Marie Voříšková

česká dramatička, též spisovatelka, autorka literatury pro děti a mládež, dobrodružných a romantických příběhů

Marie Voříšková, provdaná Šindelářová (15. září 1907, Vrané nad Vltavou[1]20. června 1987 Praha[2]) byla česká spisovatelka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež, dobrodružných a romantických příběhů.

Marie Voříšková
Rodné jméno Marie Voříšková
Narození 15. září 1907
Vrané nad Vltavou
Úmrtí 20. června 1987 (ve věku 79 let)
Praha
Pseudonym Máňa Voříšková
Povolání spisovatelka, autorka dětské literatury, dramatička a redaktorka
Významná díla PUNŤA
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Marie Voříšková se narodila v roce 1907 ve Vraném nad Vltavou. Provdaná Šindelářová, psala pod dívčím jménem, první knihy podepisovala jako Máňa Voříšková, později též jako Marie Voříšková-Šindelářová. Pražská autorka milostné a pohádkové četby, často užívající exotických prostředí a dobrodružných syžetů. Psala též dramata a dramatizace pro mládež, rozhlas a televizi. Nedokončila reálné gymnázium, do roku 1931 a znovu pak po roce 1945 pracovala jako úřednice. V roce 1931 se stala redaktorkou časopisů pro ženy Pražanka, Listu paní a dívek [3] a v letech 1935 až 1939 byla šéfredaktorkou časopisu pro děti Punťa. Přispívala též do sešitové románové edice Červená knihovna, která vycházela v letech 1940-1944.[4]

Tiskla romány na pokračování v ženském tisku, první knihy vydala roce 1935 v edici Červená knihovna (mj. pro nakladatelství Noc v bouři), Rodina a pro Nakladatelské družstvo Máje napsala celou řadu titulů dívčí a dětské četby (Tonča komediantka, Přednostovic Madlenka). Za okupace žila jako autorka na volné noze. Po válce vydala dívčí román z okupace Osvobozené jaro, dobrodružný román Černý květ, vrcholící za Pražského povstání a mezitím několik souborů pohádek a bájí.[5] V 60. letech byla odpovědnou redaktorkou Nakladatelství Lidová demokracie a v 80. letech také Nakladatelství Vyšehrad.

Byla první neromskou autorkou v Československu, která sbírala romské pohádky. V roce 1959 vydala sbírkou Cikánské pohádky a v 1969 Zpívající housle. Její sbírky byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, angličtiny, finštiny, nizozemštiny, dánštiny a španělštiny.[6]

DíloEditovat

KnihyEditovat

  • Tonča komediantka. Nakl. Rodina, Praha 1935.
  • Pim a Pam. Komedianská dvojčata. Edice Máj, Praha 1935.
  • Chaloupka strýčka Toma. Edice Máj, Praha 1937. (adaptace z angličtiny podle románu Harriet Beecher Stoweovou)
  • Punťa honí gangstery. (Divadelní hra), Edice Máj, Praha, 1938.
  • Jiřinka poručík. Praha 1939.
  • Hanka jede za štěstím. Edice Máj, Praha 1939.
  • Jeden den tulačkou. Edice Máj, Praha 1939.
  • Fibi, děvče z přístavní čtvrti. Nakl. Tempo, Praha 1940.
  • Hvězda na slunečném ranči. Edice Máj, Praha 1940.
  • Mamičko, vrať se! Edice Máj, Praha 1940.
  • Králova orchidejí. Nakl. Tempo. Praha 1940.
  • Odpoutané činy. Vyd. Cvrčka, Praha 1940.
  • Železný stín. Nakl. Melantrich, Praha 1941.
  • Přednostovic Madlenka. (Dívčí román), Nakl. Rodina, Praha 1942.
    • díl 1: Madlenka všudybylka.
    • díl 2: Studentka Madlenka.
  • Cvalíčka a Čahounka povedený cirkus. Nakl. Rodina, Praha 1942.
  • U zvířátek na dědině. Nakl. Rodina, Praha, 1942.
  • Omyly lásky. Nakl. Tempo, Praha 1944.
  • Tajemný Petr Nielsen. Nakl. Tempo, Praha 1944.
  • Tvář pod závojem. Nakl. Tempo. Praha 1944.
  • Osvobozené jaro. (Příběh mladých lidí z doby okupace), Nakl. J. Tožička, Praha 1948.
  • Cikánečka Zuzka. Edice Máj, Praha 1950.
  • Cikánské pohádky. Nakl. Mladá fronta, Praha 1959.
  • Strouha. (Dramatická pohádka o pěti obrazech podle Leonida Leonova), Praha 1960.
  • Princ a chuďas. (Komedie v pěti dějstvích), Nakl. Dilla, Praha 1961. (adaptace z angličtiny podle románu Marka Twaina)
  • Makaphovy dary. (Africké báje, pohádky a legendy pro dospívající mládež a dospělé), Nakl. Mladá fronta, Praha 1963.
  • O lstivém šakalovi aneb Paňčatantra. Mladá fronta, Praha 1965. (adaptace Pančatantra)
  • ilustrace Míla Doleželová: Zpívající housle. (Sbírka 17 romských pohádek), Nakl. Práce, Praha 1969.
  • Malý domeček – plný koleček. Nakl. Mladé letá, Bratislava 1970.
  • Černý květ. Nakl. Albatros, Praha 1975.
  • Modrá perla. Nakl. Ivo Železný, Praha 1993, ISBN 978-80-71168-39-3.
  • Pohádka ze starého lesa. 1994. (loutkova hra podle povídky Strouha Leonida Leonova)
  • Čarovné pero - Cigánske rozprávky. Nakl. Buvik, Bratislava 2014.
  • O chytrém selátku. Nakl. Naše vojsko, Praha 2017, ISBN 978-80-206-1644-9.

Písně (slova)Editovat

  • Leť hvězdičko bílá. (valtz a píseň). Nakl. Ota Tesař, Praha 1935.
  • Čarokrásné noci v Rimini. 1940.
  • Písně toulavých srdcí. (původní trampské písně pro zpěv a kytaru). 1940.
  • Šla láska kolem nás… (pražský valčík). 1944.
  • Miláčku, učme se italsky! (píseň a tango).

FilmografieEditovat

Autorka námětu[7]
  • 1957: Telátko za slámy (TV inscenace)
  • 1975: Nevěsta s nejkrásnějšíma očima (pohádka ze sbírky Zpívající housle)
  • 1991: Krásná čarodějka (TV inscenace)
  • 1993: O začarované vlčici
  • 2009: Dilino a čert (TV film) (pohádka z knihy Zpívající housle)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Index narozených, Vrané n. Vlt. 1787-1945. snímek snímek 187
  2. Punťa
  3. Marie Voříšková – Pitaval
  4. Janáček PAVEL; MICHAL JAREŠ. Svět rodokapsu, komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století. Praha: Karolinum 2003. S. 246-254.
  5. Marie Voříšková – Databazeknih.cz
  6. Marie Vořišková (Šindelářová) (1907–)
  7. Marie Voříšková – Autorka námětu [online]. FDb.cz, rev. 2018 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat