Malovice (Bor)

část města Bor v okrese Tachov

Malovice jsou malá vesnice, část města Bor v okrese Tachov. Nachází se asi 4,5 kilometru severovýchodně od Boru. Prochází zde silnice II/199. Malovice leží v katastrálním území Málkovice o výměře 3,83 km².[3]

Malovice
Dům ev. č. 1 na pohlednici z roku 1908
Dům ev. č. 1 na pohlednici z roku 1908
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBor
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel14 (2021)[1]
Katastrální územíMálkovice (3,83 km²)
PSČ348 02
Počet domů10 (2021)[2]
Malovice
Malovice
Další údaje
Kód části obce77623
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice vznikl změnou staršího tvaru Malevice a lze ho vysvětlit jako ves lidí Málových. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: Maleuici (falzum, 1115), Malevici (1186), Maleuici (1239), Malouicz (1379), in Minori Malewicz (1408), in Malewiczkach (1454), w Malewiczych nebo Mallowitz (1714).[4]

Historie editovat

Malovice (spolu s Čečkovicemi) jsou poprvé písemně připomínány v zakládací listině kladrubského kláštera údajně z roku 1115[5] jako dar biskupa Oty z Řezna, což nelze pokládat za věrohodné. Jednak jde o falzum ze 13. století, jednak byl Ota z Řezna biskupem až v letech 1125–1140. Především však tyto lokality byly uvedeny mezi těmi, které byly knížetem Vladislavem I. z lokace klášteru vyloučeny. Malovice, Málkovice i Čečkovice jsou velmi starými vesnicemi, a i když se je, nebo jejich části, podařilo klášteru získat, dostaly se časem do šlechtických rukou. Malovice patřily Švamberkům (tehdy ještě pánům z Boru) možná už ve 13. století, při dělení majetků mezi různými rodovými větvemi náležely Švamberkům z Muckova.

Prvním z nich, který se psal přímo z Malovic, byl Habart I. v roce 1371.[zdroj⁠?] V roce 1379 patřila část Malovic k muckovskému statku[6] Dobeše ze Švamberka († před rokem 1403) a po roce 1408 jeho synu Hynkovi.[7] Hynkovi ze Švamberka na Malovicích patřily od roku 1422 i nedaleké Holostřevy. Hynek žil v Malovicích, stejně jako jeho děti a vnuci, až do roku 1431, kdy došlo k vypálení širokého okolí vojáky páté křížové výpravy proti Čechám, tedy i Malovic. Ještě roku 1454 je zde připomínáno jen tvrziště. K obnovení osídlení došlo počátkem sedmdesátých let, malovičtí Švamberkové však už trvale přesídlili do Starého Sedla. Ve třicátých letech 16. století se část vsi dostala do nešvamberských rukou, nejdříve Volfa Filibéře z Mělnic, pak Volfa Perglara z Perglasu a roku 1544 Gyntera z Videršperka, který držel celou ves. V osmdesátých letech se Malovice dostaly k Boru a od té doby sdílely stejný osud s borským panstvím.

K dalšímu zničení Malovic došlo ve třicetileté válce a zvláště v letech 1641–1648, kdy tudy několikrát procházela vojska císařská a především švédská. V roce 1650 bylo celé borské panství prodáno posledním borským Švamberkem Janem Vilémem II. hraběti Zikmundu Bedřichovi z Götzenu. Götzenové se postarali o obnovu obce, a to nejen starší části, ale Jan Zikmund Bedřich spolu s matkou Marií Isabelou, rozenou Trčkovou z Lípy, založili i nové Malovice, skupinu domků jižně od starých Malovic. Po smrti Jana Zikmunda Bedřicha v roce 1718 získal borské panství strýc Jan Karel, který ho o dva roky později prodal Löwensteinům. Karel Tomáš, III. kníže z Löwensteinu, Wertheimu a Rochefortu, ve vsi nechal roku 1745 postavit lovecký dům (če. 1). Asi v polovině 19. století získal areál Johannes Menzl z Kočova, na počátku 20. století byla část přízemí objektu upravena na hospodu zkolaudovanou roku 1920, druhou v obci. První hospoda byla od roku 1796 v čp. 25.

V roce 1927 byla mezi starší a novější částí Malovic postavena kaple Nejsvětější Trojice, která byla obnovena v roce 2009 a v roce 2012 byl do interiéru navrácen zrestaurovaný oltář.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 186 177 175 158 153 162 159 82 64 46 22 16 15 20 14
Počet domů 33 33 32 33 33 33 32 18 18 15 9 9 9 9 10

Obecní správa editovat

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 byla osadou obce Málkovice v okrese Tachov. V letech 1961–1979 byla částí obce Kurojedy v okrese Tachov. Od 1. ledna 1980 je částí města Bor v okrese Tachov.[10]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 18. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 330. 
  6. SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého. Praha: Bursík & Kohout, 1909. 1043 s. S. 584. 
  7. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Boru a Kladrub, s. 111. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 318. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ČAPKA, Bohuslav. Švamberkové, Lehomští a Malovice. Heraldika a genealogie. 2011, čís. 1–4, s. 231–244. ISSN 0232-0304. 
  • ČAPKA, Bohuslav. Švamberkové, aneb Kapitoly proti Paprockému a ostatním. Heraldika a genealogie. 2011, čís. 1–4, s. 57–162. ISSN 0232-0304. 
  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Malovice a Málkovice. Hláska. 2022, roč. XXXIII, čís. 2, s. 22–28. 

Externí odkazy editovat