Otevřít hlavní menu

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vejvanovice)

kostel ve Vejvanovicích

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází uprostřed obce Vejvanoviceokrese Chrudim. Zděný kostel stojí na mírně vyvýšeném pozemku, na který vedou kamenné schody. V blízkosti se nachází dřevěná zvonice a malá kaplička. V současné době kostel spadá pod farnost Chrudim a během nedělních mší je přístupný veřejnosti.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Pardubický kraj
Obec Vejvanovice
Souřadnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Základní informace
Církev římskokatolická
Architektonický popis
Stavební sloh gotický
Typ stavby kostel
Výstavba od 14. století
Odkazy
Kód památky 32937/6-1012 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Záznamy o vsi Vejvanovice (původně Ivanovice, Ejvanovice) pocházejí již z roku 1167, kdy ji od hraběte Bavora dostal pod správu litomyšlský klášter. Ve 14. století pak Vejvanovice náležely pardubickému panství. To roku 1396 části vesnice rozprodalo do osobního vlastnictví a od té doby se zde vystřídala velká řada vlastníků. V roce 1789 obě části vsi odkoupil Ferdinand Kinský z Vchynic a tím Vejvanovice sjednotil.

Původně románský kostel byl kolem roku 1349 přestavěn na gotický, po husitských válkách zde byla fara pod obojí a později evangelická. Od roku 1623 byl filiálním kostelem do Chrasti. Roku 1720 byla za iniciativy hraběte Štěpána Viléma Kinského postavena farní budova a samotný kostel byl roku 1724 rozšířen o současnou hlavní loď.

Popis kostelaEditovat

Jedná se o jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem. Tento na západ orientovaný presbytář je nejstarší částí kostela. Je podepřen dvakrát odstupňovanými opěrnými pilíři a zaklenut křížovou klenbou s hranolovitě okosenými žebry vbíhajícími přímo do zdi. Závěr je tvořen pěti klenebními poli.

V presbytáři je umístěn hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie a bohatě zdobená dřevěná kazatelna. Po obou stranách jsou před presbytářem umístěny také dva boční oltářesv. Barbory a sv. Antonína Paduánského. Celý interiér kostela je zdoben převážně barokně, a to z období počátku 18. století. Sakristie kostela se nachází na jižní straně. Je klenuta valenou klenbou a vede nás do ní sedlový portál s profilovaným ostěním přímo z presbytáře.

Vlastní loď kostela je také klenuta valenou klenbou, tentokrát s výsečemi, jejichž hrany jsou rámovány štukovými pásy. Stěny jsou pak členěny toskánskými pilastry. Loď je necelých 14 metrů dlouhá a přibližně 9 metrů široká. Naproti hlavnímu oltáři se na západní straně kostela nachází vyvýšená kruchtavarhany. K západnímu průčelí kostela přiléhá nízká předsíň, která slouží jako hlavní vchod. V interiéru je opět klenuta valenou klenbou s výsečemi. Na průčelí se nachází trojboký volutový štít s barokní sochařskou výzdobou, sochou Panny Marie, umístěnou v nice.

Současná zvonice kostela pochází z 18. století, kdy byla ta původní zcela obnovena. Je zhotovena ze dřeva na hranolové podezdívce. Ze spodní strany stříšky lze rozeznat latinské nápisy. Do nárožního výklenku je z exteriéru vsazena socha světce. Přilehlá farní budova z roku 1724 je dvoupodlažní obdélného půdorysu.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • POCHE, Emanuel; Ústav teorie a dějin umění ČSAV. Umělecké památky Čech. Academia Praha, 1982
  • CHYTIL, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Chrudimském. Praha, 1900
  • ADÁMEK, HANUŠ, LAŠEK, NEŠPOR, PÁTA, ROSŮLEK, SVOBODA, ŠÍMA, VANČURA. Království České – Východní Čechy, část druhá. Pavel Körber v Praze, 1914

Externí odkazyEditovat