Malá Dobrá (tvrz)
Malá Dobrá je tvrz přestavěná na sýpku v obci Velká Dobrá v okrese Kladno. Tvrz sloužila jako panské sídlo od 14. do počátku 17. století. Během třicetileté války zpustla a později byla přestavěna na sýpku, která je od roku 1978 chráněna jako kulturní památka.[1]
| Malá Dobrá | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Další majitelé | Kladenští z Kladna Žďárští ze Žďáru Bredové |
| Poloha | |
| Adresa | Velká Dobrá,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′40,6″ s. š., 14°4′36,65″ v. d. |
  Malá Dobrá | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21627/2-3032 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejstarší dějiny vesnic Velká a Malá Dobrá a vladycích z Dobré nelze v historických pramenech odlišit. První písemná zmínka o tvrzi v Malé Dobré pochází z roku 1396, kdy patřila Drchovi z Malé Dobré.[2] Drch je naposledy připomínán v roce 1419,[3] ale z roku 1406 pochází také zmínka o Janu Chlípanovi z Malé Dobré.[2] Během husitských válek se majitelem stal Bohuslav ze Tmáně a roku 1453 získal od krále Ladislava Pohrobka odúmrť po Drchovi. Poslední zmínka o Bohuslavovi je z roku 1457 a jeho potomci, zvaní Dobrští ze Tmáně, vesnici vlastnili až do roku 1499.[3]
V roce 1499 na tvrzi sídlil Vilém Hromada z Boršic a po něm roku 1519 Jiří Kfelíř ze Zakšova. Ze jeho nezletilé děti statek spravoval poručník Petr Malý z Chrastu a nejpozději ve třicátých letech 16. století prodal jejich část Malé Dobré Zdeňkovi Kladenskému z Kladna. Zdeněk již předtím vlastnil Velkou Dobrou a část Malé Dobré.[2]. V zápisu do desk zemských z roku 1544 jsou tvrze v Malé i Velké Dobré uvedeny jako pusté.[3] Zdeněk Malou Dobrou připojil ke kladenskému panství.[2] Žďárští ze Žďáru nejprve v Malé Dobré získali roku 1549 plat z jednoho dvora, který jim odkázali bratři Jiří a Kryštof. Ti ho dostali za poskytnuté služby od Zdeňka Kladenského.[3] Později Žďárští získali také zbytek vesnice[3] a Jiří Žďárský ze Žďáru nechal ve druhé polovině 16. století tvrz v Malé Dobré obnovit v renesančním slohu.[2]
Poslední zmínka o tvrzi pochází z roku 1613.[3] Přestala sloužit jako panské sídlo a během třicetileté války zpustla. V osmdesátých letech 17. století nebo po roce 1696, kdy ji získal Karel Jáchym z Bredy, byla přestavěna na sýpku.[2]
Stavební podoba
editovatHlavní obytnou budovu původní tvrze tvořila v předhusitském období věž se čtvercovým půdorysem s délkou strany asi deset metrů. Její přízemí bylo větráno jediným střílnovitým okénkem. Vstup se nacházel v prvním patře, kde se nacházela místnost osvětlená velkými okny. Zdí u severozápadního nároží vede chodbička, kterou se vstupovalo na prevét. Obytné bylo zřejmě i druhé patro a pravděpodobná je též existence patra třetího.[4] Podoba opevnění je neznámá, ale potok a blízký rybníček naznačují, že v obranných možnostech tvrze hrála významnou úlohu voda.[5]
V době renesance byla věž na jižní straně rozšířena. Přístavba měla vlastní přízemní vstup, ze kterého se na západní straně dochovala část ostění. V prvním patře byl obytný prostor osvětlený dvojicí velkých oken. Při rozšiřování stavby byla jižní stěna věže zeslabena, což vynutilo její snížení, a tím výškové sjednocení nové stavby, jejíž nejvyšší patro mohlo být hrázděné.[6]
Třípodlažní budova sýpky má obdélníkový půdorys a valbovou střechu krytou bobrovkami. Do prvního patra se vstupuje po kamenném zastřešeném schodišti a vedle něj je pravoúhlý vstup do přízemí. V přízemí se nachází dvě místnosti, z nichž severní je klenutá valenou klenbou s výsečemi a v jižní má křížovou klenbu se středovým pilířem. Obě horní patra s trámovými stropy sloužila k ukládání obilí a vzájemně je spojuje vnitřní dřevěné schodiště.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-10]. Identifikátor záznamu 132526 : Sýpka – býv. tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Malá Dobrá – tvrz, s. 297.
- ↑ a b c d e f SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Tachlovsku, s. 292.
- ↑ CHOTĚBOR, Petr. Tvrz v Malé Dobré (okr. Kladno) ve světle povrchového průzkumu. Archaeologica historica. Masarykova univerzita, 1998, roč. 23, čís. 1, s. 409. Dále jen Chotěbor (1998). Dostupné online [cit. 2022-08-23]. ISSN 0231-5823.
- ↑ Chotěbor (1998), s. 411.
- ↑ Chotěbor (1998), s. 410.
- ↑ Sýpka, bývalá tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-10]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá Dobrá na Wikimedia Commons
