Melice (hrad)

zřícenina hradu

Melice je zřícenina hradu ležící asi 6 km severovýchodně od Vyškova, mezi Pustiměří a Drysicemi. Od roku 1970 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Melice
Fragment zdiva
Fragment zdiva
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1339
Zánik 15. století
Stavebník Jan Volek
Poloha
Adresa Vojenský újezd Březina, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Melice
Melice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25168/7-3931 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad se poprvé v listinách objevuje roku 1339, jeho stavitelem byl olomoucký biskup Jan Volek. V tomto roce byl hrad již hotový, jako purkrabí se zde uvádí Beneš z Melic.[2] Hrad byl opatřen kaplí, kterou dostavěl až Janův nástupce biskup Jan Očko z Vlašimi, což potvrdil nález kamenného erbu roku 1898 a při vykopávkách z let 1931–1938 se toto tvrzení jen potvrdilo. Z hradu se stalo reprezentativní sídlo olomouckých biskupů, kteří pokračovali ve vybavování interiérů. Melice spravovali biskupští leníci, k roku 1353 Heilein a Mikuláš z Mejlic, roku 1362 Ješek Šram a Janoš z Mejlic, roku 1373 Ješek a Alšík z Mejlic, roku 1380 Majnuš a Ješek z Mejlic. Biskup Mikuláš Melice zastavil roku 1383 markraběti Joštovi, v roce 1401 držel hrad zástavní věřitel Heralt z Kunštátu. Před rokem 1408 držel Melice v zástavě Znata z Mejlic a roku 1410 dolanský převor Štěpán.[3] Hrad zanikl v dobách husitských válek. V létě roku 1423 přitáhla na Moravu výprava českých husitů, která dobyla několik významných bodů, mezi nimiž byl i biskupský hrad Melice, který se stal jedním z opěrných bodů husitů. V roce 1439 se uvádí hrad jako "rozbořený, srovnaný ze zemí, jako hromada kamení narovnaných na zemi."[2]

Kachlová kamna z MelicEditovat

Nejvzácnějším nálezem z vykopávek jsou unikátní gotické kachle z honosných kamen, které stávaly v komnatě hradního paláce. Tyto kamna si nechal na zakázku zbudovat olomoucký biskup Václav Králík z Buřenic někdy mezi roky 1412–1416. Kachlová kamna měřila i s podstavcem 280 cm a byla sestavena z více jak 150 keramických kachlů. Různorodé motivy kamenného soklu znázorňovaly motivy a životní osudy pána hradu. Reliéfně zdobené části znázorňovaly jeho pozemskou pouť po stupíncích společenského žebříčku včetně nástrah mocností pekelných a vítězství nad nimi.

PřístupEditovat

Zbytky hradu se nacházejí v blízkosti hranice vojenského újezdu Březina a jsou volně přístupné. Ke zřícenině vede zeleně značená okružní trasa z Pustiměře.[4]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 136269 : Hrad Horní Melice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ZHÁNĚL, Jan. Melice I.. Vyškov: Grafia S. 17–20. 
  3. http://www.humanart.cz/literatura-77767-vyskov-ve-stredoveku.html
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. [s.l.]: Libri, 2007. 768 s. 
  • ZHÁNĚL, Jan. Melice I. Vyškov: Grafia, 1967. 34 s. 
  • ZHÁNĚL, Jan. Melice II. Vyškov: Grafia, 1967. 63 s. 

Externí odkazyEditovat