Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)
Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v brněnské městské části Brno-střed v katastrálním území Město Brno. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-městě | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-město |
Obec | město Brno |
Souřadnice | 49°11′48,51″ s. š., 16°36′37,58″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická církev |
Užívání | Římskokatolická duchovní správa u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno |
Současný majitel | Římskokatolická duchovní správa u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Datum posvěcení | 1598 |
Architektonický popis | |
Architekt | Giorgio Gialdi 1598–1602 přestavba - Jan K. Erna 1662–1668 |
Stavební sloh | baroko |
Typ stavby | trojlodní bazilika |
Výstavba | 1598–1602 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | kámen, cihly, štuk |
Další informace | |
Adresa | Jezuitská ul. Brno-střed |
Ulice | Beethovenova, Jezuitská a Mozartova |
Kód památky | 37687/7-71 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatVe středověku stál na tomto místě ženský klášter zvaný Cella Sanctae Mariae vyznávající řeholi sv. Augustina, který roku 1240 při městské hradební zdi založil měšťan Oldřich Niger a který byl podle první převorky Herburgy nazýván Herburský klášter. Jeho gotický kostel Panny Marie již během stavby vyhořel a od roku 1280 byl vystavěn znovu. Klášter zanikl roku 1578, kdy zbylé řeholnice odešly do Pustiměře a objekty byly předány jezuitům.[2] Ti z areálu vytvořili jezuitskou kolej a začali komplex přestavovat. V roce 1599 zahájili stavbu nového kostela Nanebevzetí Panny Marie[3] v manýristickém slohu a o čtyři roky později byl vysvěcen.
V letech 1662 až 1668 jezuité, kteří zde tehdy působili, dali kostel znovu přestavět a rozšířili jej podle projektu Jana Křtitele Erny. V letech 1732–1733 kostel upravoval další významný brněnský architekt Mořic Grimm[4], poté byl ještě upravován interiér.
Jezuité kostel i kolej opustili po zrušení řádu v roce 1773. Klášter poté sloužil jako kasárna a kostel jako kostel vojenský. V rámci asanace starého Brna byl v roce 1904 celý areál jezuitské koleje zbořen a ušetřen zůstal pouze jeho vstupní portál a celý chrám. Podobně jako mnoho dalších brněnských kostelů, i tento byl při bombardování města za druhé světové války vážně poškozen.[5] V průběhu dalších let byl však znovu opraven.
Program záchrany architektonického dědictví
editovatV rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 3 500 000 Kč.[6]
rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 |
---|---|---|---|---|
částka | 1 000 | 700 | 800 | 1 000 |
Interiér
editovatHlavní oltář
editovatNa hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie z počátku 40. let 18. století od Felixe Antona Schefflera, který nahradil původní obraz od Františka Ř. I. Ecksteina z roku 1735. Na menze stojí v proskleném rámu kopie milostného obrazu Panny Marie z římské baziliky Panny Marie Sněžné. Podle tradice jej zdejší koleji daroval řádový generál sv. František Borgiáš[7]. Sousoší sv. Františka Xaverského s pohanem a sousoší sv. Ignáce z Loyoly se sv. Františkem Borgiášem a Bohem Otcem v nástavci vytvořil ve štuku Jan Jiří Schauberger.
Boční oltáře, lodi a kaple
editovatFelix Antonín Scheffler namaloval obrazy jezuitů svatých Františka Borgiáše s Aloisem Gonzagou a Stanislavem Kostkou a japonských mučedníků svatých Jakuba Kisai, Jana de Goto a Pavla Mikiho z doby kolem roku 1740. Týž malíř je autorem protějškových obrazů Vyvolení a Zatracení v mariánské kapli, kde je také socha Madony s dítětem od vlámského sochaře Jana van der Furth z roku 1670. Dřevořezby dvou adorujících mouřenínů v životní velikosti v kapli sv. Františka Xaverského, vyřezal v 60. letech 18. století Ondřej Schweigl. V obvodových zdech bočních lodí je ve vpadlých polích namalován mariánský cyklus, který vytvořil benátský malíř Baldassare d'Anna v manýristickém stylu počátkem 17. století, V letech 1840 a 1843 byly olejomalby zčásti přemalovány.[7] Sochařská výzdoba bočních oltářů pochází od neznámého, zřejmě řádového sochaře inspirující se dílem Schaubergera.
Kazatelna, lavice a zpovědnice
editovatBarokní zděná kazatelna z roku 1743 má bohatou sochařskou výzdobu. Dřevořezby na dřevěném korpusu tvoří reliéfy Utišení bouře na moři a Kristova kázání, na parapetu jsou dřevěné sochy evangelistů Marka a Lukáše, stříšku zdobí symboly evangelistů Matouše a Jana, na jejím vrcholu je monumentální socha žehnajícího Krista Salvátora. Na protilehlé straně proti kazatelně se nachází podobně řešený zděný útvar, který tvoří nástavec pro oltář s gotickou dřevořezbou ukřižovaného Krista. Stříšky zpovědnic opatřil roku 1747 sousošími Krista s kajícníky sochař Jan Adam Nesmann. Chórové lavice datované do let 1602–1605 vyřezala dílna Emericha Thurna.
Betlém
editovatPo náletu v listopadu 1944 byl kostel vážně poškozen, a to včetně jeho vybavení. V letech 1945 až 1952 byl kostel rekonstruován, z této doby také pochází současný betlém. Tvoří jej dekorativní pozadí, doplněné malovaným obrazem krajiny. Sádrové figury, které darovali jednotliví farníci, znázorňují Svatou rodinu, pastýře a Tři krále. Původně byl součástí betléma větší počet figur, některé však byly na počátku 21. století odcizeny.[8]
Sakristie
editovatPodle společného projektu Vyšší odborné školy restaurátorské a mnichovského Goering Institutu byl v letech 2015–2017 restaurován mobiliář sakristie kostela.[9] Následně budou restaurovány i fresky a podlaha.[10]
Krypta
editovatV řádové kryptě jezuitů spočívají ostatky P. Martina Středy, rektora zdejší jezuitské koleje, významné postavy období Třicetileté války v Brně, který zemřel v pověsti svatosti a o jehož blahořečení se snaží diecéze a jezuitský řád.
Varhany
editovatTřímanuálové varhany firmy Mathis na kruchtě kostela byly postaveny roku 2014.
Zvony
editovatDva zvony ve věži odlil roku 1648 Hans Knauf "von Troppa" (z Opavy?), na větším jsou kromě nápisů reliéfy Panny Marie Assumpty, sv. Ignáce a Františka Xaverského, srdce je pozdější s letopočtem 1741. Menší zvon má na plášti medailon s Kristovou hlavou, pašijové scény a nápis.
Galerie
editovat-
Kostel na vedutě Jorise Hoefnagela z roku 1617
-
Hlavní oltář, kazatelna a lavice
-
Socha mouřenína
Reference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-22]. Identifikátor záznamu 149615 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online.
- ↑ KUČA, KAREL. Památky Brna. [s.l.]: Odbor Kultury Úřadu Města Brna OCLC 180559988 S. 47.
- ↑ Obnova Jesuitského kostela v Brně ohrožena. Národní obroda. 1946-01-25, roč. 2, čís. 21, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-04-14].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 1.. vyd. Praha: Academia, 1994. 654 s. ISBN 80-200-0474-2. OCLC 624411422 S. 199–204.
- ↑ Informace o betlému [online]. krestanskevanoce.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13.
- ↑ Projekt: Restaurování mobiliáře ze zákristie kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně [online]. www.ssudbrno.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ NEČASOVÁ, Hana; KOŽELUHOVÁ, Dagmar. Čeští a němečtí studenti se podílí na záchraně barokního mobiliáře [online]. www.propamatky.info, 2015-10-23 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice: Vlastním nákladem, 2000. S. 26–29.
- FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
- Základní informace o kostele
- Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kostel v Encyklopedii Brna