Lajos Batthyány
Lajos Batthyány [lajoš baťáňi], česky znám také jako Ludvík František Josef Batthyány nebo slovensky Ľudovít Batthyány (10. února 1807 Prešpurk (Bratislava) – 6. října 1849 Pešť), byl uherský šlechtic z rodu Batthyányů, maďarský vlastenecký politik a v roce 1849 první předseda maďarské parlamentní vlády.
| Ludvík František Josef Batthyány | |
|---|---|
 Lajos Batthyány | |
| 1. předseda vlády Uherského království | |
| Ve funkci: 17. března 1848 – 2. října 1848 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Předchůdce | úřad ustaven |
| Nástupce | Ádám Récsey |
| Dědičný člen horní komory Uherského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1830 – 1849 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Opoziční strana Mierová strana |
| Narození | 10. února 1807 Prešpurk (Bratislava)  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. října 1849 (ve věku 42 let) Pešť Rakouské císařství |
| Příčina úmrtí | poprava a střelná rána |
| Místo pohřbení | Mauzoleum Batthyányů na hřbitově Kerepesi v Budapešti |
| Titul |  hrabě |
| Choť | Antonie Alžběta Zichyová z Vásonykeő (1834–1849) |
| Rodiče | Josef Alexandr Batthyány a Barbora Juliana Skerleczová |
| Děti | Emanuela Batthyányová Helena Batthyányová Elemér Batthyány |
| Alma mater | Právnická fakulta v Záhřebu |
| Profese | ekonom a politik |
| Podpis |  |
| Commons | Lajos Batthyány |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Pocházel z bohaté a historicky významné šlechtické rodiny Batthyányů, z níž pocházela řada biskupů, politiků a vojevůdců. Když se rodiče rozvedli, odjel s matkou do Vídně a byl vychováván v internátní škole. Po studiu akademie v Záhřebu odjel na čtyři roky do Itálie, kde získal hodnost poručíka a promoval v právu. Od roku 1830 zasedal jako dědičný člen uherské horní komory a roku 1834 se oženil s hraběnkou Antonií Zichyovou, s níž měl tři dcery. Zasazoval se o reformy v hospodářství, podporoval chov koní a pěstování bource morušového a zakládal zemědělské akademie.
Politická činnost
editovatOd roku 1839 byl ve sněmu aktivnější a později začal podporovat Kossutha, i když se s ním jako šlechtic a zastánce konstituční monarchie v názorech neshodoval. Od roku 1847 byl ve sněmu vůdcem opozice a byl členem delegace, která nakonec ve Vídni prosadila, aby maďarská vláda byla v Uhrách suverénní. Dne 17. března 1848 jej císař Ferdinand I. Dobrotivý jmenoval prvním ministerským předsedou Uherska. Vláda zápasila s mnoha problémy a Batthyány se snažil zorganizovat krajské vlády a nezávislou maďarskou armádu. 29. srpna odjel s Ferencem Deákem do Vídně, aby přiměli císaře odvolat bána Josipa Jelačiče a podřídit rakouskou armádu v Uhrách uherské vládě, s čímž císař nakonec souhlasil. Batthyány však současně nabídl Jelačičovi, aby se Chorvatsko osamostatnilo, jenže Jelačič místo toho vtrhl 11. září do Uher.
Samostatná maďarská republika
editovat
Batthyány resignoval, ale na nátlak uherského palatina Štěpána vzal resignaci zpět. 13. září vyhlásil Batthyány vzpouru proti císaři a chtěl, aby ji palatin vedl, což ten odmítl a opustil Uhry. 25. září císař odmítl uznat Batthyányho vládu a jmenoval velitelem armády hraběte von Lamberg, jehož však vzbouřenci 28. září v Pešti zabili. 29. září porazila Batthyányho armáda Jelačiče v bitvě u Pákozdu, 2. října však Batthyány resignoval a vstoupil do armády jako voják. 11. října spadl s koně a zlomil si ruku, takže se vrátil do politiky. Snažil se jednat s generálem Windischgrätzem, který ho však nepřijal. 8. ledna 1849 se vrátil do Pešti, kde byl zajat, odvezen do Bratislavy, Lublaně a Olomouce, kde byl 16. srpna vojenským tribunálem odsouzen k trestu smrti. Ve vězení se neúspěšně pokusil o sebevraždu dýkou, kterou mu přinesla jeho žena, a 6. října byl zastřelen.
Týž den bylo v Aradu popraveno i 13 maďarských velitelů (Aradští mučedníci).[1]
Roku 1870 byly jeho ostatky přeneseny do mauzolea na hřbitově Kerekesi v Budapešti.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rakousko-uherské vyrovnání [online]. Vojenský historický ústav Praha [cit. 2018-03-15]. Dostupné online.
Literatura
editovat
- Ottův slovník naučný, heslo Batthyány, Ludvík. Sv. 3, str. 484
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík František Josef Batthyány na Wikimedia Commons - Website rodiny Batthyány Archivováno 11. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Rodokmen rodiny Batthyány na GENEALOGY.EU
