Míšeňsko
| Míšeňské markrabství Markgrafschaft Meißen
| |||||||
geografie
| |||||||
| obyvatelstvo | |||||||
národnostní složení:
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
mateřská
(nadřazená) země: |
|||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
.svg)
.svg){kind=small}
Míšeňsko je historická oblast v Sasku, na jejímž území se nacházelo míšeňské markrabství existující mezi lety 965 až 1423, kdy se spojilo s Vévodstvím sasko-wittenberským. Po značnou část jeho existence zde vládl zejména rod Wettinů a země byla součástí Svaté říše římské.
Obsah
DějinyEditovat
V oblasti Míšně jsou již ve starověku doloženi germánští Hermunduři, které vystřídali kolem roku 600 slovanští Lužičtí Srbové. Část tohoto území dobyl již roku 805 Karel Veliký, nicméně celé území připojil k říši až Jindřich I. Ptáčník o více než sto let později.[1] Roku 928 zde tentýž panovník založil hrad Míšeň jako obranu proti útokům Srbů. Prvním doloženým markrabětem je Wigbert. V následujících letech se Míšeňsko častokrát stalo cílem polské, případně české expanze, roku 1127 získali do dědičného vlastnictví toto území členové rodu Wettinů.[2] Mezi nimi se země dále rozdělovaly a zase spojovaly, ke konci 13. století došlo k jejich rozpadu a některé části načas připadly pod přímou vládu římských králů Adolfa Nasavského a poté Albrechta Habsburského, kteří se v těchto oblastech střetávali s expanzí českého krále Václava II. Země znovu sjednotil až opět příslušník rodu Wettinů Fridrich I. Pokousaný. Roku 1423 udělil zdejšímu vládci Fridrichu IV. Bojovnému část Saska a kurfiřtský hlas císař Zikmund, čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.[2]
Příbuzná heslaEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3. S. 393, 394. Dále jen Evropa v proměnách staletí.
- ↑ a b Evropa v proměnách staletí, s. 394
LiteraturaEditovat
- HONZÁK, František, a kol. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-30-3.
