Otevřít hlavní menu

Martin Kolář

český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista
Další významy jsou uvedeny na stránce Martin Kolář (rozcestník).

Martin Kolář (18. června 1836 Švihov[1], Rakouské císařství15. května 1898 Tábor[2], Rakousko-Uhersko) byl český gymnaziální profesor, historik a heraldik, publicista.

Martin Kolář
prof. Martin Kolář
prof. Martin Kolář
Narození 18. června 1836
Švihov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 5. května 1898 (ve věku 61 let)
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Děti Jan Kolář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn PhDr. Jan Kolář
dcera PhDr. Anna Císařová-Kolářová

Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku 1902 August Sedláček Českomoravskou heraldiku, která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [1] Vycházel z informace Františka Palackého a odhalil, že zmiňované Zachrašťany nedaleko Nového Bydžova s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves Chrášťany nedaleko Bechyně – a vrch Burkovák.

Kromě toho napsal knihy Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300 (vyšlo 1883) a také spolupracoval s redakcemi Riegerova a posléze i Ottova slovníku naučného.

Kolář a TáborEditovat

Působil od roku 1859 jako vychovatel v zámku v Hrobech u Tábora;po krátkém působení v Hradci Králové a v Praze přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku 1868 byl městský archivář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s Václavem Křížkem) kulturní a společenský život města. Například 12.2.1878 předložil návrh, aby místní Klub přátel věd a umění, vedený V. Křížkem, organizoval i turistické výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře).

Je autorem rozměrnější práce: Husitské paměti města Tábora; Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře; práci na přípravě díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí.

Pamětní deskaEditovat

Profesora Koláře připomíná v Táboře pamětní deska, která je umístěná na domě čp. 212 v Divadelní ulici.

DíloEditovat

  • KOLÁŘ, Martin; SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika I.. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění, 1902. 436 s. 
  • KOLÁŘ, Martin. Sborník historických prací Martina Koláře o dějinách Tábora. Tábor: Kuratorium městského musea, 1924. 334 s.  Knihu uspořádal Jan Kolář.

PokračovateléEditovat

Syn Jan Kolář PhDr. (18841940) byl pedagog, věnoval se historii a topografii. V letech 1927–1929 starosta Tábora, 1938–1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor Jihočeského historického sborníku.

Dcera Anna Císařová-Kolářová PhDr. (18871963) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně (Státní knihovně ČSR) v Praze. Bibliografka a editorka spisů Mistra Jana Husa.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat