Slučka malá
Slučka malá (Lymnocryptes minimus) je malý monotypický druh bahňáka z čeledi slukovitých. Je také jediným druhem v monotypickém rodu Lymnocryptes.[2]
 Slučka malá | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | slučka (Lymnocryptes) F. Boie, 1826 |
| Binomické jméno | |
| Lymnocryptes minimus (Brunnich, 1764) | |
 Rozšíření slučky malé
hnízdiště
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Vzdáleně se podobá bekasině otavní, je však výrazně menší, s kratším zobákem. Dorůstá délky 17–19 cm, v rozpětí křídel měří 30–36 cm a váží 40–60 g. Výrazná je kresba hlavy s dvojitým nadočním proužkem, tmavou půlměsičitou skvrnou pod okem a tmavým temenem bez středního světlého proužku. Hruď a boky jsou podélně (ne příčně) proužkované, na hřbetě má kontrastní žluté proužky.[3]
Žije velmi skrytě, při ohrožení se tiskne k zemi a spoléhá přitom na své maskovací zbarvení; vyletuje zpravidla až na poslední chvíli. Většinu roku se chová tiše, zpěv, který tvoří rytmické „tlok–tokli–tlok–tokli“, je však velmi výrazný a slyšitelný na velkou vzdálenost. Samci se jím ozývají za letu i na zemi.[4]
Rozšíření editovat
Hnízdí na rozlehlých rašeliništích severní Evropy a východní Sibiře. Tažný druh se zimovišti v západní a severozápadní Evropě, Středomoří, severní Africe, Sahelu a jihozápadní Asii.[5] Zimuje na březích vod nebo v nízkých travnatých bažinatých porostech.[6]
Na území České republiky se objevuje na tahu a velmi vzácně zimuje.[3] V 50. letech 20. století bylo i pozorováno hnízdění sluček u Černé v Pošumaví.[7]
Potrava editovat
Živí se hlavně různými bezobratlými, ale požírá také semena.
Hnízdění editovat
Hnízdí na zemi, v jedné snůšce jsou obvykle 4 hnědá, tmavě skvrnitá vejce. Inkubační doba trvá 17–24 dnů, na vejcích sedí pouze samice.[8][9]
-
Vejce slučky malé (Lymnocryptes minimus)
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ Lymnocryptes [online]. Integrated Taxonomic Information System [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 150–151.
- ↑ COLSTON, Peter; BURTON, Philip. Limicolen – Alle europäischen Watvogel-Arten, Bestimmungsmerkmale, Flugbilder, Biologie, Verbreitung. München: BlV Verlagsgesellschaft, 1989. ISBN 3-405-13647-4. S. 160.
- ↑ DELANY, Simon Delany; SCOTT, Derek; DODMAN, Tim; STROUD, Davida. An Atlas of Wader Populations in Afrika and Western Eurasia. Wageningen: Wetlands International, 2009. ISBN 978-90-5882-047-1. S. 259.
- ↑ DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 108.
- ↑ MLÍKOVSKÝ, Jiří: Pravděpodobné historické hnízdění slučky malé (Lymnocryptes minimus) na Šumavě, Česko. Sylvia 2009/45: 248–251. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 183.
- ↑ Jack Snipe [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu slučka malá na Wikimedia Commons - Galerie slučka malá na Wikimedia Commons
Taxon Lymnocryptes minimus ve Wikidruzích
