Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)

kostel v Varnsdorfu

Římskokatolický děkanský[1] kostel svatého Petra a Pavla ve Varnsdorfu je barokní sakrální stavba.[2] Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel svatého Petra a Pavla
ve Varnsdorfu
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla na Benešově náměstí ve Varnsdorfu
Děkanský kostel sv. Petra a Pavla
na Benešově náměstí ve Varnsdorfu
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Okres Děčín
Obec Varnsdorf
Souřadnice
Kostel sv. Petra a Pavla ve Varnsdorfu
Kostel
sv. Petra a Pavla
ve Varnsdorfu
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát děčínský
Farnost děkanství Varnsdorf
Status děkanský farní kostel
Užívání bližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 17661776
Specifikace
Stavební materiál zdivo
Odkazy
Kód památky 18203/5-4022 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Závěr děkanského kostela ve Varnsdorfu
 
Náhrobky u jižní stěny
 
Socha Immaculaty u kostela
 
Farní budova varnsdorfského děkanství vedle kostela

První písemná zmínka o kostele je z roku 1352. Existuje legenda o kameni s letopočtem 1233. Kostel byl postaven na místě původního, snad dřevěného kostelíka ze 2. poloviny 13. století, který byl založen za vrcholné středověké kolonizace.Varnsdorf byl v době vzniku lesní lánovou vsí a ke kostelu patřil kostelní lán. v roce 1428 si tehdejší farář Jan stěžovsal, že dosavadní farní pozemky jsou velice chudé a nedovolují mu držet čeleď. proto musel koupit pro faru a kostel čtyři a půl prutu polí, tedy asi třetinu lánu i s domkem od varnsdorfkého usedlíka Petra Waynthera za 121 hřiven žitavských grošů. Původní kostel byl v roce 1766 zbořen a základní kámen nového kostela byl položen v témže roce. Stavbu vedl rumburský stavitel J. Eiselt. Stavba byla přerušena v roce 1768. Dokončen byl po přerušení stavby v letech 17741776 děčínským stavitelem J. V. Koschem. Věž byla dokončena roku 1777. Barokní výzdoba je ještě o rok mladší. V roce 1829 byl kostel poškozen požárem, při němž se zřítila věž, která byla do roku 1832 opravena podle návrhu inž. Stibitze za vedení stavitele J. Höhla.[4]

ArchitekturaEditovat

Kostel je jednolodní s bočními průchodními kaplemi, které mají tribuny v patře. Má obdélný, polokruhově ukončený presbytář s obdélnou kaplí Panny Marie a sakristií, která má v patře oratoř. Kaple i sakristie se nacházejí po stranách presbytáře. Západní průčelí je se středním rizalitem, který je ukončený trojúhelným štítem. Průčelí je vyvrcholeno hranolovou věží s bání a prolomeno okny s odsazeným záklenkem a má supraportu se zvlněnou římsou.[4]

Presbytář je sklenut polem placky a konchou s lunetami. Loď je sklenuta třemi poli placky, které jsou odděleny valeným pásy. Boční kaple je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Tribuny mají valenou klenbu. Kaple a sakristie s oratoří jsou sklenuty plackami. Stěny jsou členěny v presbytáři shluky pilastrů a v lodi dvojicemi pilastrů. Poprsně oratoře, tribun a kruchty jsou zvlněné.[4]

Interiér má jednotnou malovanou ornamentální a architektonickou výzdobu. Na klenbě v presbytáři je freska Nejsvětější Trojice, v lodi jsou výjevy ze života sv. Petra a sv. Pavla. V boční lodi je vyobrazení Panny Marie mezi anděly od J. Menchela a A. Donatha.[4]

ZařízeníEditovat

Zařízení pochází převážně z poslední třetiny 18. století. Hlavní oltář je klasicistní z 19. století. Je na něm tabernákl a obraz sv. Petra a sv. Pavla od vídeňského malíře Johanna Nepomuka Steinera v luisézním rámu. Dva boční protějškové oltáře sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého pocházejí z roku 1780. Jedná se o rokokové, panelové oltáře s novějšími obrazy a s původními sochami světců po stranách. V presbytáři je oltář sv. Josefa z roku 1777. Je rokokový, avšak s novodobým obrazem. Má bohatou sochařskou výzdobu. Rokoková kazatelna z roku 1778 je bohatě řezaná. Jsou na ní postavy andělů se symboly Božských ctnostíVíry, Naděje a Lásky. Rokoková zpovědnice pochází z roku 1780 a některé prvky z konce 18. století. Původní varhany byly rokokové z roku 1782. Byly upraveny v roce 1829. V roce 1904 získal kostel nové varhany, dílo varhanáře Hermanna Euleho z Budyšína. V presbytáři se nachází oválná, mramorová křtitelnice z roku 1782. Má dřevěné řezané víko se soškou Boha Otce. Křtitelnice je ohražená klasicistní mříží s růžičkami a je komponována jako protějšek k oltáři sv. Josefa. Její architektonicky řešená zadní stěna s baldachýnem a s bohatou rokokovou výzdobou s vázami vrcholí skupinou křtu Páně. V presbytáři jsou rokokové intarzované lavice. Lavice v lodi jsou rokokové, řezané. V kostele se nachází rokoková soška Pražského Jezulátka v rokokové skříňce (svatyňce). V lodi je také obraz sv. Jana Nepomuckého, který pochází snad z roku 1818 a obraz Panny Marie od F. Tkadlíka s letopočtem 1821. Obraz Krista Trpitele v presbytáři pochází z 1. poloviny 19. století.[4]

Kaple Panny MarieEditovat

V boční kapli Panny Marie je rokokový oltář z roku 1779. Nachází se v ní nika s obrazem Panny Marie v bohatě řezaném rámu s postavami světců.[4]

ZvonyEditovat

Roku 1908 byl vysvěcen a zavěšen nový zvon, jako náhrada za zvon poškozený letni bouři v roce 1907. V roce 1969 byly vysvěceny nynější zvony v kostele. Jmenují se sv. Karel (950 kg), sv. Marie (450 kg) a sv. Josef (230 kg).

Vnějšek kostelaEditovat

Nad bočním vchodem je umístěna pamětní deska, připomínající premiéru Beethovenovy Missy solemnis, která zde byla uvedena roku 1830. Na vnější jižní straně kostela jsou dva klasicistní náhrobníky z roku 1796 a z období kolem roku 1800. V areálu bývalého hřbitova jsou další, jednodušší náhrobníky, které pocházejí z 1. poloviny 19. století. U kostela je socha Immaculaty z roku 1771. U čp. 488 je socha sv. Antonína Paduánského ze 2. poloviny 18. století. Další socha stojí u čp. 736/VI. Jedná se o sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1803. Je s andílky a stojí na klasicistní podstavci, který je signován „Johann Mezdrizky Bildhauer aus Prag“. Před čp. 483 se nachází pískovcový sloup s litinovým křížem z roku 1812.[4] Vedle kostela se nachází farní budova děkanství.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 202. 
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 239. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 128900 : Kostel sv. Petra a Pavla, Varnsdorf. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Varnsdorf /Děčín/, s. 178-179. 

Externí odkazyEditovat