Burkovák

Burkovák (též Tábor)
	Vrchol kopce
Vrchol	504 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Středočeská pahorkatina / Táborská pahorkatina / Bechyňská pahorkatina / Bernartická pahorkatina
Souřadnice	49°19′7″ s. š., 14°21′15″ v. d.
	Burkovák
Povodí	Vltava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Burkovák (504 m n. m.) (též Tábor) je zalesněná hora mezi Nemějicemi a Dražíčí na Bechyňsku na pomezí okresů České Budějovice a Písek v jižních Čechách.

Název hora Tábor je podle biblické hory Tábor v Izraeli, kde došlo k proměně Ježíše Krista v symbol Syna Božího.

Historie editovat

Stopy lidské činnosti na vrchu pochází již z pravěku. V okolních lesích, např. i na blízkém vrchu „Na kopci“, se nacházejí mohyly z doby halštatské. Na Burkováku bylo v roce 1923 vykopáno množství prehistorických hliněných předmětů, vykopávky trvaly s přestávkami více let, bádal zde také archeolog Josef Švehla, František Lískovec a prof. Martin Kolář a také amatérský archeolog Bedřich Dubský. V r. 1947 zde vykopávky řídil Státní archeologický ústav v Praze.

Celkem bylo nalezeno několik tisíc pravěkých votivních předmětů,^[1] všechny v okruhu 20 m². Vzhledem k tomu, že byly všechny předměty provrtány se usuzuje, že mohly být zavěšeny na stromě. Je pravděpodobné, že se na Burkováku jednalo o přírodní svatyni na posvátné hoře s posvátným stromem. Na této lokalitě byly archeologickým výzkumem zjištěny pozůstatky řad kůlů, díky nimž by se snad dalo usuzovat, že zde mohla stát i stavba, snad svatyně.^[2]

V dobách husitů se na vrchu Burkovák shromažďovali lidé v počtech stovek až tisíců a kněží jim zde kázali. Takovéto „poutě na hory“ se konaly na různých místech od Velikonoc 1419 až do jara 1420. Důvodem byly zásahy panovníka a vrchností omezujících husitské bohoslužby a také představa brzkého zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů právě „na horách". Velké shromáždění (až 42 tisíc stoupenců Husova učení) se konalo 22. července 1419 právě na vrchu Tábor – Burkovák.

V současnosti jsou na vrcholu hory umístěny pamětní kameny, kříž a dřevěné plastiky kříže a kalicha. Z vrcholu vede kuličková dráha.^[3]

Kuličková dráha

Na západním úbočí se nachází novodobý kamenný kruh

Reference editovat

↑ Chytráček – Chvojka – John – Michálek 2009:Halštatský kultovní areál na vrchu Burkovák u Nemějic – Hallstattzeitliches Kultareal am Berg Burkovák bei Nemějice, Archeologické rozhledy 61, 1–35., dostupné on-line^{[nedostupný zdroj]}
↑ Náboženství Keltů: Posvátná místa. Archeolog.cz: Katalog archeologických památek na území ČR [online]. 25.6.2009. 2009, 25.6. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/
↑ Kuličkovka na Burkováku na Facebooku

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Burkovák na Wikimedia Commons
publikace Táborsko-srdce jižních Čech, Tábor, Okr.rada osvětová, 1948
Petr Hromádka z Jistebnice, Týdeník Palcát, XII/2006

[1] Chytráček – Chvojka – John – Michálek 2009:Halštatský kultovní areál na vrchu Burkovák u Nemějic – Hallstattzeitliches Kultareal am Berg Burkovák bei Nemějice, Archeologické rozhledy 61, 1–35., dostupné on-line^{[nedostupný zdroj]}

[2] Náboženství Keltů: Posvátná místa. Archeolog.cz: Katalog archeologických památek na území ČR [online]. 25.6.2009. 2009, 25.6. [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.archeolog.cz/encyklopedie/keltske-nabozenstvi/

[3] Kuličkovka na Burkováku na Facebooku

[1]

[2]

[3]