Liesing (Vídeň)

Liesing (zvuk [ˈliːzɪŋ]) je městská část Vídně ve stejnojmenném 23. vídeňském okresu, jakož i jedním z 89 katastrálních území. Liesing byl až do roku 1938 samostatnou obcí s městským právem.

Liesing
Amtshaus Liesing21.jpg
Poloha
Souřadnice
StátRakouskoRakousko Rakousko
Liesing
Liesing
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Znak Liesingu

GeografieEditovat

Dnešní katastrální území Liesing má výměru 273,82 hektarů.

Obec leží po obou stranách stejnojmenné řeky Liesing na jižní hranici Vídně u Perchtoldsdorfu, kde se také nachází hřbitov Liesing. Pro proudu řeky je na druhé straně akvadukt Liesing ve vídeňské části okresu Rodaun, po proudu potom část vídeňského okresu Atzgersdorf. Geologicky se Liesing řadí do oligocénu.

HistorieEditovat

Dne 1. listopadu 1002 německý král Heinrich II. daroval markraběti Heinrichovi I. državy mezi suchým Liesingem a Triestingem. Toto je nejstarší známý dar krále Babenberkům. V témže roce byla poprvé řeka Liesing uvedená jako „Liezniccha“. Tento název se odvozuje od slovanského „Lieznička" a znamená lesní potok. Osada sama vznikla pravděpodobně v tuto dobu, avšak mezi prvním i druhém tureckém obléhání Vídně byla velmi zničena a znovu snad osídlena. V následující době se brzy Liesing vyvinul v nejdůležitější obec u řeky. Až do počátku 19. století bylo místo ještě ovlivněno zemědělstvím.

Industrializace přispěla k ekonomickému rozvoji Liesingu. Tak např. v roce 1838 byl v obci postaven pivovar Liesing, který byl ve třetí čtvrtině 19. století rozšířen. K pivovaru také náležela dřívější restaurace, která se v roce 1898 změnila na kanceláře firmy Fellner & Helmer. V okolí mezi lety 19001914 vznikaly v bezprostřední blízkosti pivovaru obytné domy podle plánů Leopolda Simonyho. V osídlení počátkem 20. století vznikla ještě dnes stojící obytná kolonie Liesing, která 1911/12 byla založena na západě obce podle plánů Huberta Gessnera.

Od 2. října 1905 byl Liesing povýšen na město. V místě dřívějšího mostu či barvířského mlýna byla postavena radnice, která je ještě dnes úřední budovou. Podle zákona z 1. října 1938 se Rakousko připojilo k Německé říši a vznikla Velká Vídeň. Jižní vídeňská předměstí s několika okolními obcemi se sloučila a vytvořila 25. vídeňský okres Liesing. Po skončení druhé světové války byl okres opět rozpuštěn. Liesing však roku 1954 setrval se sedmi dalšími obcemi ve spojení jako 23. vídeňský okres Liesing u Vídně.

V roce 1951 podle sčítání obyvatel za posledního osamostatnění, mělo město 5.950 obyvatel.[1] Dnes v části okresu Liesingu žije kolem 6 500 obyvatel.[2]

Dřívější město Liesing splynulo dnes již většinou s bývalým územím obce a vykazuje větší podíl průmyslu. V roce 2006 byla zbourána urbanistická dominanta, pivovar Liesing. Podle schválení Coop Himmelb(l)au má zde do roku 2010 vzniknout nová městská čtvrť bytových domů a více pracovních příležitostmi.[3]

Kultura a pamětihodnostiEditovat

Hospodářství a infrastrukturaEditovat

Mezi průmyslovými podniky v Liesingu jsou některé ještě z 19. nebo z počátku 20. století. K nim patří továrna jemné optiky - Ewald Baumgartner, postavená v letech 1870/80 a továrna na kamna Meller, které byly postaveny kolem 1889 na místě mlýnů, stojících v 16. století, a během doby byly také využívány pro zbrojní výrobu a továrnu na motory. Dřívější závod „Akkumulatoren-Fabrik AG Liesing“ v Siebenhirtenstraße navrhl 1917 Hubert Gessner. Ve vstupní zóně je pomník "bojovníka za svobodu" z roku 1950.

DopravaEditovat

Nádraží Vídeň-Liesing na Jižní dráze je nyní v obecním obvodu důležitý dopravní uzel. Zde odbočuje Kaltenleutgebenerská dráha a značně ošuntělé vlečky z roku 1882 do pivovaru Liesing[5], do průmyslového centra Liesing, vlečka do "Baustoffwerk" a obchodu s uhlím. Několik autobusových linek do Vídeňského lesu (Gießhübl, Wolfsgraben, Breitenfurt, Sulz) má tu konečnou stanici. Nejdůležitější silniční komunikací v Liesingu je Breitenfurter Straße B12.

BudovyEditovat

ŠkolyEditovat

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ferdinand Opll: Liesing: Geschichte des 23. Wiener Gemeindebezirks und seiner alten Orte. Jugend und Volk, Wien 1982, ISBN 3-7141-6217-8. S. 199
  2. Da die Grenzen der Zählsprengel und Zählbezirke von jenen der Katastralgemeinde abweichen, ist keine genaue Einwohnerzahl verfügbar. Die Zählbezirke Zentrum Liesing und Industriezentrum Liesing hatten laut VZ 2001 zusammen 6681 Einwohner. – Quelle: Ortsverzeichnis 2001 Wien, hrsg. v. Statistik Austria, Wien 2005, S. 101
  3. http://www.wien.gv.at/bezirke/liesing/geschichte-kultur/sehenswertes/brauerei.html, abgerufen am 25. Mai 2009
  4. Dehio-Handbuch Wien. X. bis XIX. und XXI. bis XXIII. Bezirk. Hrsg. v. Bundesdenkmalamt. Anton Schroll, Wien 1996, ISBN 3-7031-0693-X, S. 710
  5. Pferdeschleppbahn von der Station zum Brauhaus Liesing. Badener Bezirks-Blatt, 21. Jänner 1882[1]

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liesing na německé Wikipedii.