Kostel svatého Jana Křtitele (Radomyšl)
Kostel svatého Jana Křtile u Radomyšli je římskokatolický filiální kostel v radomyšlské farnosti v okrese Strakonice. Nachází se na návrší jihovýchodně od městečka, odkud k němu vede křížová cesta. Postaven byl na místě starší stavby v letech 1733–1738. Kostel s přilehlým hřbitovem je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Kostel svatého Jana Křtitele u Radomyšli | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Křtitele | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Strakonice |
| Obec | Radomyšl |
| Souřadnice | 49°18′48,59″ s. š., 13°56′28,99″ v. d. |
  Kostel svatého Jana Křtitele | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | strakonický |
| Farnost | Radomyšl |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1738 |
| Další informace | |
| Adresa | Radomyšl, Česko |
| Kód památky | 21079/3-4330 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Podle pověsti byla předchůdcem kostela středověká kaple. Na jejím místě nechal farář Mikuláš Křížek po polovině šestnáctého století postavit zděný kostel s pěti kapličkami a poustevnou. V osmnáctém století už malý kostel nestačil velkému zájmu poutníků, a proto velkopřevor johanitů Gundakar Poppo z Ditrichštejna nechal v roce 1733 na místě starého kostela postavit nový kostel v barokním slohu. Plány navrhl italský architekt Giuseppe Bartolomeo Scotti, ale vlastní stavbu řídil Anselmo Lurago. Práce na kostele byly dokončeny v roce 1738 za velkopřevora hraběte Františka Antonína Ignáce z Königseggu. Benedikci provedl dne 5. října 1738 Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic.[2]
Od dokončení nebyly v kostele provedeny žádné výraznější architektonické úpravy, pouze v letech 1895 a po roce 1995 proběhly rekonstrukce. Výjimečnou akustiku využívají hudebníci a v okolí se roku 1994 natáčely závěrečné scény pohádky Princezna ze mlejna.[2]
Stavební podoba editovat
Návrší s kostelem jihovýchodně od městečka vytváří významnou krajinnou dominantu.[2] Chrámová loď má eliptický půdorys. Na západě k ní přiléhá stejně vysoká předsíň a na opačné straně pravoúhlé kněžiště. Fasády budovy jsou členěné pilastry s římsovými hlavicemi a nároží presbytáře mají konkávní úpravu. Západní průčelí je zdůrazněné mělkým rizalitem se vstupem, nad kterým je umístěn erb Gundakara z Ditrichštejna. Uvnitř kostela se nachází valeně klenutá kruchta podklenutá plackovou klenbou. Placková klenba byla použita i v presbytáři a loď je zaklenutá klenbou s výsečemi.[3]
Vybavení editovat
Monumentální portálový oltář pochází z první poloviny osmnáctého století. Doplňují jej sochy svatého Vojtěcha, svatého Jana Nepomuckého, svatého Petra a svatého Pavla.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-07]. Identifikátor záznamu 131942 : Kostel sv. Jana Křtile. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Kostel sv. Jana Křtile [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 206.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
