Otevřít hlavní menu

Marie Kabrhelová

česká politička a odborářka

Marie Kabrhelová, rozená Marie Karásková (* 4. května 1925 Opatov u Jihlavy), byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, předsedkyně Československého svazu žen a poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Marie Kabrhelová

Poslankyně Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci:
1976 – 1981
Ve funkci:
1981 – 1986
Ve funkci:
1986 – 1989
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 4. května 1925
Opatov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politička a odborářka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Pocházela z rodiny krejčího, z pěti sourozenců. V roce 1939 se začala učit švadlenou v podniku svého otce. V roce 1946 začala, ještě jako svobodná Marie Karásková, pracovat v krajském aparátu KSČ v Jihlavě. Po únoru 1948 přešla do Prahy. V roce 1966 absolvovala Vysokou školu politickou. Za pražského jara patřila mezi konzervativní, prosovětskou část funkcionářů KSČ.[1]

Za normalizace patřila mezi hlavní funkcionářky KSČ. XIV. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. XV. sjezd KSČ ji zvolil členkou Ústředního výboru KSČ. V této funkci ji pak potvrdil XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V období duben 1976 – říjen 1989 byla navíc členkou sekretariátu ÚV KSČ.[2][3]

V letech 1969–1974 působila jako členka předsednictva Ústředního výboru Československého svazu žen a členka Československé rady žen, v letech 1970–1974 byla rovněž členkou byra Světové odborové federace a předsedkyně pracovní skupiny této nadnárodní odborové organizace pro otázky pracujících žen, v letech 1971–1974 zastávala i post členky předsednictva a tajemnice ÚRO. Od roku 1974 působila ve funkci předsedkyně Ústředního výboru Československého svazu žen (organizace pro ženy s členskou základnou přes 1 milión členek úzce spolupracující s KSČ). Předsednictví přebrala od Gusty Fučíkové a držela tuto funkci až do roku 1989. Byla i členkou rady a byra Mezinárodní demokratické federace žen a členka předsednictva Ústředního výboru Národní fronty ČSSR. V roce 1974 se stala také členkou Světové rady míru. V roce 1973 získala Řád práce, roku 1975 jí byl udělen Řád Vítězného února a roku 1985 Řád republiky.[2][4][3]

Ve volbách roku 1976 zasedla do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 34 – Liberec, Severočeský kraj). Mandát obhájila ve volbách roku 1981 a volbách roku 1986 (obvod Jablonec nad Nisou-Liberec). Ve Federálním shromáždění setrvala do prosince 1989, kdy rezignovala v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[5][6][7]

V prosinci 1989 odešla z politiky, v únoru 1990 pak byla vyloučena z KSČ. Po odchodu z politického života žije ve vesničce Maršov nedaleko svého rodiště.[3][1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Za normalizace Kabrhelová vládla ženám, od Listopadu žije v ústraní [online]. zpravy.idnes.cz [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c Marie KABRHELOVÁ [online]. totalita.cz [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  4. Translations on Eastern Europe, 1976 [online]. dtic.mil [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (česky) 
  7. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-03]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat