Kostel svatého Prokopa (Žižkov)

Kostel svatého Prokopa ; v Praze na Žižkově
	Kostel svatého Prokopa v Praze na Žižkově
Místo
Stát	Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Žižkov
Souřadnice	50°5′2,79″ s. š., 14°27′2,26″ v. d.
Základní informace
Církev	česká římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Vikariát	IV. pražský
Farnost	sv. Prokopa Praha-Žižkov
Status	farní kostel
Zasvěcení	svatý Prokop
Datum posvěcení	27. září 1903
Světitel	kardinál František Schönborn, Lev Skrbenský z Hříště
Architektonický popis
Architekt	Josef Mocker a František Mikš
Stavební sloh	novogotika
Výstavba	1898–1903
Specifikace
Kapacita	až 2000 osob
Délka	přes 51 m
Šířka	17 m
Výška	klenba 16 m, věž 73 m
Další informace
Adresa	Sladkovského náměstí,; 13000 Praha 3-Žižkov
Ulice	Sladkovského náměstí
Kód památky	40234/1-1321 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Prokopa v Praze 3-Žižkově je římskokatolický farní kostel. Nachází se na Sladkovského náměstí a je jednou z architektonických dominant celého Žižkova, zejména pak jeho štíhlá, 73 metrů vysoká věž. U kostela působí farnost u sv. Prokopa Praha-Žižkov.

Stavba kostela

Základní kámen tohoto kostela byl položen 30. října 1898 na místě kaple svatého Jana Nepomuckého viniční usedlosti Reismonka u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. a posvěcen kardinálem Františkem Schönbornem.^[1] Z tohoto důvodu se mu v prvních letech existence také říkalo „Jubilejní“ kostel. Plány na stavbu trojlodního sloupového chrámu vypracovali architekti Josef Mocker a František Mikš.

Stavba kostela trvala celých 5 let, až mohl konečně 27. září 1903 pražský arcibiskup, kardinál Lev Skrbenský z Hříště posvětit nový novogotický chrám za přítomnosti místodržitele Království českého hraběte Ferdinanda Karla Coudenhove s chotí. Prvním farářem byl jmenován Mons. Eduard Šittler.

Vnější podoba

Kostel svatého Prokopa ze Žižkovské věže

Pohled na kostel od Seifertovy ulice

Kostel sv. Prokopa, Žižkov (projekt arch. Josefa Mockera)

Chrám je dlouhý přes 51 metrů, pojme až dva tisíce osob. Výška křížové klenby dosahuje 16 metrů, věž je vysoká 73 metrů. Jeho šířka činí 17 metrů.

Do kostela lze vstoupit jedním ze dvou schodišť o 21, resp. 24 stupních, která se nalézají na jeho severní a západní straně. Nad severním (hlavním) vchodem je vzácný tympanon, jenž obsahuje reliéf Madony s Dítětem, kterému zdejší patron Svatý Prokop podává model kostela. Nad druhým, západním (bočním) vchodem je zase socha sv. Vojtěcha, který zve návštěvníky do chrámu. Obě díla pocházejí z dílny Josefa Pekárka, žáka Myslbekova.

Interiér

Ze zařízení interiéru je nejproslulejší obraz Karla Škréty Svatý Václav, obránce Prahy proti Švédům z roku 1649, pocházející z Emauzského kláštera.

Hlavní oltář je novogotický, projektovaný rovněž architektem Františkem Mikšem. Má čtyři křídla na způsob archy, uprostřed níž je socha sv. Prokopa v řeholním rouchu, obklopeného sv. Cyrilem a sv. Metodějem od sochaře Štěpána Zálešáka. Osm deskových obrazů, věnovaných významnými českými šlechtickými rody, představuje výjevy ze života sv. Prokopa, patrona chrámu. Obrazy maloval K. L. Klusáček. Vršek oltáře zdobí skupina Ukřižování Páně. Barokní benátský lustr daroval kostelu kníže Auersperg.

Na bočním oltáři upoutá soška Madony s Ježíškem, snad originál z 1. poloviny 15. století, která byla zachráněna za třicetileté války v domě U Tří žaludů na Novém Městě, kde byla uschovávaná až do roku 1742. Boční oltáře Panny Marie (vpravo) s deskovými výjevy z jejího života a oltář Božského Srdce Páně (vlevo) s obrazy sv. Augustina a sv. Aloise zhotovil také Štěpán Zálešák.

Opuková kazatelna se žulovými schody je zhotovena podle návrhu architekta Mikše, varhany na prostranné kruchtě zhotovila žižkovská firma Emanuela Petra v roce 1912. Jejich umístění je v gotické skříni architekta Františka Mikše. Později, v roce 1979 došlo k jejich přestavbě a rozšíření ze 42 rejstříků na současných 52 firmou Igra.^[2]

Vitráže v oknech byly zhotoveny podle plánu malíře K. L. Klusáčka. Poslední okno v jižní lodi bylo zdařile doplněno teprve v roce 1992 podle původního návrhu Cyrila Boudy. Výjev zobrazuje setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem v lesích u Sázavy.

V letech 1992–1997 byl kostel restaurován a rekonstruován.

Odkazy

Reference

↑ Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 4. 11. 1898, s. 624. Dostupné online.
↑ VLK, Jan. Církevní památky v Praze 3 1 Katolické kostely a kaple / Jan Vlk a Ivan Vavřík, Rudolf Prekop.. Vydání první. vyd. Svazek 1. Praha: [s.n.] 111 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-905856-8-3, ISBN 80-905856-8-X. OCLC 1295095127

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons
Římskokatolická farnost u kostela sv. Prokopa Praha 3 - Žižkov: Kostel sv. Prokopa

[1] Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 4. 11. 1898, s. 624. Dostupné online.

[2] VLK, Jan. Církevní památky v Praze 3 1 Katolické kostely a kaple / Jan Vlk a Ivan Vavřík, Rudolf Prekop.. Vydání první. vyd. Svazek 1. Praha: [s.n.] 111 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-80-905856-8-3, ISBN 80-905856-8-X. OCLC 1295095127

[1]

[2]