Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Raspenava)

kostel v Raspenavě

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě byl postaven na počátku 20. století v neobarokním slohu. Byl vybudován v místě, kde původně stával raně gotický kostelík, jehož existenci v roce 2012 doložily archeologické vykopávky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Raspenavě
Raspenava Kirche.JPG
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresLiberec
ObecRaspenava
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézelitoměřická
VikariátLiberecký
FarnostRaspenava
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
Stavební slohnovobaroko, secese
Výstavba19061907
Další informace
UliceFučíkova
Kód památky19600/5-4431 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

 
Průčelí kostela v Raspenavě
 
Interiér raspenavského kostela
 
Fara v Raspenavě

Gotický kostel byl ve 2. pol. 17. století barokně přestavěn, o dvě století později však přestal rostoucí obci dostačovat. Zdejší továrník Gustav von Richter proto financoval stavbu nového kostela. Z původního byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář, varhanní skříň), nová svatyně v přechodném stylu mezi novobarokem a secesí vznikla podle projektu liberecké kanceláře Gustav Sachers Söhne (Gustav Sachers ml. a Anton Kropf). Přestavby bylo využito i k obrácení orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní silnici. Interiér vymaloval v letech 1912–13 Karl Krattner z Chrastavy.[2]

VarhanyEditovat

Roku 1723 byly v kostele zbudovány sedmirejstříkové varhany s dvoustopým rejstříkem Principal. O dvacet let později (1743) nástroj opravoval Fr. Filip Wanderer, následně 1846 Michael Prediger a v roce 1858 Josef Müller. Do nově postaveného kostela v secesním architektonickém slohu vytvořil roku 1907 nové varhany s pneumatické trakturou Heinrich Schiffner, jenž využil skříň od Kindermanna.[3]

Dispozice varhan:[3]

I. manuál:
1. Bourdon (16')
2. Principal (8')
3. Gamba (8')
4. Dolce (8')
5. Gedeckt (8')
6. Hohlflöte (8')
7. Octav (4')
8. Flöte (4')
9. Mixtur (2 2/3')
10. Octav–Koppel I.
11. Manual–Koppel (16')
12. Manual–Koppel (8')
13. Manual–Koppel (4')
II. manuál:
14. Geigenprincipal (8')
15. Lieblichgedackt (8')
16. Aeoline (8')
17. Vox coelestis (8')
18. Dulcflöte (8')
19. Gemshorn (4')
20. Doublette 2× (2 2/3')
Pedál:
21. Violin (16')
22. Subbaß (16')
23. Stillgedackt (16')
24. Cello (8')
25. Pedal–Koppel I.
26. Pedal–Koppel II.

OkolíEditovat

Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara, u vchodu na hřbitov se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 autorem nových radnic v Liberci a Frýdlantě Franzem von Neumannem. Po roce 1945 kostel značně zchátral, v posledních letech proběhly opravy.[2]

Objev prvního středověkého kostela na FrýdlantskuEditovat

V závěru roku 2012 se Raspenava stala místem unikátního archeologického nálezu – při výkopech pro stavbu kanalizace archeologové našli základy gotického kostela, jehož stáří spadá do 14. či 15. století. Podařilo se jim odkrýt roh jeho sakristie, část zdi obklopující kostel a pohřebiště čítající 40 velmi zachovalých kosterních pozůstatků.[4] Archeologům se tak podařilo objevit první středověký kostel na Frýdlantsku.[5]

„Je to naprosto mimořádný nález. Takový se podaří možná jednou za 50 let," uvedl archeolog Petr Brestovanský. „Domníváme se, že vykopané základy patří úplně prvnímu gotickému kostelu zasvěcenému svatému Václavovi," soudí raspenavský a hejnický farář Pavel Andrš.[5]

Mrtví byli pohřbeni na pozemcích kostela, také podél hřbitovní zdi o šíři 1,65 m. „Zeď byla masivní a chránila hřbitov a kostel před Smědou. Je zjevné, že problémy se záplavami tu měli i ve středověku," řekl Brestovanský.[6]

Nejstarší a tedy nejhlouběji uložené kosterní nálezy jsou z 15. století, pohřbívalo se zde ale až do 18. století. Přes tehdejší hřbitov dnes vede silnice. „Pod asfaltem je původní kamenná cesta ze 30. let minulého století, která byla natlučena přímo na hrobech z doby baroka. Rozdíl je tak centimetr," popsal Brestovanský.[4] Vyzvednuté ostatky chce farář Andrš pietně umístit do podzemních prostor raspenavského kostela. Nejprve ale projdou analýzou DNA, která pak bude porovnána s genetickou charakteristikou dnešních obyvatel.[5] „Vzhledem k tomu, že tu došlo po válce téměř k úplné výměně obyvatelstva, nevím, zda se něco podaří najít," soudí starosta obce Pavel Lžičař.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-13]. Identifikátor záznamu 130376 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Raspenavě, server Hrady.cz, cit. dle K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 6. díl, Libri, 2004 a P. Ferdinand Schwind: Pamětní spis u příležitosti dokončení stavby katolického kostela v Raspenavě (1908, reprint s českým překladem město Raspenava, 2008)
  3. a b TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Raspenava – kostel Nanebevzetí Panny Marie, s. 29. 
  4. a b Raspenava ukrývala 500 let starý kostel se hřbitovem, ceskatelevize.cz, 25. 10. 2012
  5. a b c Senzace: Archeologové našli v Raspenavě kostel ze 14. století, denik.cz, 26. 10. 2012
  6. a b Nad zbytky hřbitova a základy středověkého kostela projížděly tisíce aut, iDNES.cz, 26. 10. 2012

Externí odkazyEditovat