Michael Greis
Michael Greis (* 18. srpna 1976, Füssen, SRN, dnes Německo) je bývalý německý biatlonista, trojnásobný olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a vítěz celkového hodnocení světového poháru. Od 17. května 2019 je hlavním trenérem polského ženského týmu v biatlonu.
Michael Greis | |
---|---|
Michael Greis při SP v roce 2009 v norském Trondheimu | |
Přezdívka | Michi[1] |
Datum narození | 18. srpna 1976 (48 let) |
Místo narození | Füssen, SRN |
Stát | Německo |
Výška | 177 cm |
Hmotnost | 72 kg |
Sportovní informace | |
Sport | biatlon |
Klub | SK Nesselwang |
Lyže | Madshus |
Ukončení kariéry | 5. prosince 2012 |
Světový pohár v biatlonu | |
Debut | 28. února 2001 |
Nejlepší umístění | 1. místo (2006/07) |
Počet výher | 21 (11 individuálních) |
Stupně vítězů | 64 (34 individuální) |
Velký glóbus | 1 (2006/07) |
Malý glóbus | 4 (3x vytrvalostní závod: 2004/2005, 2005/2006, 2008/2009 a 1x sprint: 2006/07) |
Medaile v biatlonu | |
Olympijské hry | 3 – 0 – 0 |
Mistrovství světa | 3 – 3 – 6 |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. února 2015 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Biatlon na ZOH | ||
zlato | 2006 Turín | vytrvalostní závod |
zlato | 2006 Turín | štafeta |
zlato | 2006 Turín | hromadný start |
Mistrovství světa v biatlonu | ||
zlato | 2004 Oberhof | štafeta |
stříbro | 2005 Hochfilzen | vytrvalostní závod |
bronz | 2005 Chanty-Mansijsk | smíšená štafeta |
zlato | 2007 Antholz | hromadný start |
stříbro | 2007 Antholz | vytrvalostní závod |
bronz | 2007 Antholz | štafeta |
zlato | 2008 Östersund | smíšená štafeta |
bronz | 2008 Östersund | štafeta |
bronz | 2009 Pchjongčchang | smíšená štafeta |
bronz | 2009 Pchjongčchang | štafeta |
stříbro | 2011 Chanty-Mansijsk | smíšená štafeta |
bronz | 2012 Ruhpolding | štafeta |
Kariéra
editovatGreisovou první velkou akcí v biatlonu byly zimní olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, kde skončil 15. ve sprintu a 16. ve stíhacím závodě.
Poprvé se výrazněji prosadil na domácím mistrovství světa 2004 v Oberhofu, kde zvítězil s německou štafetou. Na mistrovství světa 2005 v rakouském Hochfilzenu vybojoval svojí první individuálním medaili, když skončil druhý ve vytrvalostním závodě. Tehdy nestačil jen na Čecha Romana Dostála. Ve stejném roce pak získal v ruském Chanty-Mansijsku bronzové medaile se smíšenou štafetou.
Na zimních olympijských hrách 2006 v Turíně vybojoval hned tři zlaté medaile: ve vytrvalostním závodě, v závodě s hromadným startem a štafetě. Stal se tak nejúspěšnějším biatlonistou her a také první osobou, které se na jedněch olympijských hrách podařilo získat tři zlaté medaile. Posléze ho však na stejných hrách dorovnali korejští rychlobruslaři Jin Sun-ju a Ahn Hjun Soo. Díky úspěchu byl sportovními novináři v Německu jmenován sportovcem roku za rok 2006.[2]
V sezóně 2006/07 opanoval celkové hodnocení světového poháru. Greis v této sezóně zvítězil v jednom závodě a celkově stál osmkrát na stupních vítězů. Navíc vyhrál i celkové hodnocení sprintu. Na mistrovství světa 2007 v italské Anterselvě si pak zajistil tři cenné kovy. Nejprve získal stříbrnou medaili ve vytrvalostním závodě, posléze vybojoval zlato v závodě s hromadným startem a s německou štafetou skončil třetí.
V sezóně 2007/08 se dařilo Greisovi dostávat na stupně vítězů pravidelně. Ve třech závodech zvítězil a třikrát skončil na 2. a také na 3. místě. Na mistrovství světa 2008 ve švédském Östersundu se neúčastnil sprintu a stíhačky ve snaze, aby byl oporou jak pro mužskou štafetu, tak i smíšenou štafetu. To se nakonec potvrdilo a i díky jeho výkonům získal s mužskou štafetou bronzové medaile a se smíšenou štafetou dokázal celý závod opanovat.
Před sezónou 2008/09 měl Greis vážné neshody s německým trenérem mužů Frankem Ullrichem.[3] Důvodem bylo Ullrichovo autoritativní vedení týmu, které se Greisovi nelíbilo. Proto se rozhodl odejít z mužské skupiny a trénovat se sám. I po odchodu si udržel docela solidní výkon po celý rok, s dalšími dvěma vítězstvími ve světovém poháru a bronzovou medailí na mistrovství světa 2009 v Jižní Koreji.
V celkovém hodnocení světového poháru zvítězil v sezóně 2006/07. Čtyřikrát také zvítězil v celkovém hodnocení jednotlivých disciplín. Ve světovém poháru dokázal zvítězit ve 21 závodech, z toho 11 bylo individuálních.
Výsledky
editovatOlympijské hry a Mistrovství světa
editovatSezóna | D | Místo | SP | SZ | HZ | IZ | ŠT | SŠT | Věk |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2001/02 | ZOH | Salt Lake City | 15. | 16. | – | – | – | – | 25,5 |
2002/03 | MS | Chanty-Mansijsk | 29. | DNS | – | – | – | – | 26,6 |
2003/04 | MS | Oberhof | 5. | 9. | 21. | – | 1. | – | 27,5 |
2004/05 | MS | Hochfilzen | 6. | 5. | 10. | 2. | 6. | – | 28,6 |
Chanty-Mansijsk[p. 1] | – | – | – | – | – | 3. | 28,6 | ||
2005/06 | ZOH | Turín | 33. | 8. | 1. | 1. | 1. | – | 29,5 |
2006/07 | MS | Anterselva | 19. | 12. | 1. | 2. | 3. | 5. | 30,5 |
2007/08 | MS | Östersund | – | – | 13. | 36. | 3. | 1. | 31,5 |
2008/09 | MS | Pchjongčchang | 7. | 13. | DNF | 19. | 3. | 3. | 32,5 |
2009/10 | ZOH | Vancouver | 21. | 5. | 10. | 10. | 5. | – | 33,5 |
2010/11 | MS | Chanty-Mansijsk | 9. | 11. | 20. | 7. | 7. | 2. | 34,6 |
2011/12 | MS | Ruhpolding | 26. | 23. | 22. | 11. | 3. | – | 35,6 |
Pozn. body za umístění z mistrovství světa či olympijských her se počítaly do světového poháru
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Smíšená štafeta se jela jako součást světového poháru 2009/10 v ruském Chanty-Mansijsku. Závod byl jedinou soutěží na mistrovství světa, neboť nebyl zahrnut do programu olympijských her ve Vancouveru.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Greis na anglické Wikipedii.
- ↑ Other Given Names. Mezinárodní biatlonová unie [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné online.
- ↑ V Sportler des Jahres 2006: Schneekönige und Fußballhelden vorn
- ↑ Deutsche Biathleten vor Weltcup weiter uneins. spox.com [online]. 2008-10-30 [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Greis na Wikimedia Commons
- Michael Greis v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky)
- Michael Greis v databázi Olympedia (anglicky)