Martice

zaniklá osada v Česku

Martice (německy Maroditz) jsou zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary. Ležela v Tepelské vrchovině asi půl kilometru jihozápadně od Polomi v nadmořské výšce okolo 600 metrů.[1] Zanikla vysídlením v sedmdesátých letech dvacátého století.[2]

Martice
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecBochov
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíPolom u Údrče (3,87 km²)
Martice
Martice
Další údaje
Zaniklé obce.cz1914
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Jméno vesnice je odvozeno z osobního jména Marta ve významu ves lidí, kteří náleželi Martě. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech in villa Marticzich (1383), de Marticz (1390), z Martnic (1480), z Martic (1513), Marticze (1592), Maratitz (1630), Meroditz (1785) a Martič nebo Maroditz (1854).[3]

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici z roku 1383 zmiňuje úmrtí jakéhosi Hrocha. Další známí majitelé byli Jarek a Ctibor, jejichž potomci zde žili až do šestnáctého století, kdy roku 1540 Jiří Zikmund Martický prodal vesnici Markétě Lobkovské z Plavna, která ji připojila k panství sousední Polomi.[4] Ze stejného roku pochází první zmínka o tvrzi.[5] Celé panství koupili o pět let později Štensdorfové, kteří Martice roku 1591 připojili k Miroticím. Hned rok poté jsou Martice uváděny jako pustá vesnice a spolu s tvrzí spojeny s Ratiboří. Vesnice však byla brzy obnovena a roku 1615 připojena k Údrči. Na počátku třicetileté války údrčské panství patřilo Janu Libštejnskému z Kolovrat, kterému však bylo za účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Roku 1623 Martice koupil sekretář královské koruny Severýn Thal z Horštejna, který o vesnici přišel za účast na saském vpádu v roce 1631. Panství potom získal Albrecht z Valdštejna a v roce 1635 nejvyšší hofmistr hrabě Leonard Helfried z Meggau.[5]

Tvrz pravděpodobně stála ve východní části panského dvora na terénní hraně v severozápadní části vesnice (v místech zvaných Am Hof). Poslední zmínka o ní je z roku 1630. Samotný dvůr byl roku 1791 rozparcelován a pronajímán. Roku 1860 vyhořel a nové usedlosti byly postaveny odděleně. Je možné, že se budova tvrze dochovala alespoň v podobě základů zdiva.[6]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 95 obyvatel (z toho 48 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 93 obyvatel s nezměněnou národnostní a náboženskou strukturou .[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 136 114 112 97 102 95 93 36
Domy 23 24 24 24 23 22 20 8

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  2. KRULIŠ, Jan. Martice [online]. zanikleobce.cz, 2006-02-15 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Martice, s. 31. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39. 
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Martice – tvrz, s. 207–208. 
  6. VYČICHLO, Jaroslav. Martice – tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-10]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat