Michal Bedřich z Althanu
Michal Bedřich z Althanu (20. července 1682, Kladsko – 20. června 1734, Vác) byl církevní hodnostář a diplomat původem z českých zemí ze šlechtického rodu Althanů. V letech 1718–1734 byl biskupem ve Váci, v roce 1719 dosáhl hodnosti kardinála. V období 1722–1728 byl rakouským místokrálem v Neapoli.
Jeho Eminence Michal Bedřich z Althanu | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Diecéze | Vác |
Zvolení | 26. června 1718 |
Titulární kostel | Bazilika svaté Sabiny na Aventinu |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 25. července 1718 |
Kardinálská kreace | 29. listopadu 1719 kreoval Klement XI. |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 20. července 1682 |
Místo narození | Kladsko, |
Datum úmrtí | 20. června 1734 (ve věku 51 let) |
Místo úmrtí | Vác |
Místo pohřbení | Katedrála, Vác |
Rodiče | Michael Václav z Althannu |
Povolání | katolický kněz, diplomat a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatNarodil se v Kladsku jako nejmladší syn císařského diplomata a zemského hejtmana v Kladsku Michaela Václava z Althannu (1630–1686) a jeho manželky Anny Marie Alžběty Aspremont-Lynden (1646–1723). Studium zahájil na jezuitské koleji v Kladsku, později získal doktorát teologie na Karlově univerzitě v Praze. Již v raném mládí obdržel řadu čestných církevních prebend, byl kanovníkem v Praze, Vratislavi a Olomouci. V roce 1718 se stal biskupem ve Vácu, od roku 1719 byl kardinálem a v roce 1720 byl jmenován císařským tajným radou. V letech 1720–1722 zastával funkci císařského vyslance u Svatého stolce a jako diplomat se výrazně uplatnil při volbě papeže v roce 1721, později se jako kardinál zúčastnil v roce 1730 volby papeže Klementa XII. Vrcholem jeho kariéry byla funkce místokrále v Neapoli, kterou zastával v letech 1722–1728.
V r. 1729 nechal v Římě na památku kanonizace Jana Nepomuckého umístit na začátku Milvijského mostu mramorovou sochu světce v nadživotní velikosti.[1]
Díky svým starším sestrám byl švagrem vysoce postavených dvořanů z české šlechty, Maxmiliána Quidobalda z Martinic a Ferdinanda z Lobkovic, po matce byl synovcem císařského polního maršála Ferdinanda Goberta Aspremont-Lyndena.
Související články
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ KOUDELKOVÁ, Jana. Česká zastavení v Římě. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-427-3. S. 11.
Literatura
editovat- KUBEŠ, Jiří: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; 638 s. ISBN 978-80-7422-574-1
- VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; 963 s. ISBN 978-80-200-2364-3
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Bedřich z Althanu na Wikimedia Commons
- Galerie Michael Bedřich z Althanu na Wikimedia Commons
- kardinál Althan na stránkách Salvadora Mirandy
- Michael Bedřich z Althannu na webu The Cardinals of the Holy Roman Church dostupné online
- Rodokmen Althannů dostupné online
Předchůdce: Sigismund von Kollonitz |
biskup vacovský 1718–1734 |
Nástupce: Michal Karel z Althanu |
Předchůdce: Marco Antonio Borghese |
Místokrál neapolský 1722–1728 |
Nástupce: Joaquín Fernández de Portocarrero |