Krakov (okres Rakovník)
Krakov (německy Krakau) je obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží zhruba devět kilometrů jihozápadně od Rakovníka. Žije zde 139[1] obyvatel.
| Krakov | |
|---|---|
.JPG) Hospoda | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rakovník |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′15″ s. š., 13°38′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 139 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,46 km²[2] |
| Katastrální území | Krakov |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 270 35 |
| Počet domů | 56 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Krakov 51 270 35 Petrovice u Rakovníka oukrakov@tiscali.cz |
| Starostka | Pavla Staňková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Krakov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565351 |
| Kód části obce | 72338 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z doby vlády krále Jana Lucemburského, který nechal vysadit polnosti v Krakově zákupním právem. Přestože se původní pramen nedochoval, je znám díky uvedení v listině Albrechta z Kolovrat z roku 1450, která obsahuje starší privilegia udělená držitelům Krakova a Krakovce českými panovníky. V roce 1358 ke Krakovu patřila ves Skytaly, kde vykonával podací právo k tamnímu kostelu Hynek z Krakova. Jeho přídomek dokládá existenci panského sídla ve vsi nebo jejím blízkém okolí. Bývá uváděno, že Krakov byl ve čtrnáctém století součástí křivoklátské manské soustavy, ale doklad pro to neexistuje. Listina Albrechta z Kolovrat z roku 1450 jej k roku 1363 uvádí jako královské léno, a křivoklátské manské knize z roku 1454 se Krakov nevyskytuje. Naproti tomu je zapsán v soupisu královských léna manství z roku 1453.[4]
Hynkovým nástupcem se stal Smil ze Mšeného připomínaný podle Augusta Sedláčka v roce 1362.[5] Václav Kočka jej uvedl jako Smila z Krakova a považoval jej za Hynkova syna. V roce 1363 vykonával podací právo k rousínovskému kostelu.[4] Smilovým dědicem a pravděpodobným synem byl Čeněk ze Mšeného, který ještě roku 1363 Krakov s Rousínovem, Skupou a Všesulovem prodal Janovi, nemanželskému synovi falckého kurfiřta Rudolfa II.[5] Jan byl nevlastním bratrem Anny Falcké a na nákup dostal půjčku 500 kop grošů o krále Karla IV.[4] V roce 1370 poprvé použil přídomek z Krakovce, a August Sedláček jej proto považoval za zakladatele hradu Krakovce.[5] Jan se s manželkou Amélií v roce 1376 odstěhoval do Starého Města, ale na Rakovnicku mohli hypoteticky zůstat jeho potomci, za které August Sedláček označil bratry Jana, Hanka a Viléma z Krakovce.[4]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 306 | 294 | 293 | 249 | 248 | 277 | 266 | 168 | 162 | 139 | 132 | 118 | 100 | 123 | 136 |
| Počet domů | 48 | 48 | 50 | 51 | 51 | 50 | 55 | 59 | 49 | 46 | 42 | 49 | 52 | 55 | 56 |
Obecní správa
editovatMezi lety 1869–1979 Krakov byl obcí v okrese Rakovník. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Panošímu Újezdu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[8]
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[9]
Pamětihodnosti
editovat- Hospoda, čp. 41
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d KYPTA, Jan; LAVAL, Filip; NACHTAMANNOVÁ, Alena; NEUSTUPNÝ, Zdeněk; VESELÝ, Jan. Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století. Průzkumy památek. 2019, roč. 26, čís. 1, s. 4. ISSN 1212-1487.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Krakovec hrad, s. 101–102.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 253. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Krakov [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krakov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Krakov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
