilegio Regis Regum, & sub favore omnium Regum Terrae, recudendi haec ubiubi gentium, donec omnia reddantur nota omnibus sub Coelo populis & lingvis. [Lugduni Batavorum : s.n.], 1665

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • NOVÁK, Jan Václav. Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha: Dědictví Komenského, 1932. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  • Bernát, Libor: Historiografické bádání o Mikuláši Drabíkovi. Jižní Morava 43, 2007, sv. 46, s. 49-70. (přehled starších prací o Drabíkově osobě)
  • Bauer, Jan: Čeští světci a kacíři
  • Skutil, Jan: Poznaňské archiválie k osudu Mikuláše Drabíka Strážnického. (Ke 320. výročí jeho upálení.) Jižní Morava 27, 1991, sv. 30, s. 23-32.
  • Skutil, Jan: Proč byl v roce 1671 popraven Mikuláš Drabík Strážnický. Vlasitvědný věstník moravský 43, 1991, č. 4, s. 479-481.
  • Urbánek, Vladimír: Revelace Mikuláše Drabíka a válečné akce první poloviny 40.let 17. století. In: Morava a Brno na sklonku třicetileté války. Praha, Societas 1995, s. 70-75.
  • Bernát, Libor: Mikuláš Drábik - vizionár náboženský alebo politický? Studia Comeniana et Historica 29, 1999, č. 61, s. 56-81.
  • Bernát, Libor: Čudné priateľstvo. Ján Amos Komenský a Mikuláš Drábik. Historická revue 11, 2000, č. 5, s. 8-9.
  • Bernát, Libor: Konvertoval Mikuláš Drabík v roce 1671? K 380. výročí staroměstské exekuce a 330. výročí bratislavské exekuce. Vlasitvědný věstník moravský 53, 2001, č. 3, s. 263-273.
  • Bernát, Libor: Kriminálny proces Mikuláša Drabíka v roku 1671. Studia Comeniana et Historica 31, 2001, č. 65-66, s. 60-120.
  • Bernát, Libor: K eschatologickým prvkom v diele Jána Amosa Komenského a Mikuláša Drábika. Studia Comeniana et Historica 32, 2002, č. 67-68, s. 70-76.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 352-353. 

Externí odkazyEditovat