Konďor
Konďor (rusky Кондёр) je horský masiv na východní Sibiři, v Ajano-Majském okrese Chabarovského kraje, součást Východosibiřské vysočiny. Dosahuje nadmořské výšky 1387 metrů[1] a je složen z ultramafických magmatických hornin. Hřeben je známý především díky svému téměř dokonale vytvarovanému tvaru prstence s průměrem přibližně 8 km. Masiv byl místními Jakuty a Evenky znám pod názvem Uorgula[2] nebo Urgula a považován za posvátný.[3]
| Konďor Кондёр | |
|---|---|
 Pohled na horský masiv | |
| Nejvyšší bod | 1387 m n. m. (bezejmenný) |
| Nadřazená jednotka | Východosibiřská vysočina |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
  Konďor | |
| Horniny | Ultramafické horniny |
| Povodí | Lena |
| Souřadnice | 57°35′0″ s. š., 134°40′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geologie editovat
Pohoří vzniklo jako intruze magmatických hornin, která prorazila okolní sedimentární horniny a utuhla pod povrchem. Sloupec intruzivních hornin tvořil původně vyklenutý dóm, který byl později erodován rozdílnou rychlostí v závislosti na odolnosti hornin. Jádro tvořené měkčími a méně odolnými ultramafickými horninami[p 1], jako je dunit, bylo erodováno rychleji a vytvořilo prohlubeň. Plášť intruze tvořený odolnějšími horninami jako je gabro a také různé kontaktní metamorfity se oproti tomu snižoval pomalým tempem, a vytvořil proto vyvýšeninu podobnou prstenci.[4] [5] Tato vyvýšenina byla v severním směru proražena říčkou Kondjor, která eroduje a odnáší materiál z jádra intruze.[3]
Horninový sloupec intruze sahá do hloubky nejméně 10 kilometrů do zemské kůry.[4] Stáří intruze bylo datováno pomocí kalium-argonového radiometrického datování do období pozdní jury a spodní křídy.[5]
Jedná se o jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť platiny, která je zde od roku 1984 těžena. Kromě platiny jsou zde nalézány také další kovy platinové skupiny a dále minerály jako nefelín, černý granát, kalcit, popsán a pojmenován zde byl také unikátní minerál konderit. Těžbu zde provádí společnost Artěl Amur. Bylo zde vytěženo více než 100 tun drahých kovů a lokalita je na druhém místě z hlediska produkce platiny v Rusku.[6][4]
Zajímavosti editovat
Galerie editovat
-
Pohled na pohoří z vesmíru -
Letecký pohled na pohoří -
Platinový nugget o rozměrech cca 35 × 23 × 14 mm a hmotnosti cca 112g nalezený v pohoří -
Zvjagincevitová krychle vytěžená v pohoří -
Platinová krychle vytěžená v pohoří
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Horniny v minerálním složení relativně ochuzené o křemík a obohacené o oxidy železa a hořčíku, pocházející ze zemského pláště
Reference editovat
- ↑ Generalnyj štab SSSR. O 53-XXI - topografická mapa 1 : 200 000. [s.l.]: Generalnyj štab SSSR, 1989. (rusky)
- ↑ Государственный природный заповедник Джугджурский. Хребет Кондер [online]. Государственный природный заповедник Джугджурский [cit. 2016-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-10. (rusky)
- ↑ a b sibved. Кольцевой горный массив Кондёр [online]. Livejournal.com [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c MCKINNON, Mika. This Is Not A Crater, So What Is It? [online]. gizmodo.com, 2015-02-01 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BURG,, J. P., et al. Translithospheric Mantle Diapirism: Geological Evidence and Numerical Modelling of the Kondyor Zoned Ultramafic Complex (Russian Far-East). S. 289–321. Journal of Petrology [online]. 2008-12-30 [cit. 2016-07-11]. Roč. 50, čís. 2, s. 289–321. Dostupné online. DOI 10.1093/petrology/egn083. (anglicky)
- ↑ a b Артель старателей Амур. О месторождении [online]. Артель старателей Амур [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. (rusky)
Literatura editovat
- GUROVIČ, V. G., et al. Geologija, petrologija i rudnonosnosť Konderskogo massiva. Moskva: Nauka, 1994. 176 s. Dostupné online. ISBN 5-02-002364-7. (rusky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konďor na Wikimedia Commons
