Kobylí draha

Kobylí draha je přírodní rezervace jihovýchodně od Hradištka v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se na svazích na pravém břehu Vltavy nad hladinou vodní nádrže Štěchovice v přírodním parku Střed Čech.

Zdroje k infoboxu Přírodní rezervace Kobylí draha
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
PR Kobylí draha
Základní informace
Vyhlášení	1. února 1990
Vyhlásil	Okresní národní výbor Praha-západ
Nadm. výška	280–340 m n. m.
Rozloha	52,58 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Praha-západ
Umístění	Hradištko
Souřadnice	49°51′0,72″ s. š., 14°26′21,84″ v. d.
Kobylí draha
Další informace
Kód	1224
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní rezervace v Česku

Poloha

Přírodní rezervace Kobylí draha leží ve Středočeském kraji mezi obcemi Hradištko a Krňany. Její jižní okraj je jasně určená tokem řeky Vltavy. Oproti tomu severní hranice je hůře definovatelná, o čemž vypovídá i chybné umístění jedné z cedulí. Kopíruje okraj chatové osady Norbertinka a od ní pokračuje pod hřebenem dál na západ až k těsné blízkosti přehrady Štěchovice. Východní hranice vede výrazným korytem, na jehož konci se nachází Kletecký vodopád. Přírodní rezervace zaujímá plochu o rozloze 52,58 ha.

Přírodní poměry

skalní stanoviště

Geologie a geomorfologie

Jižní část tvoří strmé skály proterozoických sopečných hornin jílovského pásma. Jedná se převážně o metabazity, ale místy se nacházejí i horniny s vyšším obsahem oxidu křemičitého. V jihovýchodní části, kde řeka mění prudce směr, se nachází pravý nárazový břeh Vltavy. Tento jev je důvodem vzniku strmých a obnažených skal. Trend směrem na západ s narovnávajícím se proudem řeky postupně klesá a krajina přechází v mírnější svah. V některých částech chráněného území se vyskytuje kamenné moře. Po vybudování štěchovické přehrady zmizela část skal pod hladinou Vltavy a celá oblast tak značně ztratila na své dramatičnosti.

V severní části přírodní rezervace přechází skály ve svahy o náklonu 20–30° se značně vyvinutým půdním krytem. Se změnou reliéfu dochází i k jasné změně vegetace.

Podnebí

Vzhledem k orientaci na jižní stranu, hloubce půdního krytu a hydrologickým podmínkám lze oblast definovat jako suchou až mírně vlhkou. Roční průměrná teplota se pohybuje v rozmezí 8-9°C. Roční úhrn srážek je 550-600mm. vegetační období zde trvá 150-165 dní.

ještěrka obecná

Fauna

Nedotčenost území umožnila existenci reliktním druhům i celým společenstvům. Nejvýznamnějším a velice hojným zástupcem fauny je ještěrka zelená. Mezi další běžně pozorovatelné obratlovce patří druhy jako ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka podplamatá, volavka popelavá a veverka obecná .Vzácnějšími zástupci jsou pak výr velký, krahujec obecný či plch velký. Z bezobratlých je častá skákavka žlutonohá, skákavka rudopásá, krajník pižmový, ostruháček trnový nebo přástevník kostivalový.

Flora

Nejvýznamnějším rostlinným zástupcem je plicník horský. S velikou pravděpodobností se jedná o jediný výskyt tohoto taxonu v Česku. Mezi další rostliny, jenž obsazují skalní stanoviště, patří vřes obecný, chrpa latnatá či kokořík mnohokvětý. V lesní části dominuje buk lesní a habr obecný, přičemž mechové, bylinné i keřové patro zcela chybí.

• 

  vřes obecný

• 

  osladič obecný

• 

  kokořík mnohokvětý

• 

  chrpa latnatá

Předmět ochrany

Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva a ekosystémy vltavského kaňonu.

Ekosystémy

• Skalní vegetace s kostřavou sivou - rozvolněné trávníky na skalních terasách a spárách
• Vegetace sukulentů a efemér - malé plochy jednoletek v okrajových částech stepí a suťových polí
• Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin - vřesové porosty obsazující skalní hřebeny, terasy a zasahujících až do okraje lesa
• Nízké xerofilní křoviny - malé plochy obsazující skalní výchozy a tvořené hlavně skalníkem obecným (Cotoneaster integerrimus)
• Hercynské dubohabřiny - dubohabrové lesy v místech hlubším půdním pokryvem a méně strmým svahem
• Suťové lesy - lesy v roklích s významným množstvím kamení a organického materiálu
• Acidofilní teplomilné doubravy - slunné skalnaté svahy obsazené zakrslými doubravami

Druhy

• ještěrka zelená (Lacerta viridis) - Je největším zástupcem ještěrek na území ČR. Na základě zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je zařazena mezi chráněné druhy. Je rovněž v Červeném seznamu IUCN.

Útvary neživé přírody

• Kamenná moře, sutě a droliny - kamenité pokryvy s orientací na jižní stranu

Historie

Vzhledem k charakteru terénu, který je členitý a obtížně přístupný, byla oblast nynější přírodní rezervace minimálně využívána člověkem. Nejvýznamnějším zásahem byla těžba dřeva v lesní části Kobylích drah. Skalní stanoviště byla pozitivně ovlivněna pastvou koz. Jejich přítomnost významně přispěla k rozšíření prostředí vhodného pro vzácné byliny a živočišné druhy na ně vázané. Ve východní části byl také neodborně otevřen kamenolom, což v důsledku vedlo k utržení části svahu.

Od roku 1990 nedochází v oblasti k žádným významným zásahům člověka.

Turismus

V přírodní rezervaci Kobylí draha se nenachází žádné značené turistické cesty či naučné stezky. Jediná zpevněná cesta vedoucí podél jižního okraje PR je v zchátralém a značné zarostlém stavu. Po souší je oblast nejlépe přístupná z chatové osady Norbertinka nebo od Štěchovické přehrady. Rovněž je možný přístup od řeky a v případě Kleteckého vodopádu se jedná dokonce o jediný možný.

Galerie

• 

  celkový pohled na PR Kobylí draha

• 

  cedule ohraničující přírodní rezervaci

• 

  cesta vedoucí nad řekou

• 

  kletecký vodopád

• 

  kletecký vodopád v zimě

• 

  Štěchovická přehrada na jižním okraji

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kobylí draha na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Příroda