Koroptev bělohrdlá

druh ptáka rodu Arborophila
(přesměrováno z Koroptev sumaterská)

Koroptev bělohrdlá (Arborophila orientalis), dříve koroptev sumaterská, je druh bažantovitého ptáka, který se endemicky vyskytuje v horských lesích nejvýchodnější Jávy.

Jak číst taxoboxKoroptev bělohrdlá
alternativní popis obrázku chybí
Koroptev bělohrdlá
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďbažantovití (Phasianidae)
Rodkoroptev (Arborophila)
Binomické jméno
Arborophila orientalis
(Horsfield, 1821)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika editovat

Druh popsal americký přírodovědec Thomas Horsfield v roce 1821. Koroptev bělohrdlá se řadí do početného rodu východoasijských a jihoasijských koroptví Arborophila. Jedná se o monotypický taxon, tzn. netvoří žádné poddruhy.[2] Jméno rodu Arborophila pochází z latinského arbor, arboris („strom“) a řeckého philos („milující“). Druhové jméno orientalis znamená „východní“.[3]

Rozšíření a populace editovat

 
Ilustrace z roku 1824

Výskyt druhu je vázán na východní část horských lesů východní Jávy od vrchoviny Yang (Yang Highlands) na východ.[4] Na západ od této vrchoviny ekologickou niku druhu nahrazuje příbuzná koroptev jávská (Arborophila javanica).[5] Historická oblast rozšíření druhu má pouze 7000 km². Následkem odlesňování Jávy se areál výskytu druhu zmenšil na méně než 2500 km². Celková populace druhu se v roce 2017 odhadovala v širokém rozptylu 10 000–20 000 dospělých jedinců.[4]

Popis editovat

Dosahuje délky 28 cm. Jak už druhový název napovídá, koroptev bělohrdlá má výrazné bílé hrdlo, které ne hrudi postupně přechází do hnědošedé. Bílá je i hlava, uzdičky a strany krku. Korunka a šíje jsou černé. Postranní části hrudi a boky jsou šedé s občasným nepravidelným černým pruhováním. Podocasní krovky jsou převážně bílé. Svrchní partie jsou bledě hnědé s tmavým pruhováním. Ramenní perutě spolu s ramenními letkami a křídelními krovkami mají kaštanově zbarvené vnější okraje per a výrazné černé skvrny. Zobák je červenohnědý, duhovky světle červenožluté. Kůže na tvářích je červená a v dospělosti pokrytá jemným opeřením. Samice jsou o něco světlejší a menší než samci.[6]

Biologie editovat

O biologii druhu toho není příliš známo. Vyskytuje se v horských pralesích v nadmořských výškách 500–2200 m n. m. Hlasově se projevuje stejnonotým pískáním, načež následují zdvojené píšťalkové cvrlikání ut-ut, ut-ut, ut-ut, které stoupá na hlasitosti. K hlasovému projevu často dochází v duetu.[6]

Ohrožení editovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí druh jako zranitelný. Populace koroptví bělohrdlých je na poměrně rychlém ústupu následkem neutuchajícího odlesňování Jávy, pokračující degradaci habitatu i lovu místními obyvateli, kteří koroptve loví na maso.[4] S koroptvemi bělohrdlými se občas i obchoduje, avšak zdaleka ne tak často jako s koroptvemi jávskými.[7]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. Pheasants, partridges, francolins [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 53, 284. 
  4. a b c Arborophila orientalis [online]. Arborophila orientalis (amended version of 2016 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T22679038A112384502, 2017 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22679038A112384502.en. (anglicky) 
  5. NIJMAN, Vincent; SÖZER, Resit. New information on the distribution of Chestnut-bellied Partridge Arborophila javanica in the central parts of Java. Bird Conservation International. 1997-03, roč. 7, čís. 1, s. 27–33. Dostupné online [cit. 2022-11-25]. ISSN 1474-0001. DOI 10.1017/S0959270900001386. (anglicky) 
  6. a b MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse : a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. S. 76, 264–265. (anglicky) 
  7. NIJMAN, Vincent. Analysis of trade in endemic Javan hill partridges over the last quarter of a century period. Avian Biology Research. 2022-05, roč. 15, čís. 2, s. 84–92. Dostupné online [cit. 2022-11-27]. ISSN 1758-1559. DOI 10.1177/17581559221086469. (anglicky) 

Literatura editovat

  • MADGE, Steve; MCGOWAN, Phil, 2010. Pheasants, partidges and grouse: a guide to the pheasants, partridges, quails, grouse, guineafowl, buttonquails and sandgrouse of the world. London: Christopher Helm Publishers. ISBN 978-0-7136-3966-7. (anglicky) 

Externí odkazy editovat