Kyjevská oblast

územně-správní jednotka v severní části Ukrajiny

Kyjevská oblast (ukrajinsky Київська область / Kyjivska oblasť, někdy též Київщина / Kyjivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut, největším městem je tak Bila Cerkva. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí, kde sousedí s Běloruskem. V roce 2022 zde žilo 1,79 milionu obyvatel.

Kyjevská oblast
Київська область
Kyjivska oblasť
Kyjevská oblast – znak
znak
Kyjevská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Kiev (oblast) in Ukraine (claims hatched).svg
Hlavní městoKyjev
Souřadnice
Rozloha28 131 km²
Časové pásmo+3
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 795 079 (1. 1. 2022)
Jazykukrajinština
Národnostní složeníUkrajinci (92,5 %), Rusové a další
NáboženstvíPravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celekUkrajinaUkrajina Ukrajina
Druh celkuoblast
Podřízené celky7 rajónů
Vznik1932
Předseda oblastní administraceVasyl Volodin
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelAI a KI
Oficiální webwww.kor.gov.ua
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Oblast byla vytvořena jako součást Ukrajinské SSR 27. února 1932, původně však zahrnovala zhruba trojnásobné území. Už 15. října 1932 z ní byla vydělena severovýchodní část (nově vzniklá Černihivská oblast), 22. září 1937 pak západní část (Žytomyrská oblast). 7. ledna 1954 byla z jižní části území vyčleněna Čerkaská oblast.

Současné hranice oblasti byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihivskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo.

Na počátku roku 2022 byla oblast částečně obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu při snaze o dobytí hlavního města Kyjeva. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.[1] Po stažení ruských vojsk z oblasti došlo k odhalení masakru ve městě Buča.

 
Mapa Kyjevské oblasti

GeografieEditovat

Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo, je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska (Homelská oblast). Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořené Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava).

Před rokem 2020 se oblast dále členila na 25 rajónů, poté byl jejich počet zredukován na sedm.[2] Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s Kyjevem i okolím. V oblasti se těží žula a kaolin, jsou zde také zřídla minerálních vod.


ObyvatelstvoEditovat

Se svými 1 789 300 obyvateli (2022) je 9. nejlidnatější oblastí Ukrajiny.

Kyjevská oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,79 milionů osob žilo ve městech 1,1 milionů lidí (61,7 %), zatímco na venkově jen 686,6 tisíc lidí (38,3 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesal, nicméně v posledních letech dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.[3]

1990 1991 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2022
1 947 600 1 946 400 1 911 600 1 861 500 1 778 900 1 721 800 1 729 200 1 781 000 1 795 100

Za rok 2021 se narodilo 12 632 živě narozených dětí, zemřelo však 36 177, z nichž 59 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadá jen 35 živě narozených. Celkový přírůstek obyvatel byl 6 549 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 4,7 ‰.[4]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 92,5 % Ukrajinců a 6 % Rusů.[5] 92,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 7,2 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.[6]

Přehled větších městEditovat

 
Zvonice v Perejaslavi
 
Opuštěné město Prypjať.
 
Park Oleksandrija v Bilé Cerkvi.

Následující tabulka podává přehled největších a nejvýznamnějších (včetně vysídlených měst Pripjať a Černobyl).[7]

Město Ukrajinský název Ruský název Počet obyvatel
k 1. 1. 2022
Bila Cerkva Біла Церква Белая Церковь 207 273
Brovary Бровари Бровары 109 806
Irpiň Ірпінь Ирпень 65 167
Boryspil Бориспіль Борисполь 64 117
Fastiv Фастів Фастов 44 014
Vyšneve Вишневе Вишнёвое 42 983
Buča Буча Буча 37 321
Vasylkiv Васильків Васильков 37 068
Bojarka Боярка Боярка 34 394
Obuchiv Обухів Обухов 33 287
Vyšhorod Вишгород Вышгород 33 109
Perejaslav   Переяслав   Переяслав 26 273
Slavutyč Славутич Славутич 24 464
Jahotyn Яготин Яготин 18 995
Berezaň Березань Березань 16 047
Bohuslav Богуслав Богуслав 15 789
Skvyra Сквира Сквира 15 165
Černobyl Чорнобиль Чернобыль 0
Pripjať Прип'ять Припять 0

ReferenceEditovat

  1. Průběh ruské invaze na Ukrajinu - analýza událostí den po dni. Armyweb.cz [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  2. Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. července 2020.
  3. Головне управління статистики в Київській області - Населення (1990-2021). kyivobl.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  4. Головне управління статистики в Київській області - 2022. kyivobl.ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  5. ������������� ������� ��������� 2001 | ���������� | ������� ������� | ������������ ����� ��������� | ������� �������:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  6. ������������� ������� ��������� 2001 | ���������� | ������� ������� | ������ ����� ��������� | ������� �������:. 2001.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  7. "Населення Дніпропетровської області у 2020 році". www.dneprstat.gov.ua [online]. ГОЛОВНЕ УПРАВЛІННЯ СТАТИСТИКИ У ДНІПРОПЕТРОВСЬКІЙ ОБЛАСТІ [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat