Otevřít hlavní menu

Letenská vodárenská věž

Letenská vodárenská věž nebo také Letenská vodárna je 38,3[1] metrů vysoká pětipodlažní vodárenská stavba postavená v novorenesančním slohu, která se nachází v Praze-Bubenči na Letné nedaleko od fotbalového stadionu Sparty Praha na adrese Korunovační 1000/3, Na výšinách 1000/1. Objekt v současnosti slouží jako knihovna, mateřská školka, prostor pro klubovny a v nejvyšším patře je také společenský sál. Stanová střecha oplývá vikýři, na špičce střechy je v nástavbě umístěn hodinový stroj. V posledním patře se nachází vnější ochoz umístěný na krakorcích.

Letenská vodárenská věž
Praha, Na výšinách, Letenská vodárna (02).jpg
Základní informace
Architekt Jindřich Fialka
Výstavba 18871888
Přestavba 20162018 (rekonstrukce)
Současný majitel Praha 7
Poloha
Adresa Bubeneč, ČeskoČesko Česko
Ulice Na výšinách
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 41535/1-2168 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letenská vodárna r. 1888

HistorieEditovat

Stavba pochází z roku 18871888 a byla vybudována podle návrhu architekta Jindřicha Fialky.

Věž s přilehlou vodárnou původně zásobovala vodou část Holešovic a Bubenče. Svému účelu přestala sloužit po 25 letech, již v roce 1913. Posléze byla přestavěna na bytový objekt s tím, že přilehlá strojovna, vodojem a další provozní budovy byly zbourány. K celkové demolici někdejších budov vodárny kromě věže samotné došlo až v 80. letech 20. století[2] poté, co byly ponechány bez patřičné péče. Na jejich místě vystavěn dům mládeže a mateřská školka.

V současné době pozůstalý objekt věže s přistavěným domem dětí slouží dětem a mládeži, nachází se zde klubovny, výtvarné ateliéry a čajovna. Jen přilehlé uličce mezi Molochovem a věží zůstalo jméno „U letenské vodárny“.

Mezi listopadem 2016 až květnem 2018 probíhala rekonstrukce věže investovaná Prahou 7 podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Proběhla citlivá obnova věže i jejího okolí, jež nebylo v dobrém stavu. V nejvyšším patře věže kde byla původně nádrž vznikl společenský sál s přístupem na ochoz, kde přibyl periskop.[3] V úrovni pod sálem, která původně sloužila pro hlavního topiče vznikla knihovna. V zbývajících dolních prostorech vznikly prostory různých kluboven. Nové prostory získala také zdejší mateřská škola.[4] Fasáda získala původní pískovcovou barvu. Rekonstrukce vyšla na 62 milionů korun, z čehož 61 % (38 milionů) pokryly dotace od hl. m. Prahy a také z Evropské unie.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Přežila demolici, v průběhu let chátrala. Podívejte se do zrekonstruované vodárenské věže na Letné. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://www.google.cz/search?sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=ortomapa+prahy Srovnat ortomapy 1975–1999
  3. Rekonstrukce letenské vodárenské věže je u konce, vrátí se tam děti. Náš REGION [online]. 2018-05-31 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  4. Přežila demolici, v průběhu let chátrala. Podívejte se do zrekonstruované vodárenské věže na Letné. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. Vodárenská věž na Letné po 130 letech v novém [online]. Praha 7, 2018-05-28 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. s. 16 - 17.
  • STAŇKOVÁ, Jaroslava, ŠTURSA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura: významné stavby jedenácti století. Vyd. 1. [Praha: s.n.], ©1991. 355 s. ISBN 80-900209-6-8.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat