Kostel svatého Jakuba Staršího (Ježov)

Kostel svatého Jakuba Staršího
	Kostel svatého Jakuba Staršího v Ježově
Místo
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Hodonín
Obec	Ježov
Souřadnice	49°1′33,87″ s. š., 17°12′24,67″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	arcidiecéze olomoucká
Děkanát	kyjovský
Farnost	Ježov
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Výstavba	1677–1681
Specifikace
Stavební materiál	kámen, cihla, omítka
Další informace
Kód památky	31971/7-2277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický farní kostel v Ježově v okrese Hodonín, v kyjovském děkanátu a olomoucké arcidiecézi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie editovat

Severní strana kostela

Pamětní deska Jana Bedřicha Forgáče a jeho manželky Kateřiny Barbory z roku 1681

Pohled ze sousedních Žádovic

Kostel byl postaven pravděpodobně v letech 1677–1681 na kopci Křib vysokém okolo 250 m n. m. Rok ukončení výstavby se odvozuje podle pamětní desky se dvěma erby nad hlavním vstupem do kostela. Připomíná Jana Bedřicha Forgáče s manželkou Kateřinou Barborou a je datována právě rokem 1681. O ježovském faráři Gerhardovi je písemná zmínka v roce 1320 a kostel proto může mít starší jádro.

Popis editovat

Nad hlavními dveřmi je vitráž s Kristem a nápisem "Pojďte ke mně všichni a já vás občerstvím" (citát z Matoušova evangelia 11,28).

Od roku 1570 patřil Ježov do panství Dolní Moštěnice, z něhož zůstal zchátralý zámeček v katastru obce Hýsly.^[2] V ježovském kostele je pět náhrobků moštěnických pánů. Na první pískovcové desce je v rytířském brnění vyobrazen Mikuláš ze Zástřizl, který zemřel v roce 1552. Druhý náhrobek z roku 1590 patří Janu Morkovskému ze Zástřizl, jeho manželce Anně z Modřic a synům Jiříkovi, Pročkovi, Bernardovi a Václavovi. Ve zdi za oltářem má náhrobek Alina Skrbenská z Hříště, vnučka Jaroše Morkovského ze Zástřizl, která zemřela v roce 1616. Další dvě žulové desky patří Marii Cecílii, hraběnce z Lody († 1791) a jejímu synovi rytíři Rudolfu z Lövenfeldu († 7. října 1846). Pískovcové desky na kryptě uprostřed kostela byly zasazeny v podlaze, kde značně trpěly. Proto byly později přemístěny ke stěně kostela včetně těch žulových. Kostel je jedním z mála moravských míst, kde se dochovaly náhrobní kameny rodu pánů ze Zástřizl. Církev po třicetileté válce náhrobky protestantské šlechty v kostelech často likvidovala.^[3] Krypta byla údajně otevřena v roce 1906.^[4]

Varhany vyrobil Matěj Strmiska z Uherského Hradiště v roce 1874. V letech 1989–1990 byly restaurovány.^[5] V kostelní věži bývaly tři zvony: Jakub, Maria (z roku 1743) a Anna. V roce 1916 byly rekvírovány a roztaveny. V roce 1924 byly pořízeny tři nové zvony se stejným zasvěcením a ty byly roku 1942 opět odevzdány na válečné účely. Současný zvon Maria byl pořízen v roce 1940. V sanktusníku je menší zvon s reliéfy sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého z roku 1780.

Okolí editovat

Kostel je obklopen hřbitovem a hřbitovní zdí. Hlavní přístup vede po schodech od silnice ze západní strany. Po stranách schodů je po levé straně socha svaté Anny s Pannou Marií, kterou v roce 1917 věnovali manželé Štěpán a Karolina Hlaváčovi z domu č. 42 v sousední Skalce na upomínku syna Cyrila. Ten padl 24. srpna 1917 v první světové válce. Po pravé straně je socha sv. Josefa s Ježíšem, kterou nechal zhotovit Josef Šupal a jeho rodina v roce 1907.

Pohled od jihovýchodu
Věž
Vstup ke kostelu
Interiér
Socha sv. Anny
Socha sv. Josefa

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons

Reference editovat

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-11]. Identifikátor záznamu 143519 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ŠMÝD, Zdeněk. Moštěnice byla osadou, ale i panstvím. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-11-10 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online.
↑ Historický vývoj obce [online]. Obec Ježov [cit. 2019-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
↑ BAŠČAN, Michal; BEZDĚČKA, Pavel; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Chřiby záhadné a mytické 2. [s.l.]: Futuro, 2003. 113 s. ISBN 80-903235-2-9. Kapitola Kostel je mauzoleem šlechty, s. 35–36.
↑ CVRKAL, Marek. Varhany kyjovského děkanátu [online]. Brno: Masarykova univerzita, Katedra hudební výchovy - Pedagogická fakulta, 2007-06-12 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.

Literatura editovat

SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek. Praha: Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. Kapitola 364 Ježov, s. 66–67.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-11]. Identifikátor záznamu 143519 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] ŠMÝD, Zdeněk. Moštěnice byla osadou, ale i panstvím. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-11-10 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online.

[3] Historický vývoj obce [online]. Obec Ježov [cit. 2019-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.

[4] BAŠČAN, Michal; BEZDĚČKA, Pavel; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Chřiby záhadné a mytické 2. [s.l.]: Futuro, 2003. 113 s. ISBN 80-903235-2-9. Kapitola Kostel je mauzoleem šlechty, s. 35–36.

[5] CVRKAL, Marek. Varhany kyjovského děkanátu [online]. Brno: Masarykova univerzita, Katedra hudební výchovy - Pedagogická fakulta, 2007-06-12 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]