Kondjor (v originále Кондёр) je horský masiv na východní Sibiři, v Ajano-Majském okrese Chabarovského kraje, součást Východosibiřské vysočiny. Dosahuje nadmořské výšky 1387 metrů[1] a je složen z ultramafických magmatických hornin. Hřeben je známý především díky svému téměř dokonale vytvarovanému tvaru prstence s průměrem přibližně 8 km. Masiv byl místními Jakuty a Evenky znám pod názvem Uorgula[2] nebo Urgula a považován za posvátný.[3]

Kondjor
Кондёр
Pohled na horský masiv
Pohled na horský masiv

Nejvyšší bod1387 m n. m. (bezejmenný)

Nadřazená jednotkaVýchodosibiřská vysočina

SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
Kondjor
Kondjor
HorninyUltramafické horniny
PovodíLena
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeologieEditovat

Pohoří vzniklo jako intruze magmatických hornin, která prorazila okolní sedimentární horniny a utuhla pod povrchem. Sloupec intruzivních hornin tvořil původně vyklenutý dóm, který byl později erodován rozdílnou rychlostí v závislosti na odolnosti hornin. Jádro tvořené měkčími a méně odolnými ultramafickými horninami[p 1], jako je dunit, bylo erodováno rychleji a vytvořilo prohlubeň. Plášť intruze tvořený odolnějšími horninami jako je gabro a také různé kontaktní metamorfity se oproti tomu snižoval pomalým tempem, a vytvořil proto vyvýšeninu podobnou prstenci.[4] [5] Tato vyvýšenina byla v severním směru proražena říčkou Kondjor, která eroduje a odnáší materiál z jádra intruze.[3]
Horninový sloupec intruze sahá do hloubky nejméně 10 kilometrů do zemské kůry.[4] Stáří intruze bylo datováno pomocí kalium-argonového radiometrického datování do období pozdní jury a spodní křídy.[5]

Jedná se o jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť platiny, která je zde od roku 1984 těžena. Kromě platiny jsou zde nalézány také další kovy platinové skupiny a dále minerály jako nefelín, černý granát, kalcit, popsán a pojmenován zde byl také unikátní minerál konderit. Těžbu zde provádí společnost Artěl Amur. Bylo zde vytěženo více než 100 tun drahých kovů a lokalita je na druhém místě z hlediska produkce platiny v Rusku.[6][4]

ZajímavostiEditovat

  • 11. září 1993 zde byl nalezen platinový nugget o váze 3521 gramů a rozměrech 111 x 78 x 55 milimetrů, jeden z největších kdy nalezených platinových nuggetů.[6]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Horniny v minerálním složení relativně ochuzené o křemík a obohacené o oxidy železa a hořčíku, pocházející ze zemského pláště

ReferenceEditovat

  1. Generalnyj štab SSSR. O 53-XXI - topografická mapa 1 : 200 000. [s.l.]: Generalnyj štab SSSR, 1989. (rusky) 
  2. Gosudarstvennyj prirodnyj zapovědnik Džugdžurskij. Chrebet Konder [online]. Gosudarstvennyj prirodnyj zapovědnik Džugdžurskij [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b sibved. Kolcevoj gornyj massiv kondjor [online]. Livejournal.com [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b c MCKINNON, Mika. This Is Not A Crater, So What Is It? [online]. gizmodo.com, 2015-02-01 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b BURG,, J. P., et al. Translithospheric Mantle Diapirism: Geological Evidence and Numerical Modelling of the Kondyor Zoned Ultramafic Complex (Russian Far-East). S. 289–321. Journal of Petrology [online]. 2008-12-30 [cit. 2016-07-11]. Roč. 50, čís. 2, s. 289–321. Dostupné online. DOI 10.1093/petrology/egn083. (anglicky) 
  6. a b Artěl Amur. O městorožděniji [online]. Artěl Amur [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (rusky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat