Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Liboc)

kostel v Liboci

Římskokatolický kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Praze-Liboci se nachází v ulici Libocká. Původně byl románský, nově je vystaven klasicistně v letech 1842-1844.

Kostel svatého Fabiána a Šebestiána
Kostel svatého Fabiána a Šebestiána
Kostel svatého Fabiána a Šebestiána
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťLiboc
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
DiecézeArcidiecéze pražská
VikariátDruhý pražský vikariát
FarnostŘímskokatolická farnost u kostela sv. Fabiána a Šebestiána Praha-Liboc
StatusKostel
Datum posvěcení20. října 1844
Architektonický popis
Stavební slohRománský, empír
Typ stavbykostel
Výstavbapůvodní kostel snad 992, dnešní podoba z roku 1842
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
UliceLibocká
Kód památky40513/1-1505 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vesnice Liboc (villa Lubocz) byla spolu s jinými darována klášteru benediktinů v Břevnově již v zakládací listině z roku 993[1]; listina je však falzem ze 12. století, odráží tedy situaci té doby. Analogicky k dalším vsím tohoto kláštera je tedy pravděpodobně, že kostel byl postaven v době románské. Dosvědčily to četné archeologické nálezy raně středověkého osídlení z blízkosti kostela a z klášterního dvora[2]. Také zasvěcení kostela sv. Fabiánovi a sv. Šebestiánovi je pro období od konce 11. do 1. poloviny 13. století typické.

Podle nespolehlivých zpráv Václava Hájka z Libočan měl být kostel založen již roku 992 knížetem Boleslavem II. na místě, kde pohanský pán Hradoboj z Ruzyně nechal zabít kněze a misionáře Prostivoje. Následujícího roku měla být celá ves Liboc i s kamenným kostelem předána břevnovskému klášteru.

Roku 1421 pražská obec Liboc břevnovskému klášteru odňala a v kostele začali působit utrakvističtí kněží. Po rekatolizaci dal kostel někdy mezi lety 1651–1685 obnovit nejvyšší purkrabí Bernard z Martinic a duchovní správa kostela připadla nejdříve faráři kostela Matky Boží před Týnem a následně františkánům u kostela Panny Marie Sněžné.[3]

Vlastní farnost vznikla v Liboci až roku 1702. Libocký farář zprvu spravoval také Bohnice, úkolů na něj kladených však bylo příliš, a tak se roku 1738 Bohnice od libocké farnosti odloučily. I tak k libocké farnosti v následujících desetiletích přináležela Ruzyně, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře a Motol. Od konce 18. století se sice okrsek libocké farnosti začal zmenšovat, přesto však kapacita kostela přestávala vystačovat. Kostel byl navíc vlhký a tmavý, protože jeho podlaha se nacházela pod úrovní terénu.[4]

Farář František Lampa proto nechal vypracovat plány nového kostela, který by místo dosavadních 250–300 pojal 620 věřících. Roku 1842 byl starý kostel úplně zbourán a na jeho místě začal stavitel Karel Brusta stavět kostel nový. Oltářní obraz namaloval Josef Vojtěch Hellich a varhany vyhotovil pražský varhanář Gartner. Nový kostel byl vysvěcen v neděli 20. října 1844.[5] Zároveň byl zrušen přilehlý hřbitov, který byl přeložen na nový hřbitov u Hvězdy.

Roku 1958 byl kostel zapsán do seznamu kulturních památek.[6]

SoučasnostEditovat

Farní kostel a budovu fary převzali roku 1992 do své správy pražští karmelitáni, kteří je dali adaptovat. V 90. letech byla také rekonstruována sousední budova bývalých jeslí pro Domov Svaté rodiny mentálně postižených osob, jimž slouží dosud.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae, edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 348
  2. Olmerová 1982, s. 45-86
  3. PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého: Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45–47. 
  4. Podlaha (1911), s. 47–50.
  5. Podlaha (1911), s. 50–51.
  6. Národní památkový ústav. Databáze MonumNet [online]. [cit. 2011-08-27]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Helena OLMEROVÁ: Raně středověké sídliště v Praze 6 - Liboci. in: Archaeologica Pragensia 3, 1982, s. 45-86.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat