Wikipedie

Kateřina Hešová

Kateřina Hešová (20. října 1889 Votice[3] – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen)[4] byla za protektorátu spolu se svým manželem Janem Hešem účastnicí domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku.

Kateřina Hešová
Rodné jménoSamcová
Narození20. října 1889
Votice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 53 let)
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením ranou do týla
BydlištěBystřice u Benešova č.p. 226[p. 1]
Povoláníodbojářka
ChoťJan Heš (1889–1942)
Dětidcera: Irena Hešová (* 1926)
Rodiče
  • otec: Václav Samec
  • matka: Anna Samcová (rozená Kardová)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Život

editovat

Kateřina Samcová se narodila 20. října 1889 ve Voticích do rodiny Václava Samce a jeho manželky Anny, roz. Kardové.[5] V protektorátní době bydlela se svým manželem Janem Hešem v Bystřici u Benešova číslo popisné 226.[5][6][p. 1]

Její manžel Jan Heš se narodil 21. listopadu 1889 v obci Polšť v okrese Jindřichův Hradec.[6][8][p. 2] do rodiny Jana Heše staršího a jeho manželky Marie Hešové. Jan byl věřící a byl členem římskokatolické církve.[5] Sloužil v řadách četnictva jako strážmistr, ale v Bystřici dělal v obecní knihovně knihovníka a ve volném čase hrál divadlo v místním ochotnickém spolku a také rád zahradničil.[6]

Odbojová činnost

editovat

Nejspíše již od 15. března 1939 se Jan Heš a Kateřina Hešová zapojili do domácího protiněmeckého odboje na Benešovsku. Se sokolskou odbojovou organizací v Praze udržoval Jan kontakt prostřednictvím svého přítele řídicího učitele z Nové Dubče Františka Kotrby. Kotrba v odboji spolupracoval se členem sokolské odbojové skupiny Jindra MUDr. Břetislavem Lyčkou z pražského Karlína. Dr. Lyčka patřil mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid. Organizoval ilegální schůzky s parašutisty a obstarával pro potřeby odboje falešné doklady.[10] Léčil též zraněné československé vojáky po atentátu na Heydricha (konkrétně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše).

Necelý měsíc po Čurdově zradě (16. června 1942) začalo gestapo v Praze hromadně zatýkat odbojáře v Karlíně a ve Vysočanech.[11] MUDr. Břetislav Lyčka byl včas varován a od 16. července 1942 se ukrýval před zatčením gestapem mimo Prahu v domku v Ouběnicích u truhláře Ludvíka Vaňka (* 1909 v Ouběnicích) a jeho manželky Josefy Vaňkové (rozená Sekáčová, * 18. března 1912 v Tvoršovicích).[12][p. 3] A byla to právě odbojová síť na Benešovsku s manželi Hešovými, kteří tento úkryt Dr. Lyčkovi pomohli zajistit.[6]

Zatčení, výslechy, věznění, ...

editovat

Jan Heš byl zatčen gestapem 11. srpna 1942.[6] Stanný soud v Praze jej v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsoudil k trestu smrti.[6] Nejprve byl Jan držen v policejní vazbě v jihočeském Táboře, poté jej přesunuli do policejní věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.[6] Odtud byl deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl usmrcen 24. října 1942 v 16.50 hodin střelou do týla z malorážní pistole v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru.[6]

Kateřina Hešová byla rovněž zatčena a v Praze v nepřítomnosti odsouzena 29. září 1942 německým stanným soudem též k trestu smrti.[5] Od 13. října 1942 byla vězněna také v Malé pevnosti v Terezíně.[5] Dne 22. října 1942 byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen.[14] Zde byla následujícího dne (23. října 1942) evidována[14] a druhý den 24. října 1942 ve 12.56 hodin zastřelena stejným způsobem a na stejném místě jako její manžel Jan.[5][14]

Dovětek

editovat

Dcera manželů Hešových – Irena Hešová (* 1926) – byla od srpna 1942 až do konce druhé světové války vězněny v Praze na Jenerálce,[6][p. 4] v internačním táboře ve Svatobořicích[6] na jižní Moravě a v Plané nad Lužnicí.[6] Osvobození Čech a Moravy se dožila.[6]

Připomínky

editovat

Její jméno (Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889) i jméno jejího manžela (Heš Jan stržm. *21.11.1889) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][16]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ a b Adresa místa bydliště manželů Hešových v roce 2023 by byla: Karla Nového 226, 257 51 Bystřice, Středočeský kraj, Česko.[7]
  2. ↑ Polšť (dříve Polákov) je osada, která je součástí obce Rohoznice. Polšť se nachází jižně od Miletína a východně od Hořic na řece Bystřici. V roce 2023 spadala Polšť administrativně do okresu Jičín v Královéhradeckém kraji.[9]
  3. ↑ Ludvík Vaněk (* 11. září 1909 Ouběnice - 24. října 1942 KT Mauthausen) byl členem sokolské organizace v Ouběnicích a za Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do řad domácího odboje na Benešovsku.[13] Povoláním byl stolařský mistr v nábytkářské dílně „Gerstel“ v Bystřici u Benešova.[13] Ve sklepě svého domku v Ouběnicích ukrýval MUDr. Břetislava Lyčku, podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid. Při zátahu gestapa na Dr. Lyčku dne 21. července 1942 v Ouběnicích se Břetislav Lyčka i odbojář František Kotrba zastřelili v bezvýchodné situaci ve sklepě Vaňkova domku.[13] Vaněk byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven spolu s dalšími 260 podporovateli parašutistů 24. října 1942 v odstřelovacím koutě bunkru koncentračního tábora Mauthausen.[13]
  4. ↑ Po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka přeměněna na dětský domov s tvrdým režimem pro 46 dětí,[15] jejichž rodiče byli popraveni nebo skončili v koncentračních táborech. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

Reference

editovat
  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Heš Jan stržm. *21.11.1889; Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Heš Jan stržm. *21.11.1889; Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  4. ↑ Kateřina Hesová (1909 - 1942) narozena: 20.10.1909 Votice; zemřela: 24.10.1942 v KT Mauthuasen [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-07]. Letopočet narození 1909 je chybný, ostatní zdroje udávají letopočet 1889. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b c d e f JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Kateřina Hešová (rozená Samcová), s. 74. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l Oběti heydrichiády [online]. web: You Tube, 2023-01-26 [cit. 2023-03-08]. Stopáž: 2 minuty a 37 sekund. Dostupné online. 
  7. ↑ Karla Nového 226, 257 51 Bystřice, Středočeský kraj, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-03-08]. GPS souřadnice: 49°43'43.492"N, 14°39'53.732"E (49.7287478N, 14.6649256E). Dostupné online. 
  8. ↑ HEŠ Jan; strážmistr; narozen 21.11.1889, zahynul v Mauthausenu dne 24.10.1942 [online]. web: Policie cz; Památník příslušníkům policie a četnictva [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Polšť – osada; Rohoznice, Královéhradecký kraj, Česko [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-03-08]. GPS souřadnice: 50.3825744N, 15.6862733E (50°22'57.268"N, 15°41'10.584"E). Dostupné online. 
  10. ↑ Anthropoid [online]. web: Fórum válka cz [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ 70. výročí heydrichiády v Ouběnicích [online]. web: Jiskra Benešov cz, 2012-08-07, rev. 2012-08-07 [cit. 2023-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-28. 
  12. ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kotrba František, s. 440, 441. 
  13. ↑ a b c d Ludvík Vaněk (* 11.09.1909 Ouběnice - 24.10.1942 KT Mauthausen) [online]. web: Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c Kateřina Hešová (rozená Samcová; * 20. 10. 1889 Votice) bydliště: Bystřice [online]. web: Památník Terezín cz (Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945) [cit. 2023-03-08]. Vězněna v MT Terezín; deportace do KT Mauthausen 22. 10. 1942; registrace v KT Mauthausen 23. 10. 1942; popravena 24. 10. 1942. Dostupné online. 
  15. ↑ Diana a Vladimír Štruplovi. Pamětní desky internovaným dětem [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Heš Jan stržm. *21.11.1889; Hešová Kateřina roz. Samcová *20.10.1889. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kateřina_Hešová&oldid=23992744“