Lewisit 3

chemická sloučenina

Lewisit 3 (L-3) je organoarsenová sloučenina používaná jako chemická zbraň. Tuto látku, podobnou lewisitu 1 a lewisitu 2, poprvé připravil Julius Arthur Nieuwland v roce 1904.[1] Často se nachází ve směsi s chloridem 2-chlorvinylarsenitým (lewisitem 1) a/nebo chloridem bis(2-chlorethenyl)arsenitým (lewisitem 2).[1] V čísté podobě jde o bezbarvou olejovitou kapalinu, ovšem nečistoty jej mohou zbarvit do hněda až černa.[2][3]

Lewisit 3
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevtris[(E)-2-chlorethen-1-yl]arsan
Sumární vzorecC6H6AsCl3
Identifikace
Registrační číslo CAS169473-81-8
PubChem5352143
SMILESC(=C[As](C=CCl)C=CCl)Cl
InChIInChI=1S/C6H6AsCl3/c8-4-1-7(2-5-9)3-6-10/h1-6H/b4-1+,5-2+,6-3+
Vlastnosti
Molární hmotnost259,39 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

editovat

Lewisit 3 vzniká, společně s lewisitem 2, jako vedlejší produkt výroby lewisitu 1.[4]

Acetylen reaguje s chloridem arsenitýmkyselině chlorovodíkové za přítonosti chloridu rtuťnatého jako katalyzátoru, přičemž výtěžnost lewisitu se pohybuje mezi 80 a 85 %.[4]

AsCl3 + C2H2 → (ClCH=CH)AsCl2

Lewisit 3 se vytváří třemi adicemi acetylenu na arsenité centrum, zatímco lewisit 1, znázorněný výše, vzniká jedinou adicí a lewisit 2 dvěma adicemi.

Účinky

editovat

Zdravotní účinky lewisitů se mohou lišit v závislosti na množství látky a době, po kterou jí byl člověk vystaven. Lewisit způsobuje okamžité poškození kůže, očí a dýchací soustavy a jedná se o látku silně dráždivou a zpuchýřující. Vzhledem k obsahu arsenu mohou lewisity také vyvolávat podobné účinky jako při otravě arsenem, jako jsou poškození žaludku a nízký krevní tlak.

Při vdechnutí

editovat

Vdechnutí je nejčastějším způsobem vystavení lewisitu, způsobuje bolesti a podráždění celé dýchací soustavy, kvácení z nosu, zánět hrtanu, kýchání, kašel, zvracení a dušnost. Akutní vystavení lewisitu vdechnutím může způsobit chronické potíže s dýcháním.[3] V těžších případech se může vytvořit otok plic, pneumonitida nebo respirační selhání.

Pozření

editovat

Pozření lewisitu způsobuje silnou bolest, zvracení, a poškození tkání.[3] Příznaky bývají také nízký tlak krve a rovněž některé projevy toxicity arsenu.[5] Lewisit poškozuje vlásečnice, čímž dochází ke krvácení a objem krve nestačí k udržení krevního tlaku; tento stav se nazývá hypovolémie. Při nízkém tlaku krve nemusí ledviny dostávat potřebné množství kyslíku, čímž dochází k jejich poškození.[3]

Vniknutí do očí

editovat

Při vniknutí lewisitu do očí se objevuje štiplavá a pálivá bolest, silné podráždění a zánět rohovky, také blefarospasmus, slzení a otoky očních víček. Průnik lewisitu do očí může způsobit trvalé potíže se zrakem nebo oslepnutí.[3] Otok tkání okolo očí je může chránit před dalším působením látky.[3] K příznakům také patří neklid, slabost a pokles tělesné teploty.

Chronické vystavení

editovat

Chronické vystavení lewisitu způsobuje otravu arsenem a vznik lewisitové alergie. Následky mohou také spočívat v dlouhodobém nebo trvalém poškození orgánů, jako jsou zánět spojivek, fotofobie, potíže se zrakem, dvojí vidění, slzení, vyschnutí sliznic, pálení v nosu a ústech, toxická encefalopatie, periferní neuropatie, nevolnost, zvracení, chronická obstrukční plicní nemoc, bronchitida, dermatitida, kožní vředy, bazaliom a skvamocelulární karcinom.[3]

Léčení

editovat

První pomocí při otravách lewisity je dekontaminace zasažených oblastí a v případě potřeby také mechanická ventilace a sledování životních funkcí.[3] Jako protijed se používá dimerkaprol, který tlumí systémovou toxicitu, ovšem nezabraňuje poraněním kůže, očí a slznic. Dimerkaprol působí jako chelatační činidlo, které se váže na arsen obsažený v lewisitu.[6] Dimerkaprol je kontraindikován u osob s alergií na arašídy.[3]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lewisite 3 na anglické Wikipedii.

  1. a b McNutt, Patrick M., and Tracey L. Hamilton. "Ocular toxicity of chemical warfare agents." Handbook of Toxicology of Chemical Warfare Agents. Academic Press, 2015. 535-555
  2. CDC - Facts about Lewisite [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i CDC - The Emergency Response Safety and Health Database: Blister Agent: LEWISITE (L) - NIOSH [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. 
  4. a b Chemistry of Sulfur Mustard and Lewisite https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK236079/
  5. Chauhan, S.; Chauhan, S.; D’Cruz, R.; Faruqi, S.; Singh, K. K.; Varma, S.; Singh, M.; Karthik, V. Chemical warfare agents. Environmental Toxicology and Pharmacology 2008, 26, 113-122
  6. Vilensky, Joel A., and Kent Redman. "British anti-Lewisite (dimercaprol): an amazing history." Annals of emergency medicine 41.3 (2003): 378-383.

Související články

editovat