Kostel svatého Jakuba Staršího (Ježov)
Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický farní kostel v Ježově v okrese Hodonín, v kyjovském děkanátu a olomoucké arcidiecézi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svatého Jakuba Staršího | |
---|---|
Kostel svatého Jakuba Staršího v Ježově | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Hodonín |
Obec | Ježov |
Souřadnice | 49°1′33,87″ s. š., 17°12′24,67″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | kyjovský |
Farnost | Ježov |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | barokní |
Výstavba | 1677–1681 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen, cihla, omítka |
Další informace | |
Kód památky | 31971/7-2277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatKostel byl postaven pravděpodobně v letech 1677–1681 na kopci Křib vysokém okolo 250 m n. m. Rok ukončení výstavby se odvozuje podle pamětní desky se dvěma erby nad hlavním vstupem do kostela. Připomíná Jana Bedřicha Forgáče s manželkou Kateřinou Barborou a je datována právě rokem 1681. O ježovském faráři Gerhardovi je písemná zmínka v roce 1320 a kostel proto může mít starší jádro.
Popis
editovatNad hlavními dveřmi je vitráž s Kristem a nápisem "Pojďte ke mně všichni a já vás občerstvím" (citát z Matoušova evangelia 11,28).
Od roku 1570 patřil Ježov do panství Dolní Moštěnice, z něhož zůstal zchátralý zámeček v katastru obce Hýsly.[2] V ježovském kostele je pět náhrobků moštěnických pánů. Na první pískovcové desce je v rytířském brnění vyobrazen Mikuláš ze Zástřizl, který zemřel v roce 1552. Druhý náhrobek z roku 1590 patří Janu Morkovskému ze Zástřizl, jeho manželce Anně z Modřic a synům Jiříkovi, Pročkovi, Bernardovi a Václavovi. Ve zdi za oltářem má náhrobek Alina Skrbenská z Hříště, vnučka Jaroše Morkovského ze Zástřizl, která zemřela v roce 1616. Další dvě žulové desky patří Marii Cecílii, hraběnce z Lody († 1791) a jejímu synovi rytíři Rudolfu z Lövenfeldu († 7. října 1846). Pískovcové desky na kryptě uprostřed kostela byly zasazeny v podlaze, kde značně trpěly. Proto byly později přemístěny ke stěně kostela včetně těch žulových. Kostel je jedním z mála moravských míst, kde se dochovaly náhrobní kameny rodu pánů ze Zástřizl. Církev po třicetileté válce náhrobky protestantské šlechty v kostelech často likvidovala.[3] Krypta byla údajně otevřena v roce 1906.[4]
Varhany vyrobil Matěj Strmiska z Uherského Hradiště v roce 1874. V letech 1989–1990 byly restaurovány.[5] V kostelní věži bývaly tři zvony: Jakub, Maria (z roku 1743) a Anna. V roce 1916 byly rekvírovány a roztaveny. V roce 1924 byly pořízeny tři nové zvony se stejným zasvěcením a ty byly roku 1942 opět odevzdány na válečné účely. Současný zvon Maria byl pořízen v roce 1940. V sanktusníku je menší zvon s reliéfy sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého z roku 1780.
Okolí
editovatKostel je obklopen hřbitovem a hřbitovní zdí. Hlavní přístup vede po schodech od silnice ze západní strany. Po stranách schodů je po levé straně socha svaté Anny s Pannou Marií, kterou v roce 1917 věnovali manželé Štěpán a Karolina Hlaváčovi z domu č. 42 v sousední Skalce na upomínku syna Cyrila. Ten padl 24. srpna 1917 v první světové válce. Po pravé straně je socha sv. Josefa s Ježíšem, kterou nechal zhotovit Josef Šupal a jeho rodina v roce 1907.
-
Pohled od jihovýchodu
-
Věž
-
Vstup ke kostelu
-
Interiér
-
Socha sv. Anny
-
Socha sv. Josefa
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-11]. Identifikátor záznamu 143519 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Moštěnice byla osadou, ale i panstvím. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-11-10 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Historický vývoj obce [online]. Obec Ježov [cit. 2019-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
- ↑ BAŠČAN, Michal; BEZDĚČKA, Pavel; JILÍK, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Bořek. Chřiby záhadné a mytické 2. [s.l.]: Futuro, 2003. 113 s. ISBN 80-903235-2-9. Kapitola Kostel je mauzoleem šlechty, s. 35–36.
- ↑ CVRKAL, Marek. Varhany kyjovského děkanátu [online]. Brno: Masarykova univerzita, Katedra hudební výchovy - Pedagogická fakulta, 2007-06-12 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.
Literatura
editovat- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek. Praha: Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. Kapitola 364 Ježov, s. 66–67.