Marie Gärtnerová
Marie Gärtnerová, křtěná Marie Antonie (16. října 1877 Zdice[1] – 22. února 1965 Kařez), byla česká operní pěvkyně, tanečnice, hudební pedagožka a profesorka.
| Marie Gärtnerová | |
|---|---|
 Marie Gärtnerová | |
| Základní informace | |
| Narození | 17. října 1877 Zdice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. února 1965 (ve věku 87 let) Kařez  Československo |
| Povolání | operní pěvkyně, hudební pedagožka, učitelka, sopranistka a zpěvačka |
| Hlasový obor | soprán |
| Příbuzní | Jiří Herold (bratranec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodila se ve Zdicích v rodině řidiče vlaků Emanuela Gärtnera. Dětství trávila ve Zdicích a v rodišti své matky, v Městečku u Křivoklátu, rané mládí pak v Jihlavě, kde se spřátelila se svým bratrancem Jiřím Heroldem, pozdějším violistou Českého kvarteta. Po ukončení základního vzdělání, které absolvovala patrně ve svém rodišti, se věnovala studiu hry na klavír. Školila se u Karla Slavkovského a Josefa Jiránka, hudební teorii studovala u Vítězslava Nováka a zpěv na Pivodově pěvecké škole[2][3]. Studium zakončila státní zkouškou ze zpěvu a hry na klavír. Jako operní pěvkyně v začátcích zpívala pod jménem Marie Romanova.
V roce 1901-1902 začala uměleckou dráhu jako altistka v Zemském divadle v Lublani, kde vytvořila celou řadu titulních postav[4]. Obdivována byla za roli Carmen ve stejnojmenné opeře, což ve verších oslavil slovinský básník Anton Aškerc. Následně dva roky působila v novém českém divadle v Plzni, kde se však příliš neuplatnila. Počala se zdokonalovat v herectví v pražské dramatické škole režiséra J. Šmahy a vystoupila v Národním divadle v představení jeho elévů (1902/03). V letech 1902-1906 se přeškolila ve francouzsko–italské škole Marchesi u Betty Frank–Rückertové[5] na dramatický soprán a později se zdokonalila v bel cantu u Carla Emmericha. V roce 1905 hostovala v pražském německém divadle (G. Bizet: Carmen, dirigoval L. Blech) a získala tak první zkušenost na velkém jevišti. Brzy vyspěla ve znamenitou pěvkyni, především Straussových dramatických děl.
V letech 1906-1907 působila v alsaské opeře v Kolmaru a na podzim roku 1907 přijala angažmá v městském divadle v Barmenu[6] (dnes Wuppertal), kde dostávala titulní role a rozšířila svůj repertoár o italská operní díla. Další angažmá bylo v letech 1910-1919 ve Štrasburku, kde excelovala mimo jiné v dílech R. Wagnera a Richarda Strausse. Ve Štrasburku vystupovala též koncertně a podílela se zde také na režii Smetanovy Prodané nevěsty. V letech 1907-1918 vystupovala též pohostinsky na operních pódiích v Německu, Rakousku, Holandsku, Švýcarsku a rovněž i v Národním divadle v Praze[7] a dalších českých městech. Její pěvecké vystoupení oceňoval sám Richard Strauss, v jehož operách Elektra, Salome a Růžový kavalír dosáhla velkých úspěchů. V repertoáru měla téměř čtyřicet velkých úloh a vedle pěveckých rolí v úlohách také skvěle tančila. Byla rovněž výtečnou klavíristkou, schopnou doprovodit se i ve velmi obtížných partech.
V roce 1920 ukončila operní dráhu, vrátila se natrvalo do Čech, kde přijala pozvání hraběnky Berty Colloredo–Mansfeldové a přistěhovala se do zbirožského zámku, kde Alfons Mucha právě dokončoval Slovanskou epopej. Koncertovala, působila jako profesorka zpěvu, zprvu na městské hudební škole v Plzni a následně téměř 23 let na plzeňské Hudební škole B. Smetany. V letech 1951-1954 působila jako hlasová a dramatická poradkyně nově budovaného divadla v Prešově. Od roku 1960 žila Marie Gärtnerová v Pětidomí nedaleko Kařezu, kde koncem února 1965 zemřela. Pochována byla do rodinného hrobu na novém hřbitově ve Zbiroze[8].
Upřímné celoživotní přátelství udržovala Marie Gärtnerová s Jindřichem Jindřichem a také s pěvcem P. Ludikarem.
K velkému počtu jejích žáků patřili koncertní pěvci Božena Hezká[9], Jaromír Horák[10], sólistka milánské La Scaly Libuše Pavlíková-Paserová a mnoho dalších.
Odkazy
editovatLiteratura
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Zdice
- ↑ Český hudební slovník osob a institucí, Pivodova pěvecká škola. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-29.
- ↑ Dalibor hudební listy, 25.10.1900, č.22, str.244, Veřejná zkouška školy Pivodovy
- ↑ Dalibor hudební listy, 9.11.1901, č.45, str.356, Různé zprávy: Slečna M.Romanova-Gärtnerova člen opery Lublaňské ……
- ↑ Česká divadelní encyklopedie, Frank Betty
- ↑ Dalibor hudební listy, 6.3.1909, č.22, str.171, Cizina: Barmen, městské divadlo náleží …
- ↑ Národní listy, 15.5.1910, č.133, str.2, Marie Gärtnerová hostuje v Národním divadle
- ↑ Historické hřbitovy, Zbiroh
- ↑ Český hudební slovník osob a institucí, Hezká Božena. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-21.
- ↑ Český hudební slovník osob a institucí, Horák Jaromír. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Gärtnerová na Wikimedia Commons - Město Zdice, Osobnosti města - Prof. Gärtnerová Marie Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Marie Gärtnerová ve Filmové databázi
- Zámecká nokturna, Po stopách Marie Gärtnerové Archivováno 18. 6. 2019 na Wayback Machine.
- Český hudební slovník, Gärtnerová Marie Archivováno 1. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Čeští operní pěvci, Marie Gärtnerová
- Marie Gärtnerová v informačním systému abART
- Marie Gärtnerová v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Historický ústav AV ČR, Biografický slovník, GÄRTNEROVÁ, Marie Antonie
- Oficiální stránky města Zdice, 50 let od úmrtí významné zdické rodačky Marie Gärtnerové Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine.
