Otevřít hlavní menu
Marcomanni (la)
 Markomani 6 př. n. l.?
19 n. l.
?
Vanniovo království 
geografie
Mapa
Území Markomanů – ve středu mapy
obyvatelstvo
národnostní složení:
dialekty pragermánštiny a keltského jazyka
státní útvar
kmenový svaz
Státní útvary a území
Předcházející:
Markomani Markomani
Nástupnické:
Vanniovo království Vanniovo království

Marobudova říše je historické označení pro germánský mocenský útvar, který vznikl na přelomu letopočtu na území střední Evropy pravděpodobně s centrem v Čechách.

DějinyEditovat

Mezi lety 9–7 př. n. l. přišel na území dnešní České republiky germánský kmen Markomanů pod vedením (krále?) Marobuda, který po konsolidaci začal budovat svou říši, přičemž uplatňoval vynikající organizační a diplomatické schopnosti.

Podle římského vzoru například zavedl stálou armádu s přesnou organizací a intenzivně obchodoval s Římskou říši. V jeho rezidenci (Marobudum, zřejmě v okolí Starého Plzence) dokonce sídlila celá kolonie římských kupců a řemeslníků. Vzhledem k výraznému vzrůstu markomanské moci stouply i vojenské a ekonomicko-politické úspěchy. Pod Marobudův vliv se postupně dostaly okolní kmeny (Lugiové, Semnoni, Langobardi, Gótové, Hermunduři a Kvádové).

Římané považovali ambiciozního souseda za nebezpečného a zorganizovali proti němu v roce 6 n. l. vojenskou výpravu vedenou budoucím císařem Tiberiem. Výprava, která postupovala dvěma proudy z Mohuče a z Carnunta, nakonec ztroskotala kvůli vnitřním problémům v říši a Římané byli nuceni s Marobudem uzavřít mírovou a spojeneckou smlouvu. Postupně však vnitřní třenice a vleklé rozpory s Cherusky vedly k oslabení této říše. V roce 17 došlo k rozhodujícímu konfliktu mezi Cherusky a Markomany, po němž od říše odpadli Hermunduři a Gótové. Poklesu Marobudovi moci využil jeho synovec Katvalda, který v roce 19 dobyl Marobudovo sídlo a sám se ujal vlády. Ještě téhož roku byl však svržen hermundským vůdcem Vibiliem a Marobudova říše definitivně zanikla.

Markomanští vládciEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Marobuduum (či Marábudum), o němž píše Klaudios Ptolemaios (Geografia II. 1. XI. 29) jako o sídle Marobuda, jiní autoři jeho doby ho však nezmiňují, se snažilo mnoho archeologů objevit. Z doby germánského osídlení se ale na českém území nezachovaly žádné opevněné výšinné polohy. Předpokládá se tedy, že snad osídlil některé opuštěné keltské hradiště (Závist u Zbraslavi nebo Stradonice u Nižboru), popřípadě jeho sídlo mohlo být tvořeno soustavou různých dvorců.

Související článkyEditovat