Kostel Všech svatých (Pražský hrad)

kostel na Pražském hradě

Kostel Všech svatých (respektive kaple) na Pražském hradě je gotická, renesančně upravená stavba v areálu Pražského hradu.[1] Organicky přiléhá k východní stěně starého paláce a navazuje na Vladislavský sál. Jeho gotický presbytář je výraznou částí hradního panorámatu.

Kostel (kaple) Všech svatých
na Pražském hradě
Kostel Všech svatých na Pražském hradě
Kostel Všech svatých na Pražském hradě
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťHradčany
Souřadnice
Všech svatých na Pražském hradě
Všech svatých
na Pražském hradě
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
DiecézeArcidiecéze pražská
Vikariátpražský vikariát
ZasvěceníVšech svatých
Datum posvěcení1185
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavbapůvodní kaple z 12. století, 1372–1386
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaPražský hrad
Kód památky11719/1-922 (PkMISSezObrWD) (součást památky Pražský hrad)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Interiér kostela Všech svatých (Pražský hrad)
 
Hrob sv. Prokopa

Kostel Všech svatých stojí na místě starší palácové kaple z 12. století, která byla vysvěcena roku 1185. Karel IV., ještě jako markrabě moravský, při ní roku 1339 založil kolegiátní kapitulu. Současný kostel byl vystavěn někdy kolem roku 1372 a dokončen před rokem 1386 podle plánů Petra Parléře. Jeho účast dokládá znění nápisu v triforiu „a za svrchu uvedeného času též započal a dokončil chór Všech svatých.“ Před husitskými válkami byl dokončen jen závěr kostela a založena byla čtvercová loď.

Kostel byl těžce poškozen při velkém požáru Hradu roku 1541, kdy z něj zůstaly jen obvodové zdi a většina okenních kružeb. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan byl chór kaple sochařsky vyzdoben a v oknech byly vitráže: „kapla pak výborná Všech Svatých před palácem, kteráž dílem krásným a nákladným někdy císaře Karla draze vystavěna byla a řezbami kamennými i jiným dílem kamenickým draze ozdobena byla a skly převýbornými okrášlena, ta všecka hanebně vnitř i zevnitř vyhořela“.[2]

Zbytky původních okenních kružeb se zachovaly v podkroví kostela. Opravu, při níž byla snížena klenba a přistavěna loď, takže se stavba spojila s palácem, vedl Ulrico Aostalli de Sala. Byla dokončena roku 1580 na náklad Alžběty Isabely, dcery císaře Maxmiliána II., francouzské královny-vdovy po Ludvíku IX., která na Pražském hradě žila a patrně věnovala i oltářní obraz. 29. května roku 1588 sem byly v průvodu za účasti císaře přeneseny ostatky svatého Prokopa ze Sázavského kláštera a uloženy do nového hrobu uprostřed kněžského kůru. Roku 1598 vznikl přístup na kruchtu z Vladislavského sálu, aby zemští úředníci mohli ze své služby chodit přímo na bohoslužby.

Jednolodní kostel se skládá z gotického chóru s pětibokým závěrem, osvětleným okny s gotickými kružbami, a renesanční lodi se dvěma bočními kaplemi. Klenba je z roku 1580, jsou na ní vymalovány čtyři znaky královny-vdovy Alžběty Isabely a dvakrát kapituly Všech svatých.

  • Hlavní oltář: Václav Vavřinec Reiner: obraz Všech svatých, v popředí stojí sv. Prokop a sv. Jan Nepomucký; nad nimi Nejsvětější Trojice; architektura a řezby Richard Prachner
  • Postranní oltář na severní straně lodi pod kruchtou: Náhrobek svatého Prokopa v podobě pozlacené dřevěné tumby s reliéfy ze světcova života; dílo řezbáře Františka Ignáce Weisse z roku 1738; na tumbě je socha klečícího sv. Prokopa. Tumba původně stála uprostřed chóru, roku 1768 byla přesunuta ke stěně.
  • Postranní oltář na jižní straně lodi: obraz Snímání z kříže a na predele obrázek Chrudimského Salvátora
  • Vnitřní zařízení je barokní, z let 1732 a 1750; kamenná kruchta z roku 1732 je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera.
  • Na stěnách chóru visí: cyklus dvanácti scén z legendy o svatém Prokopovi (olejomalby na plátně), namaloval je Christian Dittmann v letech 1668–1669. Obrazy i oltář sv. Prokopa objednal Alois Kinner z Löwenthurmu.[3]
  • oltářík svatých archandělů: uprostřed manýristický obraz archanděla Michaela, po stranách Gabriel a Rafael; namaloval Denis Calvaert.
  • kopie obrazu Panny Marie Sněžné z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě visí na pilíři u kazatelny.
  • Barokní varhany sem byly přeneseny roku 1969 z kostela ve Skapcích.[4]

Reference

editovat
  1. Hradní kostel Všech svatých dostala církev po vzájemné dohodě. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  2. ZÁRUBA, František. Capella regia – kaple Všech svatých na Pražském hradě. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica XII. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Společnost přátel starožitností, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-86204-24-6, ISBN 978-80-87365-33-5. S. 99–135.
  3. EKERT František, Posvátná místa král.hl.města Prahy I. Praha 1883, s. 102
  4. Umělecké památky Prahy. Příprava vydání Pavel Vlček. Svazek Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 64–68. 

Literatura

editovat
  • Umělecké památky Prahy. Příprava vydání Pavel Vlček. Svazek Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. 
  • ZÁRUBA, František. Capella regia – kaple Všech svatých na Pražském hradě. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica XII. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Společnost přátel starožitností, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-86204-24-6, ISBN 978-80-87365-33-5. S. 99–135.
  • ZÁRUBA, František. Příspěvek ke vztahu kaple Všech svatých na Pražském hradě a Saintes Chapelles ve Francii. In: GERSDORFOVÁ, Zlata. Castellologica Bohemica XIV. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-261-0453-7. S. 85‒108.
  • BARTůNĚK Václav, Stručné dějiny kollegiátní kapituly a královské kaple Všech svatých na Pražském hradě ; Pražský arcibiskup Jan Bedřich Vladštejn. Charita ÚCN Praha 1979

Externí odkazy

editovat