Otevřít hlavní menu

Manešovice

část obce Budíškovice v okrese Jindřichův Hradec

Manešovice (německy Maneschowitz) je malá vesnice, část obce Budíškovice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 2 km na jih od Budíškovic. Nejbližší železniční stanice Dačice. Nadmořská výška 506 m. Římskokatolická farnost Třebětice. Malá obec s českým obyvatelstvem. V r. 1850 měla 80 obyvatel. Katastr obce měl v r. 1900 výměru 278 ha.[1] Je zde evidováno 20 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 42 obyvatel.[3]

Manešovice
Pseudorenesanční kaple Nejsvětější Trojice z konce 19. století
Pseudorenesanční kaple Nejsvětější Trojice z konce 19. století
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 42 (2011)
Domů 20 (2009)
Nadmořská výška 506 m
Lokalita
PSČ 380 01
Obec Budíškovice
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Manešovice (2,78 km²)
Zeměpisné souřadnice
Manešovice
Manešovice
Další údaje
Kód části obce 169684
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manešovice je také název katastrálního území o rozloze 2,78 km² .

Obsah

Poloha[1]Editovat

Obec leží v plošinaté krajině severního výběžku Jemnické kotliny, při východním úpatí nižší zalesněné skupiny hřbetu Třebětických kopců. Nejvyšší je Zadní hora 607 m n. m. v severní části. Hřbet je budován pruhem odolnějších kvarcitických rul. Výška plošin v okolí obce dosahuje asi 500 m n. m. (M. Hrádek)

Historie[1]Editovat

Ves je patrně před kolonizačního původu. První písemná zmínka o Manešovicích je z roku 1378 (uváděn je také rok 1365[4]), kdy Velislav z Manešovic prodal třetinu svého svobodného dvora synovi Vavřin­covi. Zbytek vsi už tehdy patřil k bílkovskému panství, patrně již před r. 1348. Ves pak sdílela osudy bílkovského zboží a od roku 1610 dačického panství až do roku 1849. Vedle vsi byl v Manešovicích také svobodný dvůr. Později se i tento dvůr stal součástí dačického velkostatku. Manešovice pak sdílely od roku 1610 osudy dačického panství až do roku 1849, kdy také zanikla robota.

Podle lánového rejstříku bylo v Manešovicích před třicetiletou válkou 7 usedlostí a všechny zůstaly za války obsazeny. Z těch bylo 6 láníků a 1 domkář s půdou.

Podle Tereziánského katastru moravského byl na katastru vsi vrchnostenský dvůr.

Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Manešovicích 87 obyvatel, z toho 39 mužů a 45 žen v 19 domech a 22 domácnostech. Z nich se živilo 14 zemědělstvím, 1 živnos­tí a 7 bylo nádeníků. Ve vsi bylo vrchnostenské hospodářství s 94 jitry. Desátky byly odváděny panství Dačice. Na týdenní sobotní trhy se z Manešovic jezdilo do Dačic. Z uváděných živnosti zde byl 1 kovář.

Správní začlenění obce od roku 1850[1]Editovat

V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002.V roce 1960 byly Manešovice sloučeny s Třeběticemi, později s Budíškovicemi. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Statistika počtu domů a obyvatel[1]Editovat

V roce 1880 měla obec 19 domů a 101 obyvatel, roku 1900 16 domů a 100 obyvatel, roku 1921 17 domů a 103 obyvatel, roku 1930 17 domů a 94 obyvatel, roku 1947 19 domů a 95 obyvatel, roku 1950 18 domů a 82 obyvatel, v roce 1970 18 domů a 73 obyvatel, a v roce 1982 17 domů a 59 obyvatel.

Vývoj obce do současnosti[1]Editovat

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila ze­mědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 271 ha. V roce 1911 zde nebyl žádný živnostník.

V roce 1924 zde bylo 11 hospodařících rolníků rolníků.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1930. JZD vzniklo v roce 1952, v roce 1970 bylo sloučeno s JZD Třebětice a v roce 1975 do JZD 1. máj Budíškovice.

Nyní převládající zaměstnání: zemědělství, část soukromě hospodařící zemědělci. 

Památky a pamětihodnosti obce[1]Editovat

  • Na návsi pseudorenesanční kaple Nejsvětější Trojice z konce 19. století.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 654 - 657. 
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212. 

Externí odkazyEditovat