Kostel svatého Václava (Křižanov)
Kostel svatého Václava je římskokatolický chrám v městysi Křižanov v okrese Žďár nad Sázavou. Jednolodní románský chrám vznikal od 1. poloviny 13. století, v 17. a 18. století prodělal barokní úpravy. Je farním kostelem farnosti Křižanov[1] a je chráněn jako kulturní památka.[2]
| Kostel svatého Václava v Křižanově | |
|---|---|
_-_kostel_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava.jpg) pohled od jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Obec | Křižanov |
| Souřadnice | 49°23′20,32″ s. š., 16°6′37,92″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | velkomeziříčský |
| Farnost | Křižanov |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský, gotický, barokní |
| Výstavba | od 1. poloviny 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Stavební materiál | kámen, cihla |
| Další informace | |
| Ulice | Benešovo náměstí |
| Kód památky | 38051/7-4170 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o vsi a kostelu pochází z roku 1239.[3] Pravděpodobně nejstarší částí kostela je věž, jejíž výstavba započala v první polovině 13. století. Ve 2. polovině 13. století k ní přibyla loď s kněžištěm, sakristie a boční kaple s kostnicí. Zaklenuto bylo pouze kněžiště, a to křížovou klenbou.[4] Údajně ve 20. letech 15. století chrám vyhořel. Na konci 16. století byly fasády pokryty sgrafitovou rustikou.[4]
Koncem 70. let 17. století došlo k propojení lodě a jižní kaple, oba prostory zaklenula valená klenba. Pravděpodobně v této době byla též zaklenuta sakristie a nad ní vytvořena oratoř. Dále byla proražena nová široká okna na severní fasádě lodi a jižní fasádě kaple. K jižní straně kaple přibyla předsíň, mezi ni a jižní stěnu věže bylo doplněno točité schodiště. Interiér lodi doplnila vestavba hudební kruchty se schodištěm.[4] Tuto barokní přestavbu nechala provést hraběnka Eleonora z Oppersdorfu rozená Dietrichsteinová.[3]
Roku 1719 údajně kostel těžce poškodil úder blesku, opravy proběhly až v roce 1732. Pravděpodobně tehdy také vznikly portály v severní zdi lodi a jižní zdi kaple. Další opravy věžní střechy se udávají k roku 1810. V roce 1832 byl zrušen hřbitov kolem kostela a zbořena ohradní zeď. Byl také vytvořen nový vstup do kostela v západním průčelí lodi, doplněný předsíní. Koncem 19. nebo počátkem 20. století proběhly novogotické úpravy klenby kněžiště. Poslední úpravy kostel prodělal ve 3. třetině 20. století.[4]
Popis editovat
Architektura kostela editovat
Kostel svatého Václava stojí v centru městyse, na severozápadním okraji Benešova náměstí. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s odsazeným, polygonálně ukončeným kněžištěm. K jeho severní straně přiléhá obdélná sakristie. Na jižní stranu lodi navazuje obdélná kaple svatého Michala, zakončená polygonálním kněžištěm. K jižní zdi kaple je přistavěna předsíň obdélného půdorysu. Mezi západní průčelí kaple a jižní stěnu lodi je vsazena mohutná věž na půdorysu čtverce. Závěry kněžiště i kaple zesilují neodstupňované opěrné pilíře. Opěráky kněžiště jsou armovány kamennými kvádry. Severní stěnu lodi zpevňují dodatečně přistavěné, třikrát stupňované opěrné pilíře, s armováním kamennými kvádry. Další stupňovaný opěrný pilíř je umístěn k severozápadním rohu lodi.[4]
Kněžiště je opatřeno vysokými a úzkými okny s lomeným záklenkem. Severní strana lodi obsahuje tři nízká a široká barokní okna s půlkruhovým zaklenutím. Stejné okno je i v jižní stěně kaple. V závěru kaple a její jižní stěně jsou umístěna původní úzká románská okna s lomeným záklenkem. Výplně oken kostela vytvořil v roce 1974 Ludvík Kolek. Kněžiště je zaklenuto dvěma poli křížové klenby s paprsčitým závěrem. Prostor kněžiště a lodi odděluje půlkruhově zaklenutý vítězný oblouk. Klenba lodi je valená s výsečemi. V její západní části stojí hudební kruchta, podklenutá valenou klenbou. Prostor lodi a jižní kaple propojuje dvojice půlkruhových arkád s hranolovými pilíři. Loď kaple nese barokní valenou klenbu s výsečemi, závěr kaple kryje koncha s fragmenty pozdně gotické malby. Sakristie má valenou klenbu, nad ní je plochostropá oratoř.[4]
Vstup do kostela je na západní straně lodi, krytý křížově zaklenutou předsíní. Další vstup je v jižní straně kaple, krytý předsíní zaklenutou valeně. Také v severní zdi lodi se nachází vstupní portál, v současnosti z poloviny zazděný. Severní i jižní portál jsou vytvořeny ve stylu gotizujícího baroka.[4]
Kostelní věž tvoří původní středověká kamenná část, nad ní je barokní zvonicové patro vystavěné z cihel. Přízemí věže je plné, v prvním patře se nachází valeně zaklenutá kobka, přístupná točitým schodištěm mezi věží a kaplí. Zvonicové patro je prosvětleno půlkruhově zaklenutými sdruženými okny. Ve zvonicí visí velký zvon datovaný 1508. Věž je kryta plechovou cibulovou helmicí.[4]
Zařízení editovat
Hlavní oltář je novogotický, z roku 1884. Obsahuje sochy sv. Václava, sv. Cyrila a sv. Metoděje. V boční kapli je umístěn obraz sv. Dionýza a sv. Václava, pocházející z původního raně barokního hlavního oltáře. Oltář v kapli sv. Michala vytvořil roku 1975 Ludvík Kolek. V lodi se nachází cínová křtitelnice z konce 15. století. Do zdi kaple jsou vsazeny renesanční mramorové náhrobníky Zdeňka Lhotského z Ptení (†1571), jeho manželky Anny Podstatské (†1572) a dcery Kateřiny (†1564).[4]
V chrámu je rovněž reliéf sv. Zdislavy, která se v Křižanově narodila.[zdroj?]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ farnost Křižanov [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-29]. Identifikátor záznamu 150008 : kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b O farnosti [online]. Římskokatolická farnost Křižanov [cit. 2016-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-09.
- ↑ a b c d e f g h i SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 262–266.
Literatura editovat
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. 780 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 262–266.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - HROMEK, Karel. Křižanovská farnost v zrcadle zemských a církevních dějin [online]. [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
