Kunětická hora

kopec u Pardubic
Další významy jsou uvedeny na stránce Kunětická hora (rozcestník).

Kunětická hora je osamocený výrazný vrch (307 m n. m.) ležící pět kilometrů na severoseverovýchod od centra Pardubic, v katastrálním území obce Ráby. Tvoří dominantu Polabí. Hora je z jedné strany poznamenána těžbou trachybazaltu, která zde skončila v roce 1920. Z vrcholu je výhled do okolí a za příznivých podmínek je možné vidět i vrcholky Krkonoš. Je to nejvyšší bod Kunětické kotliny.

Kunětická hora
Kunětická hora od jihu
Kunětická hora od jihu

Vrchol307 m n. m.
Prominence84 m ↓ Hrobice
Izolace12,5 km → VSV
Poznámkakruhový rozhled, hrad
Poloha
StátČesko
PohoříVýchodolabská tabule / Pardubická kotlina / Kunětická kotlina / Sršská plošina / Kunětická hora
Souřadnice
Kunětická hora
Kunětická hora
Typneovulkanický suk
Horninatrachybazalt, porcelanit, spilosit[1]
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Kunětická hora
Jihozápadní stěna kamenolomu a starý sad
Jihozápadní stěna kamenolomu a starý sad
Základní informace
Vyhlášení1. srpna 2014
VyhlásilKrajský úřad Pardubického kraje
Nadm. výška235–309 m n. m.
Rozloha27,23 ha[2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPardubice
UmístěníRáby
Další informace
Kód5980
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Úbočí vrchu jsou od roku 2014 chráněná jako přírodní památka s rozlohou 27,25 hektarů. Důvodem zřízení chráněného území je ochrana saproxylického hmyzu, savců a ptáků vázaných na porosty starých doupných stromů a dále zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin vázaných na skalní útvary, suché trávníky a staré sady.[3] Téměř totožnou plochu zabírá stejnojmenná evropsky významná lokalita, která byla vyhlášena za účelem ochrany silně ohroženého páchníka hnědého (Osmoderma eremita).[4] O oblast pečuje Krajský úřad Pardubického kraje.

HistorieEditovat

V okolí osamělé zvonovité hory vulkanického původu, převyšující úrodnou nížinu o cca 80 m, se podle četných archeologických nálezů usazoval člověk od neolitu. Kámen, který se zde nacházel, byl v období laténské kultury používán k výrobě rotačních mlýnků.[5] Na přelomu třináctého a čtrnáctého století byl na vrcholu vybudován hrad, který brzy zanikl. Na jeho místě nechal v roce 1421 Diviš Bořek z Miletínka postavit hrad Kunětická hora.[6]

Geomorfologické zařazeníEditovat

Geomorfologicky Kunětická hora náleží do subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Východolabská tabule, podcelku Pardubická kotlina, okrsku Kunětická kotlina a podokrsku Sršská plošina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Kunětická hora, s. 250. 
  2. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  3. Ústřední seznam ochrany přírody – PP Kunětická hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam ochrany přírody – EVL Kunětická hora [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  5. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kunětice, s. 156–157. 
  6. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kunětická hora, s. 309–311. 
  7. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. (česky, anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Plán péče o přírodní památku (PP) Kunětická hora na období 2014–2022. Nasavrky: Centrum ochrany přírody, 2014. 28 s. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat