Marie Terezie z Harrachu

Česko-rakouská šlechtična, nejvyšší hofmistryně rakouské císařovny.

Marie Terezie z Harrachu (rodným jménem Marie Terezie z Thurn-Taxisu, německy Maria Theresia Walentine Prinzessin von Thurn und Taxis; 7. ledna 1856 Praha20. srpna 1908 zámek Prugg, Bruck an der Leitha)[1] byla česko-rakouská šlechtična pocházející z rodu Thurn-Taxisů, provdaná za českého šlechtice, politika a mecenáše Jana Harracha. Působila na dvoře rakouské císařovny Alžběty Bavorské jako palácová dáma, následně jako její poslední nejvyšší hofmistryně (1897–1898) a nakonec až do své smrti zastávala post nejvyšší hofmistryně císařského dvora.

Marie Terezie z Harrachu
Nejvyšší hofmistryně císařského dvora
Ve funkci:
1899[1] – 20. srpna 1908
PanovníkFrantišek Josef I.
Nejvyšší hofmistryně císařovny
Ve funkci:
1897 – 1898
PanovniceAlžběta Bavorská
Nástupcecísařovna zavražděna
Palácová dáma
PanovniceAlžběta Bavorská

Rodné jménoMarie Terezie z Thurn-Taxisu
Narození7. ledna 1856
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. června 1908 (ve věku 52 let)
zámek Prugg, Bruck an der Leitha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHarrachovská hrobka v Horní Branné
Choť(1878) Jan Harrach (1828–1909)
RodičeHugo z Thurn-Taxisu (1817–1889) a Almerie Belcrediová (1819–1914)
DětiArnošt František (1879–1971)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Jan Harrach na kresbě J. Vilímka z roku 1885

Mládí a sňatek editovat

Pocházela z česko-rakouského šlechtického rodu Thurn-Taxisů, narodila se v Praze jako dcera Huga z Thurn-Taxisu (1817–1889) a jeho manželky Almerie z Belcredi (1819–1914). Roku 1878 se v Praze[2] provdala za osmadvacet let staršího ovdovělého šlechtice a politika Jana Františka Nepomuka Harracha (1828–1909),[3] mj. poslance rakouské Říšské rady a podporovatele rozvoje českého kulturního i politického života ve vrcholném období tzv. Národního obrození, mj. během budování Národního divadla v Praze.

Na dvoře císařovny editovat

Patrně již od raného mládí působila na rakouském císařském dvoře ve Vídni jako jedna z palácových dam císařovny Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa I. V roce 1897 se stala nejvyšší hofmistryní císařovny, v kteréžto funkci byla zodpovědná za chod jejího dvora. Tuto funkci zastávala až do smrti Alžběty 20. září 1898 po atentátu italského anarchisty v Ženevě. Z pozice svého úřadu zprostředkovávala převoz ostatků císařovny ze Švýcarska do Vídně a podílela se na organizací jejího pohřbu. U dvora od podzimu 1898[zdroj?] zastávala až do své smrti úřad nejvyšší hofmistryně císařského dvora.

Ocenění editovat

 
Hrobka Harrachů v Horní Branné

Byla nositelkou titulů dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a dáma Maltézského řádu, rovněž byla držitelkou velkokříže Řádu Alžběty (1898).[1]

Úmrtí editovat

Marie Terezie z Harrachu zemřela 20. srpna 1908 na rodinném zámku zámek Prugg u města Bruck an der Leitha v Dolních Rakousích ve věku 52 let. Pohřbena byla v rodinné hrobce Harrachů v Horní Branné u Semil.

Rodina editovat

S manželem, který měl celkem osm dětí z předchozího manželství,[4] počali jediného syna, Arnošta Františka (1879–1971). Byl rytířem Maltézského řádu a získal čestnou hodnost c. k. komořího. Jeho manželkou se roku 1905 stala Elisabeth hraběnka von Preysing-Lichtenegg-Moos (1883–1932).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 152 a 386. 
  2. Matriční záznam o sňatku Jana Nepomuka Františka Harracha s Marií Terezií Thurn-Taxis farnosti při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze
  3. Oficiální stránky obce Horní Branná
  4. HARRACH Jan Nepomuk František 2.11.1828-12.12.1909 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Illustrovaný svět: velké vydání Besed lidu. Praha: J. Otto, 13.11.1903, undefined(3). s. 51. Dostupné online
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 21.8.1908, 48(230, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • POUZAR, Vladimír. Almanach českých šlechtických rodů. Martin, 2017, 2001(1). s. 386.

Externí odkazy editovat