Marie Staubmannová
Marie Staubmannová, též Štaubmanová a německy nepřechýleně Staubmann, (9. ledna 1813 České Budějovice – 8. června 1856 Praha) byla česká malířka.
| Marie Staubmannová | |
|---|---|
| Narození | 9. ledna 1813 České Budějovice |
| Úmrtí | 8. června 1856 (ve věku 43 let) Praha |
| Povolání | malířka |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodila se v rodině českobudějovického malíře portrétu Adalberta (Vojtěcha) Staubmanna[pozn. 1] a jeho manželky Terezie.[2]
Zemřela neprovdána, v č. 468 na pražském Novém Městě (tehdejší ústav pro choromyslné). Jako příčina smrti byl uveden marazumus, pohřbena byla na pražských Olšanských hřbitovech.[3][pozn. 2]
Dílo
editovatMarie Staubmannová byla vyhledávanou malířkou šlechtických interiérů. Literatura ale uvádí i její miniatury, oltářní obrazy, výzdobu korouhví, pamětní knihy ostrostřelců apod. Interiéry malovala pro českokrumlovskou i orlickou větev Schwarzenbergů. Její malby jsou součástí sbírek zámků Český Krumlov, Duchcov, Orlík, Třeboň a Kynžvart.[5]
-
Marie Staubmannová: Salon autorčiny matky v domě Valdštejnů, 1849 -
Marie Staubmannová: Pokoj autorčiny matky ve Voršilské ulici
V kostele svatého Jana Křtitele ve Starém Plzenci jsou její obrazy křížové cesty.[6]
Zajímavosti
editovat- Jedním z exponátů zámku Český Krumlov je apartmá z 19. století (interiéry ložnice kněžny Pavlíny ze Schwarzenberku). Že se jedná o autentickou podobu dokládá vyobrazení tohoto prostoru od Marie Staubmannové.[7]
- V roce 1849 namalovala Staubmannová pokoj knížete Windischgrätze v pražské Celetné ulici. Zde byla v revolučním roce 1848 zastřelena jeho manželka Marie Eleonora Windischgrätzová.
-
Marie Staubmannová: Pokoj na zámku Český Krumlov -
Marie Staubmannová: Windischgrätzův salon ve Celetné ulici (1849)
Odkazy
editovatPoznámky
editovatReference
editovat- ↑ Kostel Marie z Hvězdy v Železné Rudě. [s.l.]: Železnorudsko Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených, Č. Budějovice (sv. Mikuláš), 1813-1821, snímek 3 [online]. SOA Třeboň [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých, sv. Apolinář, 1855-1856, snímek 297 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Např. Aus Prag und vom Lande. S. 2. Der Tagesbote aus Böhmen [online]. 1856-06-02 [cit. 2022-08-12]. S. 2. Dostupné online.
- ↑ KŘÍŽOVÁ, Květa. Šlechtický interiér 19. století v dobových zobrazeních ze zámeckých sbírek (dostupné online v NK ČR). Praha: Panorama, 1993. Dostupné online. ISBN 80-7038-246-5. S. 35, 38.
- ↑ Tisíc let Starého Plzence (dostupné online v NK ČR). Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1976. Dostupné online. S. 141.
- ↑ Apartmá z 19. století [online]. Zámek Český Krumlov [cit. 2022-08-10]. Dostupné online.
