Hubert Gessner

Hubert Gessner
	Hubert Gessner
Rodné jméno	Hubert Johann Gessner
Narození	20. října 1871; Valašské Klobouky, Morava; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. ledna 1943 (ve věku 71 let); Vídeň, Německá říše
Místo pohřbení	hřbitov Neustift
Vzdělání	Akademie výtvarných umění Vídeň
Alma mater	Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání	architekt
Příbuzní	Franz Gessner - bratr
Hnutí	secese, moderna
Významná díla	Reumann-Hof, Karl-Seitz-Hof, Vídeň; Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I., dnes Psychiatrická nemocnice v Kroměříži
Ovlivněný	Otto Wagner
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Gessner (20. říjen 1871 Valašské Klobouky^[1] – únor 1943 Vídeň^[2]) byl rakouský architekt působící i na českém území.

Život

V letech 1885-1889 vystudoval německou průmyslovou školu v Brně a poté v letech 1894-1898 vídeňskou akademii výtvarných umění u profesora Otto Wagnera. Po absolutoriu mezi lety 1898 a 1899 pracoval ve Wagnerově ateliéru. Mezi lety 1907 a 1912 spolupracoval především se svým bratrem Franzem Gessnerem. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni. V této době vznikly podle jeho návrhu Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 dostal zákaz činnosti a zemřel během druhé světové války.

Byl pohřben 5. února 1943 na vídeňském hřbitově Neustifter Friedhof.^[2]

Funkce a členství

Čestný člen Komory architektů (od 1923)
Viceprezident Sdružení rakouských architektů

Výběr z realizací

Bývalá Obchodní komora, Hradec Králové, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové

Hornův dům, Vlašské Klobouky

Reumannhof, Vídeň

Psychiatrická léčebna, Kroměříž

Řada staveb ve výčtu vznikla ve spolupráci s bratrem Franzem.

1896 Bratmannova vila, Valašské Klobouky, Smetanova 116^[3]
1896–1897 Obchodní a živnostenská komora, Hradec Králové, č.p. 331, náměstí Svobody 2, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, spolupráce Otokar Bém
1897 Obytný a obchodní dům Jana Horného ("Hornův dům"), Valašské Klobouky, čp. 189, Masarykovo náměstí, spolupráce Otokar Bém^[3] ^[4]
1899 Budova spořitelny v Černovicích (dnes Ukrajina)
1900/1901 Budova muzea v Černovicích
1901 Dělnický dům "Favoriten", Vídeň 10, Laxenburger Straße 8–10
1901-1903 nájemní dům, Vídeň 5, Rechte Wienzeile 68 / Steggasse 1^[5]
1903 Obchodní a nájemní dům bratří Skasiků, Opava, Hrnčířská 17, spolu s bratrem Franzem, v letech 1946-1947 přestavěno Oldřichem Liskou^[3]
1903-1904 Okresní nemocenská pokladna, Brno-Zábrdovice, Milady Horákové 26-28 - dnes nájemní dům^[3]
1904 Okresní zdravotní pojišťovna ve Floridsdorfu, Vídeň, Holzmeistergasse 9
1905 Hotel Slezský dvůr v Opavě
1905 Městské lázně v Brně
1905 Sanatorium v Brně
1905-1907 vydavatelství a tiskárna "Vorwärts", Vídeň 5, Rechte Wienzeile 97, spolu s bratrem Franzem Gessnerem^[5]
1904-1908 Moravská zemská léčebna císaře Františka Josefa I., Kroměříž, Havlíčkova 50, včetně ústavního kostela svatého Cyrila a Metoděje^[3]
1906 Hotel Heinrichshof, Nový Jičín, Lidická 4, spolu s bratrem Franzem^[3]
1908 Villa Gessner, Vídeň 18, Sternwartestrasse 70, spolu s bratrem Franzem^[5]
1909 Vídeňská dělnická pekárna Hammerbrotwerke-Schwechat, spolu s bratrem Franzem^[6]
1910-1911 Liberecká dělnická pekárna, Liberec III - Jeřáb, č.p. 622, Hanychovská ul. 1, 2, spolu s Franzem Gessnerem. Projekt: 1910, realizace: 1911 pro Reichenberger Arbeiterbäckerei GmbH. Areál byl v roce 1919 doplněn dalšími budovami podle projektu Julia Richtera. V roce 1934 dále upravil Josef Zeppter. Provoz pekárny ukončen v roce 1992, nyní jiné využití.^[7] Objekt je zapsanou kulturní památkou s číslem 21331/5-4170.^[8]
1912, 1917-1918 Mlýn a pekárna Odkolek, Praha 9, Ke Klíčovu 1^[9]
1920-1921 Bytový dům zaměstnanců Odkolkových mlýnů, č. p. 300, Praha 9-Vysočany, Pod Pekárnami 17, spoluautor Victor Kafka, autorství není jisté
1924-1926 Reumann-Hof, Vídeň 5, Margaretengürtel 100–110 - blok s 480 byty, ateliéry, obchody, centrální prádelnou a mateřskou školou^[5]
1926-1927 Karl-Seitz-Hof, Vídeň 21, Jedleseer Strasse 66-94 - monumentální "lidový bytový palác" (Volkswohnpalast) s 1 173 byty, pojmenovaný po prvním rakouském prezidentovi, Karlu Seitzovi^[5]
1929-1931 Augartenský most (Augartenbrücke) přes Donaukanal, Vídeň^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Gessner na německé Wikipedii.

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ ^a ^b Oznámení úmrtí a pohřbu (německy). Völkischer Beobachter. 14. 2. 1943, s. 3. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8.
↑ Dům Jana Horného
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Architecture in Vienna, Vídeň : Georg Prachner Verlag, 1990, ISBN 3-85367-050-4
↑ dasrotewien.at. www.dasrotewien.at [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
↑ BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriál Libereckého kraje : technické památky a průmyslová architektura. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0. Kapitola heslo Dělnická pekárna, s. 120.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 132210 : pekárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, str. 180-181, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)

Literatura

LUKEŠ, Zdeněk. Dílo Huberta Gessnera v Česku. Lidové noviny. 25. září 2010, s. 31. Dostupné online. ISSN 1213-1385. ^{[nedostupný zdroj]}
KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 322.
LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 60–61.
Felix Czeike: Historisches Lexikon Wien. Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1993, ISBN 3-218-00544-2 (Band 2) S. 523f.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hubert Gessner na Wikimedia Commons
(česky) Hubert Gessner na stránce ZUŠ Valašské Klobouky
(německy) Hubert Gessner in: Architektenlexikon Wien 1880-1945
(německy) Eintrag im Web-Lexikon der Wiener Sozialdemokratie

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[VB-2] Oznámení úmrtí a pohřbu (německy). Völkischer Beobachter. 14. 2. 1943, s. 3. Dostupné online.

[kohout-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8.

[4] Dům Jana Horného

[vienna-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Architecture in Vienna, Vídeň : Georg Prachner Verlag, 1990, ISBN 3-85367-050-4

[6] srotewien.at. www.dasrotewien.at [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.

[7] BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriál Libereckého kraje : technické památky a průmyslová architektura. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0. Kapitola heslo Dělnická pekárna, s. 120.

[8] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 132210 : pekárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[9] Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, str. 180-181, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]