Otevřít hlavní menu

Klášter augustiniánů (Vrchlabí)

klášter ve Vrchlabí

Klášter augustiniánů ve Vrchlabí je komplex barokních budov, chráněný jako kulturní památka České republiky.[1]. Areál se nachází ve městě Vrchlabí, Husova ulice č.p. 213, a v současnosti (od roku 1966) v něm sídlí Krkonošské muzeum, které je i vlastníkem hlavní budovy bývalého konventu. Stavebně přilehlý Kostel sv. Augustina je ve vlastnictví města.

Augustiniánský klášter ve Vrchlabí
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí, pohled od hřbitova
Augustiniánský klášter ve Vrchlabí, pohled od hřbitova
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký kraj
Místo Vrchlabí
Ulice Husova
Souřadnice
Základní informace
Řád obutých augustiniánů
Založení 1705
Zrušení 1950
Znak NewOSAlogo.png
Odkazy
Kód památky 36468/6-3731 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Klášter ze zahrad
 
Klášterní zahrada
 
Klášterní kostel sv. Augustina
 
Interiér kostela

Klášter obutých augustiniánů eremitů ve Vrchlabí založil dědic zdejšího panství, hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu (1673–1706), který svěřil projekt dvornímu morzinskému architektovi a staviteli Matyáši AueroviRakouska. Základní kámen novostavby při plánovaném refektáři byl položen dne 12. ledna 1705, v následujícím roce však hrabě Maxmilián zemřel a stavbu převzal jeho bratr Václav z Morzinu (1675–1737). Do kláštera byli povoláni řeholníci augustiniánského řádu, jejichž oficiální inaugurace proběhla 28. srpna 1714 na svátek sv. Augustina. Roku 1760 byla založena klášterní lékárna, v roce 1881 klášterní knihovna.

Dne 19. června 1895 při opravě střechy z nepozornosti klempířských učňů kostel i konvent vyhořely, opravy trvaly až do roku 1904.

Od roku 1941 mělo celé jedno patro pronajaté Krkonošské muzeum pro své sbírky a expozice – nelze vyloučit, že nastěhování muzea v době druhé světové války bylo součástí úředně posvěceného útisku řeholníků, jejichž páter Johann Fischer byl zatčen Gestapem, zbaven svěcení a poslán na frontu. Poté, co roku 1950 byli augustiniáni v rámci Akce K definitivně vyhnáni, připadly muzeu všechny budovy. Správa muzea provedla řadu necitlivých zásahů, které ustaly až převodem muzea pod Správu KRNAP v roce 1966. Muzeum však nebylo jediným uživatelem, například sklepních prostor využíval státní statek k uskladnění brambor, a to dokonce v přímém sousedství hrobek. O rok později postihla budovy stavební havárie, kdy masa sněhu sjela ze střechy kostela na střechu konventu a významně ji poškodila. Budovy byly pro veřejnost uzavřeny a začala postupná, důkladná, nicméně nijak rychlá rekonstrukce: muzeum se pro veřejnost zčásti otevřelo teprve v roce 1978 a jako poslední byl koncem 80. let opraven klášterní kostel.

V rámci církevních restitucí byl klášter vrácen řádu už v roce 1991, ten jej však vzápětí prodal dosavadnímu uživateli, tj. Správě KRNAP.

Kostel sv. AugustinaEditovat

Kostel je koncipován jako trojlodní bazilika s hranolovou věží v západním průčelí. Stavba konventního kostela započala výrazně později než samotného konventu – až v roce 1712, dokončen a vysvěcen až roku 1725, kdy také Ignaz a Gottfried Tauchmannové dokončili nástropní fresky s výjevy z legendy o sv. Augustinovi (v lodi) a Apoteózu církve (v presbytáři). Hlavní oltář s obrazem pražského malíře Františka Dallingera byl vztyčen roku 1760, sochy vytvořili laičtí bratři Kilián Wagner, Isaiáš Housar a Makarius Drechsler[2].

Roku 1981 postihl kostel nový požár, opět při klempířských opravách v rámci generální rekonstrukce celého areálu pro potřeby muzea. Tehdy zahořela západní část střechy včetně zastřešení věže, následující řadu let pak byl kostel obestavěn lešením a úplného dokončení oprav včetně omítek a nátěrů se dočkal až roku 1989.

Od roku 1991 je kostel majetkem města Vrchlabí, bohoslužby se zde konají velmi zřídka a kostel je využíván především jako obřadní a koncertní síň. Disponuje totiž dvojími varhanami: po požáru kostela v roce 1895 byly roku 1898 na kůru vztyčeny varhany Opus 666 od krnovské firmy bratří Riegerů, zrekonstruované dvoumanuálové varhany Amanda Hanische z roku 1872 byly v presbytáři postaveny roku 2008. Varhaníkem je Radek Hanuš.

V kostele se nachází též rodová hrobka hrabat Morzinů, kde je pochován i hlavní mecenáš stavby Václav z Morzinu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-03-14]. Identifikátor záznamu 148327 : Klášter augustiniánů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Foltýn-Sommer-Vlček 2002, s. 687-688.

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat