Wikipedie

Martin Zet

český výtvarník

Martin Zet (* 11. září 1959 Praha) je český umělec, performer a sochař. Spektrum jeho tvorby zahnuje také kresbu, fotografii, video, happening nebo autorskou knihu.

Martin Zet
Narození11. září 1959 (64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař, medailér, kreslíř, multimediální umělec, učitel, ilustrátor, typograf, fotograf, překladatel a výtvarník
RodičeMiloš Zet
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fontána, Praha-Strašnice, 1990

Život a dílo editovat

Jeho matka byla tanečnicí a dodnes učí tradiční lidové tance. Jeho otcem byl sochař Miloš Zet. Martin Zet v letech 1979–1985 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Jiřího Bradáčka a Jana Hány.[1] Žije a pracuje v Libušíně. Zde v roce 1998 založil Centrum pro současné umění Libušín, pod jehož hlavičkou se věnoval různým tvůrčím a vydavatelským aktivitám. Od roku 2008 centrum je v „časově neomezené stávce“.[2] Jako pedagog Zet působil v letech 2010–2017 jako vedoucí Ateliéru video na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.[3] V roce 2013 se stal laureátem ocenění Umělec má cenu, kterou mladí výtvarní umělci, kritici a teoretici udělují inspirativním osobnostem starší generace.[4]

V Zetově práci se prolínají osobní a politické tematické roviny. Z uměleckého hlediska je jeho dílo známé tím, že se odchyluje ze statického ponětí umění a vlastním jazykem nechává ve svých performancích a instalacích působit čas, za pomoci metafor a podobnosti. Například v performanci Česká sbírka 20. století zpracoval portréty českých panovníků a prezidentů počítačovou montáží do jednoho obrazu, kterým reflektuje na čas, kontinuitu stereotypů a paměť.[5] Dílo Martina Zeta je netradiční a jeho happeningy jsou mnohokrát zaznamenané pouze amatérsky. Na druhou stranu je to plodný umělec a za svůj život vystavoval na mnoha výstavách. Na výstavě v Památníku Lidice (2018) a zejména na velké výstavě v Domě umění města Brna (2020) se hlouběji zabýval sochařským odkazem otce Miloše Zeta (zejména jeho pomníkovým realizacím z období socialismu), a poukazoval skrze ně na vazby k dobovým a osobním souvislostem, jež podmínily jejich vznik a ideové zaměření.[6]

Samostatné výstavy (výběr) editovat

 
Tvárnice, Brno Art Open 2019
  • 1992 Prázdné srdce. Galerie mladých u Řečických, Praha
  • 1995 Kresby oceánem. Coney Island, New York (kresby vytvořené mořským příbojem bez zásahu autora)
  • 1997 Hrdinové mého dětství. Galerie Dar, Moskva (autorovo zamýšlení se nad svými dětskými kresbami a jejich významem)
  • 1999 Česká sbírka 20. století. České centrum, Moskva (koláž portrétů panovníků českých)
  • 1999 Kresby mořem. Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem
  • 2006 Osud národa – sochař Otakar Švec. Galerie Artwall, Praha (fotografie připomínající tvorbu sochaře Otakara Švece, mimo jiné autora Stalinova pomníku pod místem jeho připomínka komunismu a jeho obětí)
  • 2013 To nejhorší z Martina Zeta protože Tvá zem Tě potřebuje. Divus, Prager Kabarett, Praha
  • 2013 Podpalubí. Galerie Na shledanou, Volyně (tématem výstavy je bezdomovectví na hřbitově, za použití provizorní postele z matrací, kterou si nachystal neznámý bezdomovec)[7]
  • 2016 Martin a obři. Galerie Měsíc ve dne, České Budějovice
  • 2016 |. Centrun současného umění Futura, Praha.[8]
  • 2018 S Čechy už jsem skončil. Památník Lidice[9]
  • 2020 Sochař Miloš Zet – Zdi, sokly a makety. Dům umění města Brna[10]

Skupinové výstavy editovat

  • Fenomén hra, Galerie Národní technické knihovny (v uměleckých dílech zobrazeny herní principy a kritický pohled na hru, její vliv, psychologickou roli a etické problémy)
  • Hnízda her (2000), Galerie Rudolfinum (divadelní, hudební a vizuální formy ve vzájemné hře, performance)
  • Politik-um / New engagement, Pražský hrad, nádvoří a galerie Tereziánské křídlo (tematická výstava politického umění v Čechách)

Publikace editovat

  • Free Martin Zet! (2007)
  • Performace pro sebe (2007)
  • Saluto Romano (2009)
  • Kresby mořem (1999)
  • Los Artistas Unidos Jamás Serán Vencidos! (2004)
  • Martin Zet

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Station Museum of Contemporary Art, online. stationmuseum.com [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-25. 
  2. ↑ Martin Zet: Umění mezi Brnem a Libušínem. www.earch.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archiv umělců | VVP AVU | 113. stránka [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ceny od Vladimíra Kokolii (2013) Umělec má cenu. Umělec má cenu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Artist, online. artlist.cz [online]. [cit. 2013-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-23. 
  6. ↑ Bez Gottwalda. Výstava socialistického sochaře Zeta zkoumá přehlížené umění. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-14 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jaro probudí v Galerii Na shledanou Martin Zet, online
  8. ↑ MARTIN ZET: | | FUTURA. futuraprague.com [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Martin Zet: S Čechy jsem skončil. www.lidice-memorial.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dům umění města Brna. Dům umění města Brna [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Zet, Martin: Tik ťak tiká bír. Sebrané posudky. Artmap, Praha 2018. ISBN 978-80-906599-4-0

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Zet&oldid=22999569“