Kostel Všech svatých (Pražský hrad)
Kostel Všech svatých (respektive kaple) na Pražském hradě je gotická, renesančně upravená stavba v areálu Pražského hradu.[1] Organicky přiléhá k východní stěně starého paláce a navazuje na Vladislavský sál. Jeho gotický presbytář je výraznou částí hradního panorámatu.
| Kostel (kaple) Všech svatých na Pražském hradě | |
|---|---|
 Kostel Všech svatých na Pražském hradě | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Hradčany |
| Souřadnice | 50°5′26,66″ s. š., 14°24′8,28″ v. d. |
  Všech svatých na Pražském hradě | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | pražský vikariát |
| Zasvěcení | Všech svatých |
| Datum posvěcení | 1185 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | původní kaple z 12. století, 1372–1386 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Pražský hrad |
| Kód památky | 11719/1-922 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pražský hrad) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Kostel Všech svatých stojí na místě starší palácové kaple z 12. století, která byla vysvěcena roku 1185. Karel IV., ještě jako markrabě moravský, při ní roku 1339 založil kolegiátní kapitulu. Současný kostel byl vystavěn někdy kolem roku 1372 a dokončen před rokem 1386 podle plánů Petra Parléře. Jeho účast dokládá znění nápisu v triforiu „a za svrchu uvedeného času též započal a dokončil chór Všech svatých.“ Před husitskými válkami byl dokončen jen závěr kostela a založena byla čtvercová loď.
Kostel byl těžce poškozen při velkém požáru Hradu roku 1541, kdy z něj zůstaly jen obvodové zdi a většina okenních kružeb. Podle kronikáře Václava Hájka z Libočan byl chór kaple sochařsky vyzdoben a v oknech byly vitráže: „kapla pak výborná Všech Svatých před palácem, kteráž dílem krásným a nákladným někdy císaře Karla draze vystavěna byla a řezbami kamennými i jiným dílem kamenickým draze ozdobena byla a skly převýbornými okrášlena, ta všecka hanebně vnitř i zevnitř vyhořela“.[2]
Zbytky původních okenních kružeb se zachovaly v podkroví kostela. Opravu, při níž byla snížena klenba a přistavěna loď, takže se stavba spojila s palácem, vedl Ulrico Aostalli de Sala. Byla dokončena roku 1580 na náklad Alžběty Isabely, dcery císaře Maxmiliána II., francouzské královny-vdovy po Ludvíku IX., která na Pražském hradě žila a patrně věnovala i oltářní obraz. 29. května roku 1588 sem byly v průvodu za účasti císaře přeneseny ostatky svatého Prokopa ze Sázavského kláštera a uloženy do nového hrobu uprostřed kněžského kůru. Roku 1598 vznikl přístup na kruchtu z Vladislavského sálu, aby zemští úředníci mohli ze své služby chodit přímo na bohoslužby.
Popis
editovatJednolodní kostel se skládá z gotického chóru s pětibokým závěrem, osvětleným okny s gotickými kružbami, a renesanční lodi se dvěma bočními kaplemi. Klenba je z roku 1580, jsou na ní vymalovány čtyři znaky královny-vdovy Alžběty Isabely a dvakrát kapituly Všech svatých.
- Hlavní oltář: Václav Vavřinec Reiner: obraz Všech svatých, v popředí stojí sv. Prokop a sv. Jan Nepomucký; nad nimi Nejsvětější Trojice; architektura a řezby Richard Prachner
- Postranní oltář na severní straně lodi pod kruchtou: Náhrobek svatého Prokopa v podobě pozlacené dřevěné tumby s reliéfy ze světcova života; dílo řezbáře Františka Ignáce Weisse z roku 1738; na tumbě je socha klečícího sv. Prokopa. Tumba původně stála uprostřed chóru, roku 1768 byla přesunuta ke stěně.
- Postranní oltář na jižní straně lodi: obraz Snímání z kříže a na predele obrázek Chrudimského Salvátora
- Vnitřní zařízení je barokní, z let 1732 a 1750; kamenná kruchta z roku 1732 je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera.
- Na stěnách chóru visí: cyklus dvanácti scén z legendy o svatém Prokopovi (olejomalby na plátně), namaloval je Christian Dittmann v letech 1668–1669. Obrazy i oltář sv. Prokopa objednal Alois Kinner z Löwenthurmu.[3]
- oltářík svatých archandělů: uprostřed manýristický obraz archanděla Michaela, po stranách Gabriel a Rafael; namaloval Denis Calvaert.
- kopie obrazu Panny Marie Sněžné z baziliky Santa Maria Maggiore v Římě visí na pilíři u kazatelny.
- Barokní varhany sem byly přeneseny roku 1969 z kostela ve Skapcích.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Hradní kostel Všech svatých dostala církev po vzájemné dohodě. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-05]. Dostupné online.
- ↑ ZÁRUBA, František. Capella regia – kaple Všech svatých na Pražském hradě. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica XII. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Společnost přátel starožitností, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-86204-24-6, ISBN 978-80-87365-33-5. S. 99–135.
- ↑ EKERT František, Posvátná místa král.hl.města Prahy I. Praha 1883, s. 102
- ↑ Umělecké památky Prahy. Příprava vydání Pavel Vlček. Svazek Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 64–68.
Literatura
editovat- Umělecké památky Prahy. Příprava vydání Pavel Vlček. Svazek Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2.
- ZÁRUBA, František. Capella regia – kaple Všech svatých na Pražském hradě. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica XII. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Společnost přátel starožitností, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-86204-24-6, ISBN 978-80-87365-33-5. S. 99–135.
- ZÁRUBA, František. Příspěvek ke vztahu kaple Všech svatých na Pražském hradě a Saintes Chapelles ve Francii. In: GERSDORFOVÁ, Zlata. Castellologica Bohemica XIV. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-261-0453-7. S. 85‒108.
- BARTůNĚK Václav, Stručné dějiny kollegiátní kapituly a královské kaple Všech svatých na Pražském hradě ; Pražský arcibiskup Jan Bedřich Vladštejn. Charita ÚCN Praha 1979
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Všech svatých na Wikimedia Commons
