Otevřít hlavní menu

Otokar Bém (25. května 1868 Heřmanův Městec28. října 1949 Kunčice pod Ondřejníkem) byl český architekt.

Otokar Bém
Narození 25. května 1868
Heřmanův Městec
Úmrtí 28. října 1949 (ve věku 81 let)
Kunčice pod Ondřejníkem
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Otokar Bém (někdy uváděn jako Otakar) se narodil roku 1868 v Heřmanově Městci. Po ukončení studií na Vyšší technické škole v Liberci v letech 1894–1896 studoval na Akademii výtvarného umění ve Vídni u architekta Karla von Hasenauera a ve architektonické speciálce prof. Otto Wagnera. Od roku 1898 působil v Moravské Ostravě, nejdříve jako stavbyvedoucí u stavitele Františka Jurečka, jehož dceru si v roce 1900 vzal za manželku. V prvopočátcích používal vegetabilní secesní dekor, často v kombinaci s historizující kompozicí a detailem. V průběhu prvního desetiletí 20. století uplatňoval tvarosloví geometrické secese. Ve 20. letech šlo o art deco.

DíloEditovat

Ve spolupráci s Hubertem Gessnerem zpracovali projekt školy v Mnichově Hradišti, záložny v Poděbradech. V období 1896–1897 projekt vyšší obchodní školy v Hradci Králové a domu J. Horáka ve Valašských Kloboukách.

V Ostravě jsou to především stavby městských domů ve stylu novobarokním, novorenesančním i secesním s uplatněním vegetabilního secesního dekoru.

  • Hotel Slavia (1898) – pozdní historismus s prvky secese.[1] Dvoupatrová budova se zkoseným nárožím a zvalbenou střechou. Po stranách a u nároží rizality ukončené volutovými štítky, u nároží atikovým štítem. Dle dobového tisku ... se s elegancí jeho 22 pokojů žádný jiný hotel nemohl srovnávat a návštěvníci kavárny si mohli vybrat ze sedmi desítek novin a časopisů... Dne 28. 10. 1918 zde proběhla schůze zástupců stran, za předsednictví Jana Prokeše, která připravila ustanovení národního výboru pro moravskoostravský okres.[2] Dnes jsou dochovány v interiéru pozůstatky štukové výzdoby a dvojramenné schodiště[1].
  • Občanská záložna v ulici Čs. legií (1903) – novorenesance.
  • Přestavba domu pro Pražskou úvěrní banku (1923–1935), Masarykovo náměstí. Původní návrh od Felixe Neumanna, dvoupodlažní dům s volutovým štítem, fasáda v provedení pozdní novorenesance z režného zdiva. Dům přestavěn O. Bémem (1923–1925) pro filiálku pražské Úvěrní banky. Byl zvýšen o patro, opatřen novým průčelím s omítanou fasádou a završen dynamicky modelovaným štítem s maskou Merkura. Zachována restaurace v přízemí a reprezentativní schodiště ve středním traktu.[4]
  • Dostavba ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů, Smetanovo náměstí. Původní návrh Felixe Neumanna z roku 1896, symetrická dvoupodlažní budova režného cihlového zdiva. Postupně prováděny úpravy (1905 F. Neuman) přístavby a nástavba třetího patra a schodišťového rizalitu do dvora (forma individualistické moderny). V letech 1925–1926 přestavby O. Bém, rekonstrukce v letech 2004–2005 Karel Cieślar.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, 2008. ISBN 978-80-85034-54-7. S. 113. 
  2. Zapomenutá Ostrava: Stodolní ulice. Ostravská radnice. Září 2003, s. 15. 
  3. Strakoš, s. 212
  4. Strakoš, s. 113
  5. Strakoš, s. 155