Kuneš Kunz
Konrád Kuneš Kunz (18. února 1846 Kunštát[1] – 17. června 1890 Brno[2]) byl moravský veřejný činitel a novinář, organizátor českojazyčného školství a kultury v Brně.
| Konrád Kuneš Kunz | |
|---|---|
 Kuneš Kunz (1886) | |
| Narození | 18. února 1846 Kunštát  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. června 1890 (ve věku 44 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | spisovatel a novinář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPocházel z chudé vlastenecké rodiny; jeho otec byl známý mezi sousedy odvážným rozšiřováním spisů Karla Havlíčka. Vystudoval reálnou školu v Brně a nastoupil do zaměstnání jako úředník zemské správy. Od 60. let se účastnil veřejného života. Stal se členem výboru Sokola a organizoval Sokolské slavnosti. Během jeho místopředsednictví byla brněnská organizace rozpuštěna kvůli politickým projevům ve Střelicích.[3]
Roku 1877 se zapojil do úsilí k otevření české školy. V té době byly všechny školy v Brně německé, s výjimkou jedné cvičné při učitelském ústavu. Když ta měla být přemístěna do odlehlé budovy, rozhodl se Kunz společně s dalšími brněnskými vlastenci (Bedřich Hoppe, Wolfgang Kusý, Josef Svatopluk Wurm) k založení soukromé. Byl to obtížný úkol. Nejprve museli získat povolení. Jakmile se to podařilo, začalo neméně náročné přesvědčování rodičů k zápisu svých dětí; mnozí, zejména řemeslníci závislí na německých zákaznících, měli obavy z následků. Škola byla otevřena na Starém Brně roku 1878 a v prvním roce ji navštěvovalo pouhých 33 dětí. Místnost poskytla Beseda, s učebními pomůckami pomohli místní řemeslníci. Ke správě bylo zřízeno kuratorium, po roce přejmenované na Matici školskou, jejímž předsedou byl Bedřich Hoppe. Kunz zastával funkci pokladníka a s rostoucím počtem žáků bylo jeho ukolem získat dostatek finančních prostředků. Založením matiční školy nastal rozvoj českojazyčného školství v Brně; během následujících deseti let tam vznikly další tři základní a sedm mateřských škol, do kterých v roce 1888 chodilo 2200 dětí.[3]
Kunz se účastnil i činnosti dalších občanských sdružení – působil ve výborech záložny cyrilometodějské, družstva Národního divadla Brno, Matice Besedního domu, akciové tiskárny moravské, českého čtenářského spolku a hospodářského spolku.[3]
Důležitá byla i jeho činnost novinářská. V článcích poukazoval na nepravosti ve veřejné správě, což občas vyvolávalo nevůli místních Němců.[4] V roce 1881 se pokusil svépomocí o zavedení rovnoprávných česko-německých nárožních tabulek.[5]
Kunz byl jako úředník předčasně penzionován 1. listopadu 1885 kvůli oční chorobě (přinejmenším to byl oficiální důvod). I nadále ale veřejně působil.[3] Za zásluhy ho jmenovali čestným občanem rodného Kunštátu.[4] Zemřel na zápal plic.[5] Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně[6].
Odkazy
editovatReference
editovatČlánek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d ž. Kuneš Kunz. Zlatá Praha. 3. 1888, roč. 5, čís. 16, s. 251. Dostupné online.
- ↑ a b Kuneš Kunz. Humoristické listy. 8. 1886, roč. 28, čís. 32, s. 264. Dostupné online.
- ↑ a b Encyklopedie Brna
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuneš Kunz na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kuneš Kunz
- Kuneš Kunz v Encyklopedii dějin města Brna
