Kravaře

město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji
(přesměrováno z Kravaře ve Slezsku)
Tento článek je o městě ve Slezsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kravaře (rozcestník).

Město Kravaře (dříve Kravaře u Opavy, německy Deutsch Krawarn[4] či jen Krawarn, slezsky Krawôrz, polsky Krawarze nebo Krawarz) leží v okrese Opava. Žije zde přibližně 6 600[1] obyvatel.

Kravaře
barokní zámek Kravaře
barokní zámek Kravaře
Znak města KravařeVlajka města Kravaře
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKravaře
Obec s rozšířenou působnostíKravaře
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 624 (2023)[1]
Rozloha19,37 km²[2]
Katastrální územíKravaře ve Slezsku
Nadmořská výška233 m n. m.
PSČ747 21
Počet domů1 878 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 405/43
Kravaře
747 21 Kravaře u Hlučína
mesto@kravare.cz
StarostkaMonika Brzesková
Oficiální web: www.kravare.cz
Kravaře
Kravaře
Další údaje
Kód obce507580
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 8 km západně leží statutární město Opava, 13 km východně město Hlučín, 19 km jižně město Bílovec a 20 km východně statutární město Ostrava. S výjimkou Dvořiska bylo území Kravař součástí Hlučínska, s nímž sdílelo jeho osudy.

Části obce editovat

Všechny tři části leží na katastrálním území Kravaře ve Slezsku.

Název editovat

Jako jméno obce slouží pojmenování jejích obyvatel: Kravaři znamenalo „chovatelé (pastýři) krav“. V místním nářečí je jméno jednotného čísla (Kravař), což se objevuje i v písemných dokladech ze 16. a 19. století. Od roku 1629 doložen přívlastek Německé (Deutsch) na odlišení od Polských Kravař (jejichž dnešní jméno zní Krowiarki) ležících severozápadně od Ratiboře.[5]

Historie editovat

První zmínka o obci pochází z roku 1224. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové rodu Benešoviců.

Pamětihodnosti editovat

 
kostel svatého Bartoloměje
  • barokní zámek Kravaře,[6][7] [8]ve kterém se nachází Zámecké muzeum (Muzeum Hlučínska). Jeho nejhodnotnější částí je zámecká kaple archanděla Michaela s původním dochovaným interiérem z počátku 18. století (ostatní interiéry byly zničeny při požáru zámku r. 1937) a zámecká zahrada (cca 20 ha, na velké části bylo zbudováno golfové hřiště, z dřevin jsou cenné především mohutné exempláře dubu letního a lip srdčitých).
  • Klášter kongregace Služebnic Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (dnes MÚ), chrám svatého Bartoloměje[9] a fara[10] (vše v cihlové neogotice[11] typické pro Slezsko), projektantem byl kravařský rodák Josef Seyfried – architekt, stavitel a hudebník (známý z četných dalších realizovaných projektů sakrálních i profánních staveb na Hlučínsku a v dnešním Polsku je – podobně jako v rodných Kravařích – nejvýznamnější komplex církevních staveb v nedalekých Sudicích)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na ul. Petra z Kravař (poblíž ul. Náměstí)

Partnerská města editovat

Zajímavosti editovat

V roce 1941 se zřejmě ve zdejší chovatelské stanici Franze Czerneho narodila Hitlerova fena Blondi.[12]

Osobnosti editovat

  • Karl Düsterberg (1917–2014),[13] německý podnikatel, zakladatel potravinářského koncernu Apetito a průkopník v oblasti hluboce zmražených potravin[14]
  • Alois Hadamczik (* 1952), trenér české hokejové reprezentace
  • prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c. (1937–2023), amerikanista, v letech 1990–97 rektor Univerzity Palackého, bývalý senátor
  • Augustin Kaluža (1776–1836), rodák z Koutů, přírodovědec, kněz, učitel na gymnáziu ve Vratislavi, knižně vydal pět děl o přírodě Slezska
  • šlechtický rod pánů z Kravař
  • Petr z Kravař (1389–1434), moravský šlechtic, který byl příslušníkem rodu pánů z Kravař
  • Pavel Kravař (1391–1433), husitský emisař
  • Michal Sendivoj ze Skorska (1566–1636), alchymista a chemik, majitel Kravař
  • Josef Seyfried (1865–1923), architekt a stavitel (autodidakt), projektoval a stavebně upravil četné významné církevní i profánní stavby a celky tehdejšího Pruska (dnes Hlučínsko a příhraniční Polsko), jeho nejvýznamnější charakterizující stavby v severské cihlové neogotice
  • Leo a Alice Stoklasovi – od roku 1990 významní podnikatelé s textilní galanterií a bižuterií[15]
  • PhDr. Erich Šefčík (1945–2004), archivář, historik, numismatik, vlastivědec, zakladatel Zámeckého muzea, autor stovek odborných článků a několika monografií
  • PhDr. Ondřej Šefčík, PhD. (* 1974), český obecný lingvista, indoevropeista, bohemista a slavista, specializující se na fonologii, syn Ericha Šefčíka
  • Marie Šindelářová (rozená Holubková, pseudonymem Ludmila Hořká) – nar. 1892 ve Dvořisku, pohřbena na sousední Štítině (1966), významná regionální spisovatelka a sběratelka lidové slovesnosti
  • Ivo Žídek (1926–2003), jeden z nejvýznamnějších českých tenorů (např. Jeník z Prodané nevěsty), od roku 1948 člen operního souboru ND a v letech 1989–1991 ředitel ND, od roku 2005 po něm pojmenována Základní umělecká škola Ivo Žídka v Kravařích
  • Monika Žídková (* 1977), Miss ČR, Miss Europe 1995, po sňatku Brzesková, starostka Kravař (od 2014 dosud)

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 835. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 448.
  6. barokní zámek Kravaře. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-23. 
  7. zámek Kravaře a www.hrady.cz
  8. AUGUSTINKOVÁ, Lucie; KOUŘILOVÁ, Danuška; NOKKALA MILTOVÁ, Radka. Zámek Kravaře / Barokní klenot Horního Slezska. Kravaře: Město Kravaře, 2019. 157 s. ISBN 978-80-270-5396-4. 
  9. novogotický kostel sv. Bartoloměje. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-06. 
  10. AUGUSTINKOVÁ, Lucie. Fara v Kravařích - jeden ze stavebních monumentů po Josefu Seyfriedovi. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. 2020, roč. 2019 a 2020, s. 52–64. 
  11. KOUŘILOVÁ, Danuška. Pálená hlína v historických stavbách Moravy. Příprava vydání SLABOTÍNSKÝ, Radek. Brno: Technické muzeum v Brně, 2021. ISBN 978-80-87896-18-1. Kapitola Chvála cihle, s. 14–23. 
  12. Hitlerův pes Blondi pocházel zřejmě z Kravař [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupné online. 
  13. Düsterberg, Karl: Im Innersten Kaufmann. www.apetito.de [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-12. 
  14. Tiefkühl-Pionier Karl Düsterberg wird 96. www.tk-report.de [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09. 
  15. Do tří let budou naše zboží rozvážet drony, věří podnikatelé z Kravař

Související články editovat

Externí odkazy editovat