Otevřít hlavní menu

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Hildesheim)

katedrála v Německu

Katedrála Panny Marie (německy Dom St. Mariä Himmelfahrt v Hildesheimu je katedrála vystavěná po etapách od 9. stoletíotonském slohu, od poloviny 11. do 12. století v románském slohu; dostavěná a rekonstruovaná v letech 1950-1957 a 2010-2014. Je to největší chrámová stavba v Německu.

Katedrála Panny Marie (Hildesheim)
Světové dědictví UNESCO
Katedrála Panny Marie

Katedrála Panny Marie

Smluvní stát NěmeckoNěmecko Německo
Katedrála Panny Marie (Hildesheim)
Katedrála Panny Marie (Hildesheim)
Souřadnice
Typ kulturní památka
Kritérium i, ii, iii
Odkaz 187 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1985 (9. zasedání)

V roce 1985 byla spolu s kostelem svatého Michala zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.

Obsah

DějinyEditovat

Po založení biskupství v roce 815 v Hildesheimu vznikla mariánská kaple v místě v dnešní apsidy pod kryptou. Později dal biskup Guntar z Hildesheimu jižně od kaple postavit baziliku zasvěcenou svaté Cecilii se dvěma okrouhlými věžemi, která sloužila jako pohřebiště prvních čtyř biskupů. Z obou staveb se dochovaly jen zbytky základů, biskupská hrobka, fragmenty pozdějších staveb a 800 středověkých hrobů.

Současnou katedrálu začal v roce 872 postavit biskup Altfrid jako trojlodní baziliku na křížovém půdorysu s dvoustupňovým westwerkem. V roce 1046 ji těžce poškodil požár. Biskup Azelin plánoval vybudovat novou stavbu západně od poškozené katedrály. Jeho nástupce Hezilo z Hildesheimu od tohoto plánu ustoupil a pokračoval ve výstavbě existující katedrály s přilehlou kapitulou. Do 14. století pokračovaly další významné stavební úpravy, ale při zachování původního Altfridova půdorysu. Z období gotiky pocházejí boční kaple na severní a jižní straně. Křížení je barokní. V 19. století byl původní westwerk nahrazen novorománskou dvojitou věží, která byla zničena v roce 1945.

Během druhé světové války byla stavba v podstatě úplně zničena, zůstaly stát jen novorománské ostění západní strany, vnější obvodové zdi, část jižní boční lodi s kaplí sv. Vavřince a krypta. V letech 1950 až 1957 byla ve zjednodušené formě znovu postavena a zvýšeno niveau podlah.

Po dlouholetých přípravách a začal v roce 2009 archeologický průzkum a následovala komplexní rekonstrukce stavby, pro niž byla 10. ledna 2010 katedrála uzavřena. Během stavebních prací místo dómu sloužil , tak jako po druhé světové válce, biskupský kostel Bazilika svatého Gotharda. Slavnostní znovuotevření katedrály se uskutečnilo 15. srpna 2014 a zahájilo oslavy 1200 let existence biskupství, které se uskutečnily roku 2015. V jejich rámci bylo otevřeno rozšířené Dómské muzeum.

InteriérEditovat

Významné umělecké památky

  • románská bronzová vrata biskupa Bernwarda
  • románský sloup biskupa Bernwarda se scénami z Kristova života
  • románský kolový lustr (kopie, originál je v Dómském muzeu)
  • románská relikviářová skříň sv. Gotharda (v kryptě)
  • renesanční chórová přepážka
  • 12 zvonů - největší počet chrámových zvonů v Sasku, o celkové váze 24,724 tun

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedrála Panny Márie (Hildesheim) na slovenské Wikipedii. (doplněný a opravený)

LiteraturaEditovat

  • Michael Brandt: Bernwards Tür - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2010, ISBN 978-3-7954-2045-1
  • Bernhard Gallistl: Der Dom zu Hildesheim und sein Weltkulturerbe, Bernwardstür und Christussäule, Bernward Mediengesellschaft mbH, Hildesheim (2000), ISBN 3-89366-500-5
  • Karin Heise: Der Lettner des Hildesheimer Doms - Die Bildhauerkunst der Münsterschen Werkstätten 1535-1560, 2 Band, Hildesheim 1998 (= Der Hildesheimer Dům – Studien und Quellen, Bd. 2,1 + 2,2).
  • Claudia Hohl: Das Taufbecken des Wilbernus - Schatz aus dem Dom zu Hildesheim, Verlag Schnell & Steiner GmbH, Regensburg 2009, ISBN 978-3-7954-2047-5
  • Karl Bernhard Kruse (Hrsg.), Der Hildesheimer Dům – Von der Kaiserkapelle und den Karolingischen Kathedralkirchen bis zur Zerstörung 1945 (Grabungen und Bauuntersuchungen auf dem Domhügel 1988 bis 1999), Verlag Hahnsche Buchhandlung, Hannover (2000), ISBN 3-7752-5644-X
  • Annett Laube-Rosenpflanzer; Lutz Rosenpflanzer: Kirchen, Klöster, Königshof : vorromanische Architektur zwischen Weser und Elbe, Halle 2007, ISBN 3-89812-499-1

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat