Magyar Államvasutak

Magyar Államvasutak
	Logo
Základní údaje
Právní forma	Zártkörűen működő részvénytársaság
Datum založení	Uhersko, 1868
Sídlo	Budapešť, Maďarsko
Adresa sídla	Budapešť, Maďarsko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	Železniční doprava
Obrat	482 mil. € (2018)
Výsledek hospodaření	33,6 mil. € (2018)
Celková aktiva	720 mld. Ft (2014)
Zaměstnanci	18 118 (2018)
Dceřiné společnosti	MÁV-START; MÁV Nosztalgia Kft; MÁV Rail Tours Kft.; Volánbusz
Identifikátory
Oficiální web	http://www.mav.hu/
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magyar Államvasutak, kód VKM MÁV (česky: Maďarské státní železnice), je národní železniční společnost v Maďarsku se sídlem v Budapešti.

Historie

Budapest-Keleti pályaudvar

MÁV byly založeny v roce 1868 jako Magyar Királyi Államvasutak (Maďarské královské státní dráhy).^[2]^[3] Základním strategickým cílem bylo vybudovat celonárodní železniční systém, který by urychlil hospodářský růst země.^[3] První maďarskou státní dráhou byla trať Budapest – Hatvan – Salgótarján, vybudovaná v témže roce. V roce 1891 převzala společnost MÁV na uherském území tratě Rakousko-Uherských železnic. Délka státních železnic byla v tomto roce 7 411 km, dalších 4 226 km bylo majetkem soukromých firem.^[2]^[3] V roce 1931 a 1932 vykoupil stát většinu soukromých tratí, poslední byly pod MÁV převedeny po roce 1945.^[2]

V roce 1993 se MÁV transformovaly ze státní organizace na akciovou společnost vlastněnou státem. K nejpodstatnějším změnám došlo v letech 2006–2008, kdy se MÁV přetransformovaly na holdingovou skupinu MÁV. Nejprve došlo k odčlenění společnosti MÁV Cargo, která byla v roce 2007 privatizována. Nakonec došlo k odčlenění společnosti MÁV-START, zabývající se osobní dopravou.^[4]

V současné době (2008) provozují celkem 7606 km železničních tratí, z toho 7394 km je normálněrozchodných (1435 mm), 36 km o rozchodu 1 520 mm a 176 km úzkorozchodných tratí. Dnes MÁV převezou více než 150 milionů cestujících a patří k moderním evropským železničním společnostem.

Železniční doprava v Maďarsku

Maďarská železniční síť

Síť železnic

Železniční síť se paprskovitě rozbíhá po celém Maďarsku z jediného středu – Budapešti. Tento požadavek byl stanoven již na zasedání uherského parlamentu během Maďarské revoluce 1848. Dnes jsou důležité železniční tratě elektrizovány střídavou napěťovou soustavou 25 kV, 50 Hz. Významné železniční koridory jsou modernizovány pro provoz traťovou rychlostí až 160 km/h.

Gyermekvasút

Vlak Gyermekvasút

Gyermekvasút (česky: Dětská železnice) je úzkorozchodná železnice v Budapešti. Tato ojedinělá dráha byla vybudována maďarskými mládežníky v letech 1948–1950 a až do roku 1990, nesla název Úttörővasút (Pionýrská železnice). Obsluhu této tratě tvoří zásadně děti ve věku 10 až 15 let, které by v budoucnu chtěly pracovat pro MÁV. Mají na starosti vše od řízení vlakového provozu přes vypravování vlaků ze stanic až po kontrolu jízdních dokladů ve vlaku.

Další maďarské železniční společnosti

Vedle MÁV existovala a existuje také samostatná maďarsko-rakouská železniční společnost (dopravce i provozovatel dráhy) GySEV (Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút), působící nepřetržitě od roku 1872 a to i během Studené války.

Železniční vozidla

Elektrická lokomotiva 480

Elektrická jednotka 815

Parní lokomotivy

G 8 * G 8.1 * 520

Elektrické lokomotivy

V42 • 431 • 432 • 433 • 460 • 630 • 470 • 480

Elektrické vozy a jednotky

414 • 424 • 434 • 415 • 425 • 815

Motorové lokomotivy

408 • 418 • 628 • 438 • 448 • M46 • 478 • M28 • M30 • M31 • M32 • M38 • M61 • M63

Motorové vozy a jednotky

Bzmot (117) • Bamot 701–702 • MDa, MDmot • 6312 • 416 • 426

Společnosti skupiny MÁV

Motorová lokomotiva 418

MÁV-START Zrt.
MÁV Cargo Zrt. (do roku 2008)^[5]
MÁV-Trakció Zrt.
MÁV-Gépészeti Zrt.
MÁV Északi Járműjavító Kft.
MÁV Szolnoki Járműjavító Kft.
MÁV Debreceni Járműjavító Kft.
MÁV TISZAVAS Kft.
MÁV Ingatlankezelő Kft.
MÁV Vagyonkezelő Zrt.
MÁV INFORMATIKA Kft.
MÁV VAGON Kft.
MÁV Lokomotív Hotels Zrt.
MÁV Nosztalgia Kft.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyar Államvasutak Zrt. na maďarské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur. 2019. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 141 a 143.
↑ ^a ^b ^c DE CENT, Mirco; KENT, Alan. Lokomotivy. Praha: REBO productions, 2006. ISBN 80-7234-555-9. Kapitola Maďarské železnice, s. 101.
↑ HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.]: GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18.
↑ Spoločnosti Rail Cargo Austria a MÁV Cargo majú v pláne stať sa lídrami. Transport.sk [online]. 2008-12-08 [cit. 2009-03-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Magyar Államvasutak na Wikimedia Commons
(maďarsky) MÁV.hu (Oficiální stránky)

[7c3752a1179b6df3c3176e5555b654adb16325fc-1] Compagnie Française d'Assurance pour le Commerce Extérieur. 2019. Dostupné online.

[svetovezeleznice-2] JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 141 a 143.

[lokomotivy-3] DE CENT, Mirco; KENT, Alan. Lokomotivy. Praha: REBO productions, 2006. ISBN 80-7234-555-9. Kapitola Maďarské železnice, s. 101.

[4] HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.]: GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18.

[5] Spoločnosti Rail Cargo Austria a MÁV Cargo majú v pláne stať sa lídrami. Transport.sk [online]. 2008-12-08 [cit. 2009-03-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]