Otevřít hlavní menu

Kulcita[1] (Culcita) je jediný rod čeledi kulcitovité kapradin z řádu cyateotvaré. Jsou to pozemní kapradiny s vícenásobně zpeřenými velkými listy. Patří do příbuzenstva stromových kapradin, nevytvářejí však větší kmen. Rod zahrnuje pouze 2 druhy, z nichž jeden (kulcita velká) roste v Makaronézii a na Pyrenejském poloostrově a druhý v tropické Americe.

Jak číst taxoboxKulcita
alternativní popis obrázku chybí
Kulcita velká (Culcita macrocarpa)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Monilophyta)
Třída kapradiny (Polypodiopsida)
Řád cyateotvaré (Cyatheales)
Čeleď kulcitovité (Culcitaceae)
Rod kulcita (Culcita)
C.Presl, 1836
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kulcita velká v jižním Španělsku

PopisEditovat

Kulcity jsou pozemní kapradiny. Oddenek je plazivý nebo vystoupavý, bez chlupů nebo šupin. Stromovité formy nevytvářejí, kmen je nanejvýš krátký, na vrcholu hustě pokrytý lesklými, kaštanově hnědými chlupy. Cévní svazky jsou typu solenostélé a jsou obklopeny sklerenchymatickou pochvou. Listy jsou stejnotvaré a velké (obvykle přes 1 metr). Čepel je 3x až 5x zpeřená. Žilnatina je tvořena volnými žilkami. Výtrusné kupky se vytvářejí po straně na koncích žilek a jsou kryté dvouchlopňovou ostěrou. Výtrusy jsou čtyřstěnné, triletní.[2][3][4]

RozšířeníEditovat

Rod kulcita zahrnuje 2 druhy a má výrazně disjunktní areál. Kulcita velká (Culcita macrocarpa) se vyskytuje v Makaronézii na Azorských ostrovech, Madeiře a Tenerife a na Pyrenejském poloostrově. Ve Španělsku je rozšířena v Galcii, Andalusii a na pobřeží Kantábrie, v Portugalsku roste při atlantickém pobřeží. Druh Culcita coniifolia se vyskytuje v tropické Americe od Mexika a Karibských ostrovů po Peru a Brazílii.[5][2]

Kulcita velká je svým výskytem vázána na vlhké poříční a pobřežní lesy a hluboká údolí a často roste v blízkosti vodopádů vytvářejících ve vzduchu jemný aerosol.[5] Americký druh Culcita coniifolia roste v horských vlhkých a mlžných lesích v nadmořských výškách přibližně od 2000 do 3000 metrů. Vyskytuje se i na vrcholech venezuelských stolových hor.[2][3][6]

TaxonomieEditovat

Čeleď Culcitaceae je sesterskou větví čeledi Plagiogyriaceae. V minulosti byla kladena do blízkosti rodu Calochlaena v rámci čeledi Dicksoniaceae (případně byly druhy rodu Calochlaena součástí rodu Culcita), fylogenetické studie však blízkou příbuznost nepotvrdily.[4][6] Čeleď Culcitaceae byla popsána v roce 1970.[7]

ZástupciEditovat

VýznamEditovat

Kulcita velká je místně pěstována k okrasným účelům a má využití v medicíně.[5] Rod kulcita není uváděn z žádné české botanické zahrady.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5. (anglicky) 
  3. a b STOLZE, Robert G. Ferns and fern allies of Guatemala. Fieldiana. Dec. 1976, čís. 39. 
  4. a b SMITH, Alan R. et al. A classification for extant ferns. Taxon. Aug. 2006, čís. 55(3). 
  5. a b c The IUCN red list of threatened species: Culcita macrocarpa [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b TRYON, Rolla M.; STOLZE, Robert G. Pteridophyta of Peru. Fieldiana. Jan. 1989, čís. 20 (New Series). 
  7. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9. (česky) 
  9. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat